Hollywood v koncích

JÁ JSEM SLEPÝ, JÁ JSEM SLEPÝ, JÁ JSEM SLEPÝ! Slepá jízda.:o I kdyby k tomu dokonalosti možná něco chybělo, tak  film o slepém režisérovi prostě musí být na gagy vdečný, takže je to sranda. Takovou zápletku prostě nevymyslíš. A jako bonus jsem si i já, co od Woodyho viděl pár filmečků všiml té zjevné sebereflexe v pozadí a zajímavé sondy do natáčení komerčního bijáku. (29.01.2021)

„A co divácká věková skupina?“ – „No, film se bude líbit dospělým, i teenagerům, mládeži, dětem, dospívajícím, taky batolatům a novorozencům…“ U tohoto snímku jde především o to, jestli jste ochotni přijmout tu nadsázku, tedy fakt, že v je v komedii (!) možné, aby slepý režisér dokázal za pomocí utajení a několika pomocníků natočit film, či nikoliv. Pokud ne, raději se na Hollywood v koncích vůbec nedívejte. Ti, co to přijmou, si užijí nadprůměrnou komedii, která sice nepatří mezi Woodyho nejlepší kousky, ale humor rozhodně nepostrádá, stejně tak situační komiku a několik solidních hlášek. Navíc je tam snad akorát ta linie se synem. Z mé strany to budou slabší 4*. „Ale tvůrčího hypochondra nechci.“ –„Ty záchvaty byly pravé!“ – „I ten mor? Alergie na kyslík? Klíněnka? Ta napadá jen kaštany!“ (15.09.2013)

Zklamání, od Woodyho každopádně málo invence a celkově prostě málo nápadů.. Ne, že bych se nezasmál, ne že bych se vyloženě nudil tak, že bych přemýšlel, že to vypnu, ale prostě je to celé tak moc absurdní a vycucané z prstu, že to nemohlo zachránit ani těch pár dobrých vtipů. Příběh samotný je prostě nic moc, a ten happy-end je trapný. Téa Leoni je ale nádherná, to se musí nechat. (02.01.2016)

Starý hypochondrický a neurotický režisér, který během natáčení filmu oslepne - výborné komické a sebereflexivní téma. Sebereflexivní hned dvojitě - ve vztahu k sobě samému jako tvůrci a ve vztahu k filmu. Hollywood Ending bohužel tento potenciál nenaplňuje. Film je příliš dlouhý, komický jej místy a především: možnosti natočit tragikomickou "zpověď" či "závěť" Allen odmítl. Vznikla jen průměrná komedie. To u génia, jakým Allen bezesporu je :) nestačí... (01.11.2005)

Ani uměleckou svobodu ochromující tlak koncepčního cílení filmu podle aktuálně nejvýhodnějšího sociologického klíče, jemuž se Allenem ztvárněný režisér Val Waxman vysmívá, neudělá takovou škodu, jako když se učebnicový autor vyčerpá a stižen „psychosomatickou slepotou“ už jen unaveně recykluje kdysi úspěšnou manýru v situaci slabého námětu. Uvědomuji si, jak podivná je samozřejmá dichotomie mezi objektivitou přírodních a formálních věd a subjektivitou estetiky, protože musí přece existovat velmi efektivní exaktní důvody toho, že Truffautově Americké noci se tato přijatelná slátanina nikdy nevyrovná. Ucházející lehká zábava, kterou ze dna vytahuje Allenovo hrané slepectví. „Call Dr. Kevorkian.“ (13.01.2019)