Inspektor Lavardin

Chabrolovy hrátky s žánrovými stereotypy a klišé zajisté uštědřují těžké rány divákům odrostlým na Colombovi a Herculesovi Poirotovi. Fandovi do Nové vlny se ale z hrdla dere slastné mručení. Ták ták, proč by měl být detektiv stroječek na pátrání po pachateli? Co když se jedná o jeho bývalou lásku? A dolcela oprávněné zabití? Proč by měl detektiv trpět lidi, kteří mu do očí lžou? Proč by jim nemohl rozmlátit kancelář nebo překazit kšefty? Colombovi ti zvrhlíci nikdy příliš nevadí a ještě s nimi laškuje, ale inspektor Lavardin je normální cítící člověk a Chabrol taky. A já plesám. (08.03.2008)

Pohoda podzimu na francouzském maloměstě přechází po vraždě morálně angažovaného katolického spisovatele v přehlídku dekadencí, svědčících o zvrhlosti, jíž za paravánem spořádanosti venkova tuší každý - světácký divák z detektivek a venkovský z vlastní bohaté zkušenosti. S poza scény se kdo ví odkud rojí katolíci, buzny, smažky, dealeři, kuplíři, podvodníci a šlapky. Lehce netradičně pojatá kriminálka však ve finále překvapivě nevzrušeně odbočuje mimo žánr, který obvykle trvá na odhalení a ztrestání viníků v právním smyslu toho slova. Francouzská amorálnost, kterou by kupříkladu v britské detektivce nepřipadla v úvahu, trhá detektivku z kořenů a přesazuje ji do půdy, v níž plodí ušlechtilejší rostliny. Kvalitu nenápadné výstřednosti umocňuje představitel hlavní role Jean Poiret. Komik a dramatik se na rozdíl od jiných bavičů, kteří se vzdálí od svého kopyta, úplně nevystříhává komediální polohy, nýbrž s ní pracuje jako s maskou, jíž jeho postava postava před ostatními zakrývá vážně míněné kriminalistické odhodlání. Zmatení podtrhává nápadná podoba Poierota s Leslie Nielsenem, jehož postavy to mívaly s vážností přesně naopak :-) (06.09.2020)

Charbol - to je vždycky překvapení. Chabrol je imaginace, vytrysklá někde v době prvních vypravěčů a vykladačů pohádek. A tato sympatická detektivka s lautr nesympatickými postavami - snad až na místního policistu - si s nimi nezadá. Pozn.: A ten pikantně nestandardní závěr? Možná se to při vyšetřování (často) nestává, ale (jistě) se to stává v soudních síních. Nedávno jsem mluvil s německým soudcem (již též v důchodu). Říkal (mezi jiným), že když chtějí někoho odsoudit a nejde to pro důvod zatčení, najdou si jiný důvod. (30.10.2016)

Inspektor Lavardin vypadá přesně jako libovolný díl libovolného francouzského krimi seriálu, které nás oblažují na českých televizních obrazovkách (Moulin, Julie Lescautová atd. apod.). Jde o naprosto nevýjimečný film s nudnou, vykonstruovanou zápletkou a neuvěřitelně otravnými postavami - s titulním hrdinou v čele. Lavardin je vlezlý dědek (ne roztomile vlezlý jako Colombo, sofistikovaně vlezlý jako Poirot nebo nonšalantně vlezlý jako Belmondovi rošťáci), terorizující všechny ostatní postavy, jejichž jednorozměrnost je komická - aniž by šlo o parodii. Scénář a režie jsou pak stejně plytké jako u výše zmíněných televizních krimi seriálů. Vlastně začínám přemýšlet, proč jsem tomu dal 3 hvězdičky. :o) (16.01.2007)

Zpočátku to vypadalo na jednu z dalších obdobných kriminálek. Že si člověk hned může představit, jak asi bude probíhat vyšetřování, kam asi sklouzne vztah mezi vyšetřovatelem a paní domu a tak dále.Lavardin si ale počínal při své práci přece jenom jinak, než jsem čekala, a hlavně jeho konečné vyřešení případu mě hodně překvapilo. A překvapení a originalitu mám ráda, proto hodnotím jako nadprůměr. (19.03.2024)