I jako Ikaros

To sedlo! Vynikající způsob odvyprávění thrilleru, nějaká údajná podobnost s JFK je mi úplně ukradená. Dokonce i v novém dabingu z ČT od Elmara Klose je to zážitek (na Montanda bych nevybral Jana Šťastného, jinak ale obsazení v pořádku). Atmosféra od začátku do konce, a ten závěr taková lahůdka, která vám asi dojde až pár vteřin před. U pokusu na univerzitě si nejprve říkáte, proč tvůrci věnovali tolik času téhle scéně, ale vysvětlení přijde záhy a je docela šokující, dabing obsazení Miroslava Táborského je btw senzační. Hudba zpočátku nevýrazná, potom ale zásadní. Film, jehož prostřednictvím zavzpomínám na staré časy západo a jiho evropských filmů, které jsme s prarodiči tak hltali. (18.07.2023)

Spousty filmových fanoušků má vašeň i v četbě a určitě bychom se všichni shodli v odpovědi na otázku: "Které knihy jsou podle vás dobré/vás baví? " Přece ty, které čteme jedním dechem. A jednu takovou knihu převedl Verneuil na plátno. S tak maximálně úderným, inteligentním a psychologicky útočným filmem jsem se velmi dlouho nesetkal. Je to ten vzácný případ, kdy je vše vyladěno do dokonalého detailu a kde má divák u každé scény dojem, že si tvůrci dali sakra záležet, aby přispěli do sbírky něčím, co má velkou váhu i po desítkách let od svého vzniku. Brilantní dialogy, tuhá spiklenecká atmosféra, protřelé vyšetřování, silně předsvědčivý Yves Montand a jedna z nejsilnějších scén filmu, tj. psychologický experiment, který pochybujícího diváka přesvědčí, že toto není jen rutinní krimi. Lze vytknout mírné předvídatelné finále, které má ovšem min. z mého pohledu výhodu v tom, že nikterak nesráží celkový dojem, aneb nelítej nízko, ani příliš vysoko... (04.02.2023)

"Je pravda, že jste hned na začátku vyšetřování dostal z našich nejvyšších míst požadavek zhruba tohoto znění: Zařiďte, aby vyšlo najevo, že Daslow byl jediný vrah, že se nejedná o spiknutí ani o komplot?" To se to nezávisle vyšetřuje, když je na začátku dán výsledek. To by to bylo jednoduchý. Komise požadovanej žvást vyplodila, zákulisní mocní moudře pokývali hlavami, svědci byli spokojeně odesláni na dovolenou na onen svět a jeden prokurátor se rozhodl hledat pravdu. Jinou pravdu. Takovou pravdivější. A to může být nebezpečný. Musím přiznat, že jsem si Volneyho pátrání užil, fandil jsem jeho nápaditosti a neustále jsem zaháněl myšlenku, že žiju ve světě, kde taky existuje jediná pravda. Oficiální pravda. A je jedno, jestli je to lež. Je to prostě pravda. Říkali to v televizi a kdo pochybuje, je dezinformátor. Sebereme mu tituly, smažeme profily, zakážeme vstupy. Kdysi se to řešilo jinak a o tom Ikaros je. Za mě to bylo skvělý a neuvěřitelně aktuální. (09.12.2021)

Líbí se mi, jak pojem „Yves Montand v politickém thrilleru“ je prakticky samostatným subžánrem francouzské kinematografie nabízejícím spoustu velmi poutavých a kvalitních děl, mezi něž toto rozhodně patří. I jako Ikaros je strukturálně zajímavý thriller, který střídá několik poměrně jednoduchých expozic odkrývajících pozadí politického zločinu, z nichž každá je unikátní, napětím strhující a zároveň velmi doslovně poučná. Rázný závěr si vnímavý divák sice předem domyslí, ale nijak to snímku rozhodně neubírá na působivosti. (29.11.2021)

Sympaťák Yves Montand v roli státního zástupce krůček po krůčku odkrývá spletité pozadí politické vraždy. Samotné vyšetřování postupuje velmi pozvolna a zaměřuje se na ty nejmenší detaily, přesto je divák udržován v neustálém napětí a téměř bez dechu sleduje každou další stopu, směřující k odhalení skutečného pachatele. Precizní, mrazivý, strhující thriller. (17.12.2019)