Čarodějnice

Tohle je hrozně šmucig film, na jednu stranu je hrozně fajn, že se většinu doby zaobírá nikoliv sestavou laciných lekaček, nýbrž psychologickým prokreslením jednotlivých postav... Počkat, tady vlastně žádné psychologické prokreslení není, byť by to tvůrci evidentně rádi chtěli, postavy jsou tu nudné, šablonovité (matka kráva, dcera přemýšlivá a hodná atp.) a zamrzí to především u postavy otce, který má sice podmanivý hlas, ale to je tak všechno, jeho chování je ukázkovým kreténismem v oblasti scénáře, neboť není ani náznakem vysvětleno, proč se chová jak se chová, nulová motivace, prostě nic. A ani děsivost tu příliš není, neboť jsou všechny postavy nezajímavé a tak trochu jsem doufal, že je alespoň posedne cthulhu a narostou jim kopyta a na hlavách vyraší zrzavé vlasy a půjdou krást duše sousedům, co je vyhnali z města. Ale nic takového se nestane, čímž narážím mimo jiné na to, že něco jako gradace tu neexistuje a samotný závěr je směšný skoro stejně, jako čertík Bertík v jistém nejmenovaném Insidious. (17.07.2016)

Chybělo sotva pár desítek vteřin a mohlo jít o nejlepší horror posledních let. Jenže tu jsou a jejich přítomnost zamrzí o to více, že v nich není ani tak problém s tím co zobrazují jako spíše s tím jak to zobrazují. Každopádně jinak bez výhrad. Je tu vše co má "ozajstný starosvětský horror" obsahovat; znepokojivá atmosféra, gradující psycho uvnitř uzavřené komunity (v tomto případě rodiny "na samotě u lesa"), obnažování pečlivě vykreslených charakterů až na kost, strachy, zlo i předsudky vycházející z nás, znepokojivé výjevy... K tomuto nelze mít žádné výhrady; zvlášť když se k tomu přičtě působivá kamera à la holandští mistři a herecké výkony, která stojí za vyzdvihnutí u celé rodinky, ale tuplem pak u dětí. Nepamatuji, kdy TAK složité role TAK dobře zahrála hned čtveřice děcek. Snad Eggers u horroru chvíli zůstane, protože podobného přístupu se tomuto žánru v posledních letech hrubě nedostává. (12.07.2015)

Čarodějnice působí jako film z jiné planety, nebo lépe řečeno, jako sdělovací médium ze zcela jiné doby. Přijímá sice současné žánrové kvóty a povrchové napětí čerpá z oblíbeného vzorce skupinka lidí - chata - okolní les - nadpřirozené zlo, ale vnitřně se ostře vymezuje tomu, co pokládáme v moderním hororu za běžné a tedy vlastně správné. Dění není orientováno na pravou podstatu a charakter zla, nýbrž na psychiku a chování jeho obětí, což ruku v ruce s jejich náboženským fanatismem rozprostírá už tak děsivou hrozbu i do jejich vlastních řad a divák si nemůže být jist, kdo je ještě oběť a kdo lovec (jak nám říká už scéna se psem a králíkem). Je pravda, že s podobně iracionálními postavami se těžko sympatizuje, ale ona důkladná práce s navozením dobovosti, tehdejších životních řádů i samotnou starobylou angličtinou přímo drtivě navyšuje naturalismus a autenticitu, takže se skutečně cítíme jako v (jiné) realitě, přestože je nám již na začátku sděleno, že příběh vychází ze staré lidové báchorky. A jestliže tato snaha o přidanou historickou hodnotu trochu ubližuje očekávanému hororovému obsahu, formální stránka je bezchybná. Náhlé střihy sladěné s hrůzu nahánějící nemelodickou hudbou utnou scénu přesně v jejím vrcholném okamžiku, takže její efekt nemůže zeslábnout, prostředí je zásluhou pomalých kamerových jízd a pečlivě inscenovaných záběrů využito famózně a žádný obraz nepůsobí lacině ani předvídatelně. Nejsme násilím nuceni, abychom se báli, jak to známe u dnešních "lekačkových" duchařin, ale strach je všudypřítomný a neodbytný. Zkrátka jiný, poctivější a lepší horor... 80% (27.03.2016)

Když skončí film a já mám chuť ho co nejdříve vidět znovu, je to dobré znamení. A co na tom, že ten film má takřka nesnesitelně tísnivou atmosféru, fanatičtí lidé jsou v něm nemilosrdně a bez přivírání očí vykresleni tak odpudivě, jak se to zatím podařilo snad jen v našem Kladivu na čarodějnice, a že člověku skoro vadí se na to všechno dívat, protože je to tak moc plné beznaděje. Čarodějnice je prostě tak poutavá, že mě i přes všechny ty hrůzy zajímalo, co bude dál a nepřestával jsem doufat, že alespoň některá z postav dostane rozum. Konec mi na rozdíl od mnoha jiných uživatelů zážitek nezkazil, ačkoliv jsem dlouho přemýšlel o tom, jestli je dobře, že byl tak doslovný, nebo ne. Popravdě řečeno - po tom intenzivním drásavém zážitku během předchozích osmdesáti minut mi prostě stačilo, že tam nějaký konec byl. (24.05.2016)

Asi nikoho nemůže překvapit, že hororový expert jako já si zvolí pro komentář k Čarodějnici naprosto příznačné datum - Valpuržinu noc. Noc, během které sledování hororů dostává opravdu magický rozměr a každý zhlédnutý horor je během této doby divákem vnímán mnohem intenzivněji. Zřejmě nebudu příliš daleko od pravdy, když prohlásím, že Čarodějnice je jedním z nejlepších hororů, který kdy byl natočen. Eggersovi se v jeho celovečerním debutu povedl opravdu husarský kousek, jelikož se mu prostřednictvím Čarodějnice podařilo proniknout až k samotné hororové esenci. Všudypřítomný znepokojivý děs vycházející z Čarodějnice se jako had škrtič ovine kolem mysli diváka a svou smyčku bude pozvolna utahovat tak dlouho, než ho nakonec v závěru dočista rozdrtí. Většina popkornových diváků bude pravděpodobně zklamána absencí hororových berliček v podobě záplavy lekaček, hektolitrů krve a kdo ví čeho ještě. Ještě více jich však Čarodějnici nepobere po obsahové stránce. Čarodějnice obsahuje jednak náboženskou tematiku, ale v první řadě pak i spiritualitu v její ryzí formě. Scéna, kdy se Caleb odebírá na věčnost, je opravdu mistrným zachycením transcendentní zkušenosti a opravdové hororové znalce, pro které Eggers především Čarodějnici točil, z ní bude mrazit v zádech ještě několik dnů. Kromě vynikajících výkonů dětských herců či hudebního doprovodu Marka Korvena stojí za pochvalu rovněž použití dobové angličtiny, která ještě více umocňuje autenticitu snímku, který zcela precizně zachycuje způsob myšlení, v kterém reálný svět a nadpřirozený svět jedno jsou. Před režisérem Eggersem je nutno smeknout klobouk. Vybrousil naprosto unikátní hororový diamant, jehož děsivou krásu si nejvíce vychutnají opravdoví mistři hororu. (01.05.2016)