Manželé a manželky

Mám rád Woodyho Allena a jeho nezaměnitelný humor, kterým koření svoje vztahové analýzy. Tentokrát si vzal pod drobnohled manželské problémy a upustil od intelektuálních narážek (kterými byl zahrnut například Manhattan). Také humoru tu najdeme poskrovnu, ale o to víc působí film dospěleji (je to logické i k režisérově věku). Dokumentaristicky laděný snímek má proto mnohé co říct a záleží jen na divácích, co si z něj odnesou. 9/10 (20.03.2009)

I kdyby Woody natočil film, kde celou dobu jen stojí, nic nedělá a kouká do kamery, myslím že bych nedokázal dát mu odpad a určitě bych si na tom našel něco, co se mi vlastně docela líbilo... Jsem k němu velmi nekritický, jeho filmy můžu vidět kdykoli, kdekoli... Přesto nemohu dát Manželům a manželkám vyšší hodnocení, protože jsem byl docela zklamán. V hlavě mi nezůstala jediná scéna, film je sice přesný v tom, co se snaží ukázat, ale to je tak všechno. Iritovala mě kamera, divné střihy a Judy Davisová, která byla nesnesitelná. Záběry na citově deprivované lidi, potácející se nočním Manhattanem, jsou sice super, ale už jsem je viděl mnohokrát. Ne, k tomuhle dílu si cestu teprve musím najít. (Možná po x letech manželství?) (30.06.2012)

Woody Allen je bystrý pozorovatel lidských vztahů a rozpitvávat partnerské svazky je jeden z jeho nejoblíbenějších filmových motivů. Manželé a manželky se dají považovat za jakousi učebnici manželského, resp. partnerského, života, za jakousi filmovou obdobu populárních knih našeho dr. Plzáka. Najdeme tam všechny základní typy manželských problémů, krizí a jejich možných východisek. Tenhle snímek patří ke komerčně nejúspěšnějším pracím Woodyho Allena, protože v téže době se rozpadl jeho dlouholetý svazek s herečkou Miou Farrow a rozpadl se mimochodem opravdu divoce za škodolibé asistence bulvárních médií. Divácká obec i kritici měli tendenci nahlížet na tenhle film jako na rodinou realitu Woodyho Allena. Film je tradičně pečlivě obsazený a skvěle odehraný, ale oproti ranným Allenovým pracím mi přijde méně zábavný. Je to opravdu spíš výborně natočená příručka než film, který by mě emočně dostal tak jako třeba Hana a její sestry. Mia Farrow tady má zajímavou roli na první pohled křehké submisivní ženy, která ale dokáže nenápadně manipulovat se svým okolím a ve skutečnosti vychází jako nejméně sympatická postava z té šestice nešťastníků, na jejichž počínání shlíží Allen zhůry. Celkový dojem: 65 %. (02.06.2011)

Woody Allen jako filmař - patolog. Vztah je po smrti? Pojďme ho chvíli pitvat a třeba zjistíme, co ho zabilo. Vlezlá ruční kamera spolu s "dokumentárními" záběry z terapií jenom umocňují skvělé herecké výkony (vynikající Sydney Pollack)... Není to příliš příjemná podívaná, ale působivá rozhodně ano. (01.09.2019)

„Některé věci prostě vyřešit nemůžete a musíte se s nimi naučit žít. Vytvoříte si pokličku a tou je přikryjete.“ Místy úsměvná, ale jinak dosti realistická, hořká a mírně depresivní sonda do fungování vztahů mezi mužem a ženou, která zároveň sype z rukávu jedno životní moudro za druhým, ale dělá to docela zábavným, nikoli otravným způsobem. Je vám u ní trapně za postavy v rozpačitých situacích, cítíte se jako byste tam byli s nimi, na čemž má lví podíl kamera napomáhající k autenticitě. A není vůbec těžké najít ve filmu sami sebe nebo něco, co jste osobně prožili/zažíváte. Promluvy dalších zainteresovaných postav, které popisují ty hlavní (jakoby psychoanalytikovi), pomáhají divákovi utvořit si o nich lepší obrázek, teorie o ježcích a liškách je zase vtipná stejně jako k zamyšlení. Akorát jsem nechápal, proč byli všichni tolik odvázaní z postavy Sally, která mi byla krajně nesympatická. Když si nicméně přičtu trefný závěr, hodnotím silnými 4* a rád bych si film pustil zase za několik let, věřím, že se mi dostane pod kůži ještě víc. „Moje manželství bylo mrtvé. Už léta. Nevím proč…ano, vím. Druhý zákon termodynamiky. Dřív nebo později se všechno podělá. Moje parafráze.“ (01.09.2014)