V labyrintu mlčení

Frankfurtský proces s osvětimskými strážci je celkem známou záležitostí, nicméně o tom, co mu předcházelo, se zase tolik nemluví a z filmového hlediska jde takřka o pole neorané. Hlavní hrdina, jehož postava je inspirovaná žalobcem Fritzem Bauerem, se snaží dostat před soud válečné zločince a zároveň musí bojovat proti nezájmu většiny společnosti, která by válku a vše s ní spojené nejraději hodila za hlavu. Někomu může vadit, že film je místy až příliš popisný, ale mě to zcela vyhovovalo a to i proto, že režie tu mravenčí úřednickou práci podává zábavným způsobem. Dále se mi líbilo, že si film uchovává silnou vypovídací hodnotu a to i bez používání fotek, dobových záběrů či srdceryvných historek, které sice přišly na přetřes, ale nepůsobily jako prvoplánový útok na city. A nakonec jsem spokojen i s obsazením. Jediné, co mi trochu vadilo, byly osobní problémy, které mladého žalobce postihly. Ty mi tu přišly trochu navíc, byť s tématem souvisely. Ale to zase nebyla taková vada na kráse. Pro naše distributory je celkem ostuda, že na podobný film může člověk narazit spíš náhodou. 85% (13.04.2016)

Píše sa tok 1958 a v Nemecku len trinásť rokov po vojne nikto nemá ani potuchy, že by existoval nejaký Auschwitz/Osvienčim, o táboroch sa mlčí a keď si aj niekto niečo pamätá, vyhovorí sa, že to treba už nechať histórii. Mladému advokátovi takýto postoj nestačí a snaží sa dolapiť šváby, ktoré sa stihli rozutekať, najmä Mengeleho. A niektorí náckovia umne otočili plášť a zrazu boli dobrí demokrati. Ako u nás po roku 1989 komunisti. Zapálenosť mladíka v odhaľovaní svinstiev je v tomto fiktívnom filme ťahúňom celého deja, napriek tomu však môže miestami trochu nudiť. Vzhľadom na tému ale pridám o jednu hviezdu navyše. (19.06.2020)

Výborné historické drama, u něhož mi zhruba dvou hodinová stopáž utekla velmi rychle. Výborný scénář i herci. Tedy, až na toho hlavního. Alexander Fehling je možná hezký a snad bude i herecky schopný, ale pro mě byl v tomto snímku docela nevýrazným. Díky jeho výrazovým prostředkům, které mi přišly limitovány asi tak na dva výrazy, jsem si vzpomněla na Bena Afflecka. Většina uživatelů ho zde chválí, já tak učinit bohužel nemůžu. Neříkám, že byl špatný, jen mi v jeho projevu chyběla nějaká dynamika, energie, to "něco", díky čemuž bych si řekla "Páni, ten je sakra dobrý!" Němci umí točit výborná dramata. A umí to takovým osobitým a silným způsobem, jako nikdo jiný. (02.07.2016)

Kníh a filmov na tému koncentračných táborov mám za sebou veľa, ale toto bolo zase niečo nové a iné. Film pripomenul smutnú a bolestnú históriu. Koľko ľudí sa z toho všetkého, čo prežili cez vojnu v táboroch, nikdy nespamätalo (na oboch stranách). Koľko ľudí to chcelo nechať za sebou a nechcelo o tom hovoriť. A koľkí sa tvárili, že sa nič nestalo, a pritom si zaslúžili potrestanie. Ja osobne som Osvienčim ešte nenavštívila, ale napravím to. Film má od začiatku výborné tempo, ktoré nepoľaví. Páčilo sa mi, že sa tu netlačí na city. Vizuál je tiež vkusný a Alexander hrá naozaj skvelo. Odporúčam! (13.05.2016)

Bez zbytočného pátosu veľmi rozumne a citlivo vykreslená situácia v povojnovom Nemecku so zameraním sa hlavne na tých, ktorí prežili hrôzy koncentračného tábora. Hneď na začiatku tu na mňa vyskočila jedna pekná myšlienka a síce, že nie na všetko zlé čo sa v minulosti udialo sa dá zabudnúť, nie všetko sa dá len tak zamiesť pod koberec a že tak treba často čeliť svojmu svedomiu. Bolo s podivom, keď mladý, začínajúci právnik a prokurátor nevedel čo to bol Osvienčim, tobôž čo sa tam dialo. Postupné odkrývanie starých rán tak začínalo od nuly a musím podotknúť aj veľmi šikovne a pútavo, pričom sa nezabudlo ani na emotívnu stránku, ktorá mi prišla ako prirodzená a spontánne odvodená od jednotlivých smutných udalostí. 75/100 (27.07.2016)