Zlaté pobřeží

Nádhera! Apocalypse Now a Dead Man dle Terrence Malicka. Už se těším na soundtrack s hypnotickou hudbou Angela Badalamentiho. Režisér na MFF KV 2015 vystoupil s tím, že reakce na jeho film jsou buďto bezvýhradný obdiv, nebo totální zatracení, což dokumentuje i hodnocení na ČSFD. Doporučení režiséra ale zní: Berte tento film jako když vám někdo poprvé v životě nabídne ústřice - prostě ho ochutnejte! (09.07.2015)

Tak strašně naivní pošilhávání po Malickovi / Herzogovi, že i ten implicitní rasismus spíš rozesmívá. Badalamentiho sebe-vykrádání působivé, obraz spíš pokulhává, poslední třetina, kde hrdina, Kristus / Marlow / renesanční člověk zakládá katedru alternativního divadla, už vysloveně k smíchu. #kviff2015 (10.07.2015)

Kolonialistické eurouměníčko, které sice zaujme solidní výpravou a scénografií, ale jinak je k připosrání průměrné a předvídatelné. Za banální rozpravou o zlých dánských otrokářích, v níž jsou afričtí domorodci odsouzení do role němých statistů, se skrývá nebezpečná druhá rovina o dobrém bílém muži - mesiášovi, kde původní obyvatelé plní opět stereotypní funkci šlechetných divochů. Závěrečný záběr je v tomhle příznačný: temné anonymní siluety černochů, o nichž se za celou dobu nedozvíme vůbec nic, a veprostřed hrdina-běloch, kterému je vzdávaná pocta, navíc prostřednictvím křesťanské (tudíž importované) symboliky. Humus. (09.07.2015)

Můj poslední film na letošním festivalu pro mě byl spíše nevyužitým kouskem. Zpracovává se zde zajímavé téma, které bohužel není až tak dobře natočené. To co se mi hodně líbilo byl výkon Jakoba Oftebra, do jehož role jsem se dokázal vžít a díky němu mě film zaujal. Jinak byl film dost předvídatelný, místy zdlouhavý a nudný. Za osobní mínus přidávám i místy zvláštní soundtrack, u kterého jsem si nebyl jistý jestli do filmu opravdu má patřit. Jako celek to ale relativně funguje a neurazí. Nicméně pořád mám pocit, že se z toho dalo vyždímat víc. KVIFF 2015 (11.07.2015)

Jako první mě napadlo to co Traffica. Jenže pak si říkám, proč by vlastně běloch nemohl být hrdina? Co když v tomhle konkrétním případu se skutečně objevil "bílý mesiáš"? Je to tak nepředstavitelné? Film kontrast bílého hrdiny a černochů neustále připomíná, statičnost černochů hnaná do extrému odráží pohled člověka, který za něco bojuje z přesvědčení, i když vzhledem k svojí "vrozené" odlišnosti do problému vlastně ani nepronikl. To, jak jsou černoši zobrazení jako pasivní objekt bez projevené vůle, ještě zesiluje odhodlání hrdiny, který černou kulturu nezná a bojuje o princip. Jeho utrpení je pak výrazně fyzické, tudíž vzniká zajímavý kontrast boje nejasného ideálu (jehož hodnota oproti konvencím není potvrzena zázračným vyléčením) a konkrétního hmatatelného utrpení. Za mě působivé. (10.07.2015)