Labyrint: Zkoušky ohněm

Tak takhle to vážení u mě nepůjde. Druhý díl se zpočátku profiloval jako sympatický útěk z vězení, který u mě vždy zařučeně zabere, ovšem jakmile se děcka dostanou ven, čeká na nás svět, ve kterém máme odboj, věčnou poušť a hlavně už vlastně ani není moc kam utíkat. Závěrečná akce se dvěma vrtulníkama, které zatnou tipec i poměrně solidně vyzbrojeným rebelům mě dala poměrně jasnou odpověď, že na třetí díl kouknu už jen z povinnosti. 40% (30.11.2015)

Nový Labyrint se celkem povedl. Líbilo se mi to víc než předchozí díl. Je tam víc akce a je to takové svižnější. Ani tam není tolik nelogičností. Naše parta je skoro pořád v pohybu, protože utíká před mocným Z.L.O.S.I.N.em. Ve Spáleništi na ně totiž čeká spoustu nebezpečí a to ať už v podobě počasí, tak divokých a agresivních Raplů. Po zjištění pravé povahy vedoucího zařízení Jansona se tedy vydávají na útěk. Líbily se mi i nové seriálové herecké posily a to v podobě Aidana Gillena, Giancarla Esposita a Alana Tudyka. Skupina to v pustině opravdu nemá a lehké a neví, komu může věřit. Snaží se dostat k rebelské organizaci jménem Pravá paže a najít v ní spojence proti Z.L.O.S.I.N.ovi. Akce tomu opravdu nechybí a finále je docela otevřené, takže jsem zvědavý na pokračování. Místy mi to trochu připomnělo Šíleného Maxe. "Z.L.O.S.I.N. je dobrý." Recenze (19.09.2015)

Kvalitní pokračování kvalitního prvního dílu - Maze Runner se tak cementuje na pozici jediné young adult adaptace, kterou stojí za to sledovat (druhé, pokud mezi ně budeme počítat i Harry Pottera). Příběh už nemá tak přímočarý tah na branku, logicky, vše je tu mnohem složitější než jen útěk z Labyrintu, a tempo tak hlavně v závěru trochu trpí, ale pořád jde o zručně odvyprávěné řemeslo, kombinující dystopické příběhy totalitních konspirací se zombie řežbou v postapokalyptickém světě. 8/10 (17.02.2016)

Dnes tu máme slečnu Bianku z Vatikánu. Kurva jedna vulgární!!! Úplně se červenám! *** Buonaserra, salute, Io sono Bianca Francesca Vergielli d'Italia, panna f rozpucchu - 26 anni, a jsem byla fyslanna come Nunzio speciale di Santo padre, abych ja sjistit pro Collegio Cardinalizio del Vaticano , ci byt signore Verball oprafdu takova anticristo e blasfemo porco, anebo jak fy šikatte bespošna sfině. A ja muset teť confermare, še na tom nebyt ani sblo di pravda! Ichnet po mio pšíjezd mě ten sfatty muš signore Verball pošadala, abych ja kleknout, ukasala mi jecho formidabile Spirito Santo a prafě mi tim Duchem sfattym odsadu měři chloubku mych chšichu a ja mottlim, ať obstojim pšed faccia del Dio! Jelikoš ora signore Verball nedosachnout na klafesennice jecho computer portatile, pošadalla mě, Bianca Francesca Vergielli, o critica cinematografica del film Il Labirinto - parte seconda. „Allora, signore Verball, ja myslet, že pizza mia uš byt tepla sufficiente a vy mochla sacit con procedure religioso! A nebat se mě pošadně placat po prdell, ja v klašter moc slobit, sasloužila to a poccani molto potšebovat!“. Ale spět k Il Labirinto! Nic nuovo od parte prima. Slaboducha defille naondulofannych chomoklat pokraciuje f další serioffa sracchce postapocalittico! Vy smíchat si Changrgejs con Divergenza, pšidat duo chrstě sombi a dostat další chloupa piccovina pro-o-o-o-o-o-o-o-o… „Tak se trocchu uklidnimme, signore Verball, lemme, lemme, per favore! Takofa velocita až na dorašenni, jste chrrr jako Santo padre pši exorcismo! Tak to my u nas ve Vaticano nedělat! Chšišnice musi byt Duchem svattym inizialmente dukladně a pomalu proutoupenna! Ale ja vam teď naslinit il prsto a vy mi ho pši tom můžete vrazzit do cundo secondo, nebo jak vy šikat do dvojcchi, to pši vymitani dost pomacha! Ale attenzione, signore Verball, Rituale romanum tvrdit, že až bude il Demone chtit ven, vy nesmět mě sapomennout pošadně ciapnout za cosi, sí?“. Takže, … pro debili infantile. Effetti speciali byt sice bellissimi a honiccka v città finito dokonce molto orgastico, ale to naturalmente zase nestačit, aby ze stupido insalata plagiario per imbecili sodomitici udělat pošadna hetero flak jako cieba Maximo del Pazza. „Sí! Sí! Sí! Fantastico, signore Verball, ja citit, že il Demone bude pronto ven a nastat cias na, jak my u nas ve Vaticano parlare, Salza di Tortellini! Vy teď pustit moje prdell, presto ciapnout za ty cosi, macckat bradavcchi, per favore, e pšepnout na velocita terminale. Precisamente, bene, bene, benissimo, signore Verball!!! Vy byt veramente il divino Esorcisto, Santo padre už vas nikdy znovu neexkomunikovat! Presto! Presto! O, Dio mio-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o……“. (08.11.2015)

Středa, první podzimní den. CineStar na Černém mostu, sál číslo osm. Dva fleky jako kráva na plátnu, dvě krávy za mnou. Zima jako dobytek, jeden dobytek i za mnou vedle těch krav. "Jsem v kině, mami, přijdu po desátý" říká dobytek do telefonu v půlce filmu, zatímco dvě krávy už tou dobou mají probrány novinky v péči o beďary, o kosmetice, účesech a už taky díky nim vím, že Michal je debil a Honza zase děsně smrdí. Nepomáhá prosba, nepomáhá výhružka, nepomohlo by ani kdyby do sálu vjel bagr a zasypal je. Aby toho na Pepince nebylo málo, film stojí za hovno. Tlupa nezajímavejch puberťáků běhá sem a tam a já do psí díry ani po druhým dílu ještě pořád nevím, proč a co se k sakru na tý naší kouli stalo?!? Narvat do filmu zombíky je pecka, naprosto vynikající, originální a šokující nápad. Proč to ještě nikdo neudělal? No a když skončil ten dvouhodinovej kolotoč lidský imbecility a filmovýho zmaru, rozsvítilo se v sále a já v záplavě smetí po zvířatech, co se do kina choděj akorát nažrat a vyzvracet, našel na zemi lístek, kde bylo napsáno 209 korun. No ty vole tak řekne mně už konečně někdo, na jaký planetě já to vlastně žiju? (24.09.2015)