Číslo 5 žije

Divím se, že jsem ten film nehodnotil, protože ho mám rád. Co si pamatuju, tak mě ten film bavil, Číslo 5 bylo strašně roztomilé a obecně se mi ten film moc líbil. Budu si ho muset někdy pustit celý znovu, dneska jsem si ho jenom v rychlosti proskákal, abych si ho připomněl, ale mám pocit, že se mi ten film bude líbit i dnes. Možná se mi zamlouvá ještě víc, než dřív, protože z toho, jak jsem si to dnes připomínal, mi to přišlo geniální. Takže si někdy na to udělám čas a kouknu na to na celé, abych to svoje hodnocení nějak upevnil. Zatím za 5*, uvidím, jestli to náhodou pak nepůjde dolů, ale upřímně, moc tomu nevěřím. 5* (29.09.2019)

Podle mě jedna z nejlepších scifi komedií osmdesátých let. Se zajímavým příběhem a příjemnými herci. Taky spousta kultovních hlášek (tehdy ještě zábavné a ne jen trapné), hlavně od Bena Jahvriho příklad: Promiň, naposledy jsem řídil před pěti lety. Já bych řek deseti. Nebo: Víš co mají rádi řidiči obvykle večer? Ne, co? Světla! Nebo: Achój, co je k fečéři? Nebo: A odkud ty vlastně Bene pocházíš? Já? Z Pittsburgu. A tvoji rodiče? Z Philadelfie. Nebo i Ally Sheedy má pár dobrých trefů: Haló? Ráda bych mluvila s vaším hlavním válečným štváčem. Nebo: Tak si dál můžete leštit své nukleární hlavice. Prostě skvělá komedie, jaké se dnes už skoro netočí. Ale naštěstí se točily dřív, takže nemusíme být tak strašlivě smutní a těšit se, že semtam něco ještě objevíme, co jsme ještě neviděli. A upřímně, i kdyby to byla kopie ET (což si nemyslím, jen to tu všichni opakují), tak se vsadím, že tahle se líbí mnohem víc lidem, protože kdyby ET dávali tak často, jako tohle, už před deseti lety by ho vypakovali rychle domů. (29.12.2005)

Kdoví po jak dlouhé době jsem se vrátil k snímku o pásovém E.T., co si místo prstu svítí laserovým dělem a touhu po mezigalaktických hovorech nahrazuje sběrem informací. Ano, je to neskonale naivní, robot s infantilní mluvou křičí po zásahu kulkou „Au!“ a Mahoney v roli nesmělého vědátora působí rozpačitě, nicméně jeho krišna asistent chrlící hlášky jak na běžícím špásu a takové to bezelstné vyznění typické pro rodinné filmy z 80.let mi nedovolí napsat, že to kouzlo jednosuše zmizelo.. (12.06.2015)

Další z mnoha filmů, které na mou generaci v dětství každou chvíli útočily z televizních obrazovek. Tenkrát to byla děsná švanda, dnes je to strašidelně stupidní (zvlášť v kontrastu s postupujícím vývojem robotických a počítačových technologií, ale to nemá cenu u podobného filmu řešit), avšak právě pro svou obrovskou naivitu a úsměvnou hloupost Číslo pět nenudí ani dnes. Nutno podotknout, že titulní robotický hrdina je natolik charakteristickou postavičkou, že ho lze jen těžko nenávidět a nablblé debaty Steva Guttenberga s Fisherem Stevensem mají také něco do sebe. Až člověka zamrzí, že dnešní rodiňáky jsou stupidní úplně jiným způsobem. :/ (13.08.2011)

Soundtrack David Shire: 1. Main Title [2:13] ,2. The Quickening/Off the Bridge [2:44] ,3. Discovering Number 5/Sunrise [4:32] ,4. Grasshopper/Joy(less) Ride [4:43] ,5. The Attack/Coming To [3:47] ,6. Road Block/Bathtub/Robot Battle [2:42] ,7. Getaway/Hello, Bozos [2:41] ,8. Night Scene/Joke Triumph [4:17] ,9. Danger, Nova/Escape Attempt/Aftermath [3:48] ,10. Come and Follow Me - Max Carl/Marcy Levy [5:04] (10.05.2011)