Turbo Kid

Fragmenty z filmu jsem už viděl v pár výročních sestřizích, že jsem se musel na vlastní oči přesvědčit co vede autory mashupů k jeho použítí. Sice nejde o žádnou velkou bombu, ale o velmi hravé, za pár šušní natočené, fandovské postapo ovlivněné 80's feelingem. Hrdinové se prohánějí na BMXkových kolech za zvuků parádní hudby skupiny Le Matos, na sobě vláčej kostýmy ze starejch dílů Šílenýho Maxe, do toho sem tam zableksne pár jednoduchých digi efektů, všichni herci vesele přehrávaj a nadšení pro věc z nich cáká až do vašeho obýváku. 7,5/10 (06.12.2015)

Snáď jediné čo mi na Turbo kide vadilo bol samotný Turbo kid a jeho vytreštená spoločníčka. Ale bohužiaľ týto dvaja boli na scéne 80 % trvania filmu. Neviem si pomôcť ale zaboha som sa nevedel stotožniť s hlavnými postavami a vžiť sa do ich rolí. Vo finále mi tak bolo maximálne ukradnuté, čo sa s nimi stane. A to veru nie je dobrá vizitka pre ktorýkoľvek film. Naopak jednoruký cowboy, záporák Zeus aj jeho vraždiaca pravá ruka (ktorá mi neviem prečo vzdialene pripomínala Leatherface z pôvodného TCHM), ma pomerne slušne bavili. Mordy boli v pohode, bolo ich veľa a boli nápadité. Scén kedy sa nič nedialo, ale hlavní hrdinovia kecali a putovali pustinou bolo však na môj vkus príliš veľa a boli príliš nudné. Ale ako pohodové post-apo retro s vynikajúcou elektronickou hudbou minulého tisícročia funguje Turbo kid vcelku svižne, nápadito a zábavne. Hlavne posledných 20 minút je nárez ako sa patrí. Krvi tu strieka na hektolitre, lietajú vnútornosti a postavičky sa masakrujú všetkými možnými spôsobmi. Bol by som za aby niekto natočil film s podobným námetom, ale na serióznej báze. Tá predstava kedy bola už v roku ´97 civilizácia v troskách sa mi pozdáva. 60 %!! (24.09.2015)

Hyperkrvavej hodinu a půl dlouhej synthwave klip. Jako u nedávnýho The Editor musim vytknout filmu to, že se až moc snaží o humor a místama to vyzní dost trapně (nemyslim osmdesátkový absurdnosti). První půlhodinku musíte přetrpět ale od souboje v bazénu se to krásně rozjede. Masky, kostýmy i různý plastový a železný sračičky okolo jsou naprosto super, prostředí mohlo bejt trochu víc pustší, neboť většina filmu je natočená snad někde v kamenolomu. Kdo pro tyhle šílenosti nemá cit tak tutově půjde do odpadu ale myslim že v tomhle případě je lepší se tomu hned vyhnout. P.S. to je pro vás Michael Ironside vážně jen TEN HEREC Z EXTRATERRESTRIAL? Jste se posrali ne :) P.S.2. doporučuju obstarat si soundtrack od Le Matos, je to špička (11.09.2015)

Mad Max: Auto*Mat edition, který jakkoli se snaží o revitalizaci trendy osmdesátkové naivity, tak nejvíce ze všeho připomíná pětiletý dítě nad bonboniérou. Tu klávesová elektronická hudba, támhle hezká manic pixie android girl, támhle postapo scavange universum, tudy zábavné splatter násilí. Chtít po divákovi, aby k filmu pak nepřistupoval úplně stejně a vybíral si to svoje, by bylo nefér. Já si z to vybral tak nějak na průměr. (28.02.2016)

Postapo, v němž koexistují vysoké produkční hodnoty a občasná filmařská beznaděj, nádherné lokace, stylové kostýmy a nevygradovaný děj, absurdní násilí, jednodušší humor a příliš vážný tón. A famózní hudba. Ve výsledku hrozná haluz, protože i když si Turbo Kid prostě plyne unylým tempem a nedokáže správně podat vtipy a napnout při akčních scénách, a vlastně vůbec působí, jako by dělal obrazový doprovod soundtracku od Le Matos, místo aby ten doprovázel film, bude vás bavit přímo úměrně vaší lásce k devadesátkám, MCčkům a VHSkám. A o to šlo. Plus jako vždy skvělý Michael Ironside, podmanivá (byť k vzteku odbarvená) Laurence Leboeuf a indianajonesovský Aaron Jeffery. Kung Fury nebo Manborg jsou vychytanější, ale i tohle si dám s chutí znovu. (06.06.2016)