Přelud

Pustá pusta. Len vietor šumí pomedzi nekonečnými trávnatými územiami. Kde tu opustená farma, staručká železnica, zarastené koľajnice. Pochmúrni obyvatelia. Všetko je tak, ako má v správnom westerne byť. Mlčanlivý hrdina s nejasnou minulosťou. Cesta železnicou. Končí sa náhle a nepredvídane uprostred vysokého tŕstia. Stáda dobytka. Jazdci s puškami, trieliac bez sedla na lesklých konských chrbtoch kamsi v ústrety nekonečným pláňam. Otroci. Prepadnutá a zotročená farma čakajúca na odkliatie. Zástupný symbol moci - futbalová lopta. Hrdina: nádej: východisko i spása. Kruté mučenie, horúčkovité preludy i drsná pomsta. Happy-end mrznúci v mlčanlivých pohľadoch, kde sa emócie vyjadrujú len pohybom očí a občasným zášklbom tváre. Štýlová maďarsko slovenská jazda. Poznámka: jedného z policajtov stvárnil Gejza Benkö, predstaviteľ zaťa Osztatneho z filmu Baščovanský a zať. (23.04.2015)

[Febiofest 2015] Už na prvý pohľad pôsobí Mirage ako zjavenie, aké v našich končinách nemá obdoby a spestrenie, ktoré so sebou prináša v domácej kinematografii dlho chýbalo. Možno na ňom demonštrovať globalizačné tendencie súčasného (stredo)európskeho filmu, ktoré vedie k vzniku unikátnych koprodukcií, i snahy o univerzálnosť (podobne ako Fehér isten Kornéla Mundruczó). Atraktívnosť novinky Szabolcsa Hajdu však spočíva okrem medzinárodného štábu a obsadenia v tom, že na závažné témy z maďarskej histórie nasadzuje atmosférickú kombináciu kryštalicky čistého štúdiového westernu, easternu a ľudovej balady, odohrávajúcej sa v nekonkretizovanom bezčasí (prízračný prológ môže navádzať až k myšlienke postapokalyptického rámca). Filmu nemožno uprieť často bravúrne riešené záberovanie, pomalý strih a prácu s diegetickým zvukom, neokázalé odkazy na známe žánrové diela, zamlčiavanie určitých informácií i rúcanie niektorých obvyklých klišé (menovite akcentovanie významnosti ženskej postavy, profilácia hrdinu či atypicky pojatá záverečná prestrelka). Jeho úskalie spočíva predovšetkým v tom, že sa po väčšinu času napriek symbolike pridŕža jediného režisérovho výkladu a vlastne o témach, ktorým sa venuje, nehovorí nič nové. I tak sa jedná o štylisticky zaujímavý, veľmi neobvyklý a jasne vyrozprávaný príbeh inšpirovaný skutočnosťou, zľahka predchnutý magickým realizmom, ktorý mu dodáva mystický rozmer a interpretáciu obohacuje o háv modernej rozprávky pre dospelých. Viac v recenzii. (27.03.2015)

Podľa popisu filmu som si myslel že to bude niečo ako 12 rokov otrokom, len sa bude pracovať na feferónkovej plantáži. Celý čas som mal pocit že sa bude niečo diať, sú tu dlhé, pomalé zábery, dnes sú také v móde a filmoví kritici majú také radi, potom zase náznak že sa bude niečo diať, záber na rozsiahlu pustu, objavia sa aj nejaké kone a aj husi, znovu náznak akcie a príde akčný koniec a zistím že s výnimkou záveru sa tu CELÝ ČAS NIČ NEDIALO. Zaujal akurát posledný záber, černoch odchádza na koni, kamera sa obráti hore nohami, slnko je dole a zem zase hore. Ktovie čo tým chcel autor povedať. Hudba minimalistická, len niekoľko tónov, kvôli snahe o uhrančivú afmosféru. (25.03.2015)

Film pomalý, ale s neustále přítomným napětím. Promyšlený, poutavý. Málo se mluví a málo vysvětluje, a tak divák pořád čeká a snaží se přijít na to, co se vlastně děje (což je jednoznačně plus!). Označení kapitol spíš vytváří očekávání, než že by něco napověděly. Skvělá je jízda zrezivělým podomácku smotovaným vláčkem, bloudění široširou pustou. A závěrečná přestřelka je výborná, drama dodává nepřehlednost, kdo je vlastně s kým. A lehce se kývající kamera při hledání hlavního záporáka mezi svázanými snopy... paráda. (03.08.2015)

Maďarsko-slovenský moderní eastern o černém fotbalistovi, který se skrývá před policií na polorozpadlé farmě uprostřed maďarské puszty. Farmu však ovládá rumunský gang, který mu sebere peníze a doklady a donutí ho na farmě otročit spolu s několika dalšími individuii nejasného původu. Vizuálně je Přelud hodně vymazlená záležitost - maďarské nekonečné travnaté pláně přinášejí stejný kýžený efekt jako kaktusy poseté americké prérie. Přelud si bere všechny žánrové ingredience (žena v nesnázích, osamělý nemluvný pistolník, lupičská banda vedená relativně charismatickým padouchem, závěrečná přestřelka), ale ve výsledku se nesnaží tradiční westernová schemata parodovat jako třeba Tarantinův Django, ale spíš poctivě naplňovat (i když občas se té parodii nechtěně přiblíží). Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Problém je spíš v tom, že se mezi těmi všemi nádhernými dlouhými záběry pozapomnělo, že i western musí mít zajímavý příběh a postavy. Člověk tak stráví první půl hodinku v očekávání, jen aby zjistil, že místo plnohodnotných postav sleduje jen žánrové rekvizity a že celý příběh ani na chvilku nevyjede z důvěrně známých žánrových kolejí. (25.03.2015)