1944: Přinuceni k boji

Po technické stránce je film bezchybný a může se v pohodě měřit s jakoukoliv západní produkcí a třeba zákopová rvačka by měla patřit k zlatému fondu válečných filmů. Na samotném příběhu estonských jednotek SS, který plynule přechází v pohled Estonců bojujících na straně Rudé armády jsem také nenašel větší mouchu. Ta tragédie národa, který má na výběr mezi velkým a vlastně stejně velkým zlem byla podaná věrohodně, bez zbytečného patosu a, díky nápadu s mladou učitelkou coby symbolem Estonska. velmi citlivě. Ani k hercům nemám nejmenší výhrady, takže suma sumárum 90%. (06.09.2015)

Velké překvapení a jeden z nejlepších válečných filmů za poslední dobu. Estonští tvůrci natočili plnohodnotný válečný film, který se může měřit i s těmi nejlepšími americkými bratříčky. Velmi oceňuji, že tvůrci dali divákovi možnost nahlédnout na obě strany barikády a ukázali, jak to měli Estonci za války těžké, jelikož půl národa likvidovali nacisté a druhou půlku komunisté. Film nabízí velkou spoustu bojových scén, zejména ze zákopu, které lze řadit mezi ty nejlepší ve svém žánru. Ano, dramatická část a samotná zápletka je trochu naivní a přehnaná, ale to je zejména kvůli tomu, aby neznalý divák pochopil souvislost, proč proti sobě bojují občané jednoho státu v různých uniformách. Moje hodnocení 80%. (05.04.2016)

Herecky slušné, výpravou lepší průměr, atmosférou horší průměr a příběhem bída. Estonci, podobně jako Belgičané mají smůlu na polohu své země, ale jakkoliv jejich těžkou situaci chápu, vojáci bojující bok po boku SS prostě sympaťáci nejsou. Fandit jsem jim nemohl a to je docela problém. A protože Rusové jsou vesměs anonymní postavy s jepičí životností (v bitevních scénách často ani nevystřelí, jen si apaticky běží pro smrt), tak jsem si těch kladných hrdinů moc nenašel. Scénář má vyšší ambice a občas hlasitě připomene, že se tu na pozadí Druhé světové války odehrává i soukromá Estonská občanská válka. Druhá polovina filmu tuto tezi jen podtrhuje. Přesto ani ona nedosahuje bůhvíjakých kvalit. Ocením alespoň střízlivý pohled na věc a snahu udržet patos na snesitelné míře. (22.03.2017)

Vizuálně velmi povedené, zobrazením chování a dění také, atmosférické a z pohledu méně druhoválečně popisovaného národa, jemuž je tohle poctou i připomínkou nacisticko-sovětského mlýnku na maso. Jenže mě to prostě neuhranulo natolik, aby si to zvládlo udržet moji pozornost. Příliš mnoho blábolené, aby divák alespoň trochu pronikl pod kůži postavě, která za krátko v mžiku odejde ze scény a na ní se objeví postava jiná. To bych snad i raději uvítal kratší stopáž za cenu ucelenějšího děje, točícího se krom jen pár postav, klidně i jediné. Škoda. (25.05.2015)

Estonsko-finské filmové přátelství opět spojilo síly, aby odvyprávělo silný příběh estonského lidu, přes který si Němci a Rusové vytvořili koridor napříč Východní Evropou. A osobně musím říct, že to bylo opravdu zajímavé vyprávění. Netušil jsem totiž, co se v Estonsku během druhé světové války dělo a tenhle film mi to jasně vysvětlil. Je rozdělen na dvě části. Jedna je německá, druhá ruská. Obě jsou odporné a dělají z lidí nástroje na smrt. Přitom o Estonsko v této válce ani nešlo. Technicky je film také dobře zvládnutý, jen jsem si chvíli zvykal na akční sekvence, které jsou natočeny poměrně esteticky, ale zvláštně. Na druhou stranu se nejedná o první válečný film z Finska/Estonska a tak je opět potřeba počítat s kvalitou nejen vojenské techniky, ale i příběhu, který se snaží co nejvíce blížit realitě. Opět na úkor menšímu prostoru pro emoce, ale to jsem si u jejich válečných filmů už zvykl. (20.09.2016)