Lost After Dark

Snaha o poctu osmdesátkovým slasherům zrovna dvakrát nevyšla, ačkoliv u mě je to způsobené i tím, že tomuhle údobí zrovna dvakrát neholduji. Nevadil mi grindhouse formát, nevadili mi herci, ale co mě strašně vytáčelo bylo to sáhodlouhé představování aktérů, které zabralo takřka polovinu stopáže. Když člověk přihlédne k tomu, že všechny postavy jsou modelové, je půlka filmu naprosto zbytečná. Když to pak vrahoun rozjel, tak to docela šlo, ale té pachuti z první části mě nezbavil ani náhodou. 30% (27.08.2015)

2015 je hororovo solídny rok, ktorý navyše praje vydareným retro poctám a tak, ako nedávno zaúčinkovalo 70tkovo ladené "We Are Still Here", tak podobne (ale o niečo slabšie) funguje aj 80tkový "Lost After Dark". Na rozdiel od vážnejších 70´s sa tu teda pohybujeme v odľahčenejších 80´s a konkrétne v subžánri slasheru, pre ktorý to boli zlaté časy. No a kto ma trochu pozná, tak možno vie, že 80tkové slashery sú mojou krvnou skupinou, takže (našťastie) sklamaný nie som ani v tomto prípade; síce cítiť, že ten film je modernejší než sa tvári - až tak sa to zase naštýlovať nepodarilo, i keď tu očakávané náležitosti sú. Celkovo mi to pripomínalo tohtoročný austrálsky slasher "Charlie's Farm"; teda pekne natočené, miestami napínavé, s fajn záporákom a občas dobrým zamordovaním, no až príliš zabrzdené v prvej polovici a s lákavým predzáverečným fightom, kde si to však tunajší killer vybavil s Robertom Patrickom hanebne off-screen, kdežto na Charlieho Farme sa duel s Kaneom Hodderom vydaril. Po druhom pozretí zvyšujem na 4*, ale tie staré kúsky sú aj tak lepšie a na nič sa nehrajú ;) (19.08.2015)

Jelikož je teenagerská vyvražďovačka jeden z mých nejoblíbenějších filmových žánrů, vydatně jsem si smlsnul, protože tohle byla klasika nejklasičtější. A protože se navíc jedná o osmdesátkový retro, laskomina to byla o to větší (a musím říct že hodně povedený retro, nevěřte všemu co se tu cancá). K tomu ještě od rejži škodolibej fakáč se smajlíkem (chybějící cívka), dobře padnoucí herecký obsazení a jako třešnička na dortu Patrick a la učitel Mr. C, krutopřísný válečný veterán s vytříbeně kulervoucími hláškami. Největší plus: První mrtvá oběť je naprosto nečekaná, o týhle postavě jsem byl přesvědčenej, že se dostane až do finále! Největší slabina: Málo impozantní vágusáckej killer, mohli ho aspoň oholit. (25.08.2020)

V michiganských lesích řádí kanibal jménem Joad. Není to žádný model. Potřeboval by vyprat, umýt se, potykat si s hygienou, trochu vysmejčit barák a osvojit si zásady slušného chování k hostům. Početná skupinka nezvedených studentů sice přijela bez ohlášení, navíc pozdě večer, ale přece jen trochu vlídnější zacházení k nim by neškodilo. Ze zamýšleného hezkého víkendu se stala moc hezká noc jako stvořená pro umírání. Horor, který navazuje na tradici osmdesátkových slasherů, je i v obdobném stylu natočen. Je úderný, až se rozběhne zabíjení, které si nebere servítky, kamera detailům neuhýbá, postavy umírají v pořadí, které není tak úplně očekávané. Takže třeba tlouštík se nedožije konce, hlavní ženskou roli přebere někdo jiný, otravnému pejskovi je zakrouceno krkem aj. Postavy jsou podle vzoru dostatečně schematické. Školní kráska, frajer, nadržený černoch, slušňačka, sportovkyně. Zkrátka z výčtu postav klasických hororových béček nikdo nechybí. Téměř striktně jsou dodržována i všemožná klišé těchto slasherů. I když to jsem ani uvádět nemusel, toho si všimne i méně chápavý divák. Tvůrci však zašli ještě dál a s divákem si pohráli. Aby jejich horor co nejvíce připomínal poctu klasickým slasherům, je jejich dílo poznamenáno úmyslnou technickou nekvalitou - film občasně přeskakuje, zrní a vykazuje známky obrazového kazu jako "starý" film, nasvícení scény je mnohdy nedostatečné, dokonce se film v jednu chvíli přetrhne. Herecké výkony mají sympatickou banálnost i naivitu, ne obojí úplně výstižné, ale snaha rozhodně byla. Rok 1984, do něhož je snímek situován, je simulován zdatně. Retro oblečení, dobový školní autobus a Robert Patrick. Ten není nijak dobový, jen upozorňuji na největší hvězdnou akvizici filmu. Troufnout si v současné době na slasher z minulého století, to není jen tak. To chce odvahu, mít něco nakoukáno a mít nějaké režijní dovednosti. A začátečník Ian Kessner něco z toho v sobě má, i když úplně zralým režijním přístupem nedisponuje. Ostatně jeho film ani nijaký výrazný nadhled nebo typickou rovinu parodie nemá. Spíše jede na to, aby potěšil hororové retro příznivce. A triviálnost je tentokrát sympaticky podána. Příště bych ale prosil o něco svižnější rozjezd. Nebylo nutné sáhodlouze to režijně rozpitvávat a oddalovat tak zabíjení. 80% (10.10.2015)

Kdyby film „Lost After Dark“ nesázel na standardy a snažil se v jednotlivých scénách o trochu větší nápaditost – on i ten autobus, který se najednou zastaví, je moc velké klišé – dá se oslavovat jako velmi dobrá pocta klasickým slasherovým snímkům. Takhle se to drží spíše průměru, a to jen proto, že na něm oceníte, že do toho tvůrci šli a ta stylizace se jim poměrně povedla. (16.05.2017)