Le Château de ma mère
Mamičkin zámok
My Mother's Castle
Režie:
Yves RobertKamera:
Robert AlazrakiHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Julie Timmerman, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Francouzský film Maminčin zámek je volným pokračováním filmu Tatínkova sláva, natočeném podle knihy význačného prozaika a dramatika Marcela Pagnola. Znovu se vracíme do voňavé, prosluněné Provence, kde v jejích kopcích prožívá své kouzelné dětství jedenáctiletý chlapec. Poznává svou první dětskou lásku, lidské přátelství i zlobu a především naždy se zamilovává do tohoto jedinečného kraje... Rodina bydlí v Marseille a své víkendy a prázdniny tráví v domku uprostřed kopců. Pravidelnou cestu do přírody si postupně zkracuje přes soukromé pozemky cestou podél veřejného kanálu. Bývalý tatínkův žák, nyní hlídač kanálu, jim půjčí klíč, kterým otevřou průchozí dveře a tak, nepozorováni, přebíhají v přítmí zámeckých zahrad se svými kufry a strachem z prozrazení. Jednou je však nachytá nevrlý, veledůležitý hlídač a Marcelův otec, poctivý učitel Josef, těžce snáší pocit provinění stejně jako maminka Augustina. Ale nádherné vzpomínky na dětství, ze kterých Pagnol čerpal celý svůj život, nemůže narušit ani tato událost, která ostatně dopadne tak, jak si to celá rodina zaslouží. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (64)
"Le chateau de ma mere" . Zni to tak krasne a poeticky jako film samotny. Pro me naprosto srdcova zalezitost, i kdyz tam nikdo nejezdi na lyzich. Jeden z mala filmu, u kterych si rikam, ze leto, teplo a slunicko muzou mit prece jen neco do sebe. Asi mi to necim propomina me detstvi u babicky, kde se taky behalo po kopcich a poradali se denni vypravy "na otakarky" a nocni "na lisaje". ()
Zdařilé pokračování snímku Tatínkova sláva, nese se v úplně stejném duchu, velice příjemné, milé, pohodové a ta atmosféra je kouzelná.. Prázdniny mají v dětství své nezaměnitelné místo, krása francouzského venkova i přírody je zřejmá, no a když se točí film s láskou, je to znát, pro mě filmové pohlazení.. ()
Na tomto filmu jsme byli povinně ještě když jsem byl na základce. Tehdy jsme ho asi nedokázali jako děti plně docenit, akorát nás tehdy nadmíru pobavilo jméno postavy Bouzigue (snad se každý dovtípí, jak se to asi vyslovuje). Teprve o mnoho let později jsem se na něj znovu podíval, abych uznal, že je to opravdový klenot. Kéž by takových filmů bylo víc. ()
"Holky jsou jen nepodaření kluci, holky jsou omylem přírody. O jeho mamince se krom jména dá říct jen to, že měla průjem." Tohle jsem si z filmu zapamatoval. Jinak poměrně veselý příběh, trošku mi to připomnělo Saturnina. Nepotřebuji to vidět znovu, ale neurazilo to. Chvílemi to bylo slabší, chvílemi zas emotivní... po celou dobu se to při nejmenším dalo sledovat. Průměr každým coulem. ()
"Námořníci dobře znají volání širého moře a já jsem právě zaslechl volání kopců!" Skvělé pokračování předchozího filmu, trochu mi to připomíná naše Báječná léta pod psa. Je vidět, že Francouzi nemusí točit jen ztřeštěné komedie nebo superakční filmy. "Já jsem královna a ty můj rytíř. Musíš udělat všechno, co ti řeknu.. Všechno? .. Všechno!" ()
Reklama