Mal de pierres
Kamene bolesti
From the Land of the Moon
From the Land of the Moon
Režie:
Nicole GarciaKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
Daniel PembertonHrají:
Marion Cotillard, Louis Garrel, Alex Brendemühl, Brigitte Roüan, Victoire Du Bois, Aloïse Sauvage, Daniel Para, Gwendoline Fiquet, Mathilde DromardObsahy(1)
Gabrielle (Marion Cotillard) je nevyrovnaná a emocemi zmítaná mladá žena, která nedokáže ovládat své pudy. Obyvatelé malé vesničky v jižní Francii ji považují za šílenou a její chování za skandální. Aby Gabrielliny rodiče předešli nejhoršímu, Gabriellu proti její vůli provdají za nevýrazného španělského přistěhovalce Josého (Alex Brendemühl), o němž si myslí, že z ní udělá „počestnou ženu". Po potratu způsobeném bolestmi z ledvinových kamenů ji lékaři pošlou na léčení do lázní. Tam potká Andrého (Louis Garrel), elegantního zraněného veterána z války v Indočíně, který znovu rozdmýchá vášeň, kterou Gabrielle pohřbila hluboko ve svém nitru. O své budoucnosti má Gabrielle jasnou představu, nepočítá však s hrou osudu... (Mirius FD)
(více)Videa (3)
Recenze (44)
Marion je zase krásná, úžasná a dokonalá, ale všechno ostatní je sterilní nuda. Začátek sice dává naději, že by se to mohlo občas zvrhnout v něco vypjatějšího, protože hlavní hrdinka působí jako sympaticky neřízená střela, ale i tuhle polohu režisérka upozadila a zůstalo jen několik odstínů neštěstí a to mě moc nebavilo. Závěr s poněkud laciným vysvětlením mi také zrovna moc neseděl, ale mohl mít svou hloubku, pokud by byl vrcholem něčeho emotivnějšího. Ale bohužel. 30% ()
Je to chorobně nutkavě dívatelné, ale zároveň s jistým nádechem nepravděpodobnosti. Vizuálně to vyleštila kamera Christophe Beaucarna. Chvílemi to svým prázdným portrétem sexuálního přání vyvolávalo nechtěný smích. Místo smysluplného zkoumání duševní choroby film zkoumá náklonnost svých postav pro klikatící se romantické melodrama. Dialogy jsou afektované a uplakané. Shlédl jsem na promítání v jednom pražském klubu. ()
Podľa popisu to znelo vcelku lákavo, ale napokon bol film po dejovej stránke dosť priemerný a tá mysteriózna fáza na konci už bol len akýsi zúfalý pokus o dramatizáciu. Vďaka Marion to bolo predsa len hneď znesiteľnejšie - neuveriteľná žena. V tomto prípade bola tá jej postava dosť pomätená, no musím uznať, že to zahrala veľmi obstojne a tie jej hysterické výpady boli naozaj emočne vypäté. Pochvalu si však isto zaslúži aj Alex Brendemühl - a jeho postava sympatického Josého, ktorý ma na konci aj kúsok dojal, keď objasňoval Gabrielle svoje mlčanie o skutočnej pravde. ()
Film o nenaplněné lásce? Ani bych neřekla. Většinu života se hrdinka tvrdošíjně a poněkud sobecky honí za bludy, sny, chimérou, pudy a hlavně za muži, kteří si její lásku nezaslouží, žije nereálnou či spíše nerealizovatelnou vášní,zatímco manžela si neváží a nechtěně mu ubližuje. To vše proto aby nakonec zjistila: kde je pravá hodnota a o čem je skutečný vztah. Spolehnout se na partnera a mít si ho pro co vážit, najít druha, který má pochopení pro nedostatky protějšku, zbytečně nevyčítá a toleruje něčí mimózní úlety, to se každému člověku nepovede. Nechte se překvapit: zda alespoň na konci filmu hrdinka docení manželovi hodnoty a začne se na něho jinak dívat, zda se konečně začne zajímat o toho, kdo o ni tak dlouho a rozumně pečoval a zda se v ní objeví hlubší cit, nezaložený primárně na sexuální přitažlivosti.- "Proč si mi nic neřekl?", řekne při procitnutí z bludů, které jí chránily, těšily a bohužel pak i ubližovaly zároveň. "Chtěl jsem, aby si zůstala živá." (Pacientka měla sebevražedné sklony a byla citově hodně křehká). ()
Tu je ďalší príklad filmu, ktorý som skutočne chcel, aby ma bavil. "Mal De Pierres". Táto romantická dráma mala skvelé predpoklady na to byť kvalitným filmom. Kvalitné obsadenie, zasadené do zaujímavej doby a film miestami má celkom dobrú atmosféru. No nemohol som sa doňho za ten svet poriadne ponoriť. A dôvodom je naša hlavná hrdinka Gabrielle. Marion Cotillard je síce skvelá herečka, no Gabrielle mi od začiatku nebola sympatickou postavou. Dokonca by som si dovolil tvrdiť, že úvodné časti, kde sa snaží zbaliť svojho profesora sú tak neskutočne patetické a prepálené, že bude len veľmi ťažké si k nej potom budovať reálne aj nejaký ďalší vzťah. Jediná postava, ktorá je podľa mňa ešte menej sympatická je jej matka. To musím uznať. Ostatné postavy sú podľa mňa dobré. A najlepšou je práve Gabriellin manžel José. Skutočne skvelý chlap s dobrým srdcom a pre svoju ženu by urobil absolútne maximum. A aj keď na ňu raz zvýšil hlas bolo to absolútne pochopiteľné. No ona to musí pochopiť tiež. Neviem. Mňa ten film nebavilo sledovať. Je to neskutočne monotónne a najmä s hlavnou hrdinkou, ktorej som skutočne nefandil. Hodnotenie: C+ ()
Reklama