Zatracená noční dřina

Jako notorický nespavec vím, že noc je jako stvořená pro přemítání o smyslu života, rekapitulaci osobních (ne)úspěchů a zároveň trochu náměsíčný nadhled nad tím vším. Hrdinové tohoto filmu se takhle noc co noc scházejí nad kafem, analyzují události svého života a navzájem neznají ani svá příjmení. To je trochu jako z mého života a proto mám ten film rád. A teď řeknu kacířskou větu: mám ho dokonce o něco radši než Ztraceno v překladu na stejné téma. Tak, je to venku. 80% (08.09.2005)

Nemohu si pomoct, já tam vidím hlavně bandu slabochů a ukecanýho machýrka. Přesně to, co přímo nenávidím! Hlavní postava řeší, jak si promluvit se svou holkou, se kterou se v společném bytě 3 týdny míjejí. Pche! Takhle by se chovalo pětileté dítě, ne dospělý chlap. Sice britské (hořké) komedie miluju, tuhle však řadím mezi ty horší. (18.08.2011)

Jak uz tady bylo hodnekrat receno, spojitost mezi Trainspottingem a Human Trafic je opravdu nulova ale zato film spada do kolonky "nezavisly", coz muzu. Nic hrozneho, nic nudneho, zadne bezduche kecy o nicem. Velmi slusny stred. Zatim mam jen nocni parby a ne nocni praci, tak doufam, ze to tak zustane i nadale. Nocni a porad je ke zblbnuti. (22.02.2005)

Jsem velmi rád, že jsem na tenhle film kdysi narazil při nočním vysílání na ČT1/ČT2 (stále ho mám nahraný na VHS). Není to nic zázračného - je to "jen" obyčejná konverzační dramedie. Do karet jí však v mých očích hraje zajímavé prostředí nočních směn, odpočinkový soundtrack mísící jazzovou kytaru a hity 80. let, promyšlený scénář, uvěřitelné herecké výkony (což je důležité, když většinu času filmu je před kamerou pouze ústřední čtveřice) a dostatek fajn "hlášek". Těžko říct, jestli je to zrovna tím, že jsem si nedávno připomenul jedním videem rozebírající finále Seinfelda, ale chtěl bych vidět více pořadů s tímto složením, scházejícím se v kavárenské kabince a jen tak volně diskutující. (13.06.2005)

Základní nápad se mi hodně líbí - ostatně taky sedím po každé noční v hospodě. Dalo se to udělat různě. Tvůrcům však evidentně šlo spíš o inteligentní zábavu, než o velké umění. Mohl to být klidně průser, ale není. I když je to o generaci, která je úplně někde jinde než jsem já, neuráželo mě to. Tahle parta se mi jeví přece jen mnohem sympatičtější a víc ze života, než hrůzní, načinčaní, a hlavně prudce nesnesitelní "Přátelé". (Fuj.) Navíc ty noční šichty a následné ranní odreagování v restauračním zařízení - to nás od začátku spojovalo. Tomu jsem rozuměl. Jasně, má to i nějaká ta slabší místa, kdy se našinec obvykle kroutí, ale nakonec vše zachránila scéna s autorádiem, které nejde vypnout ani přeladit. Pohled na trance & dance mládež, kterak hodiny trpí při pop rockových baladách osmdesátých let (např. Heart) byl jednoduše k nezaplacení. A to už je druhý neotřelý nápad tohoto snímku, vzniklého v dobách, které si s originalitou a neotřelostí zrovna netykají. Proto neváhám jít o hvězdičku výš, než by mi asi měla diktovat objektivita. (05.05.2007)