...a jitra jsou zde tichá

Tyhle malý příběhy odehrávající se někde na okraji celosvětový řežby jsou dobrý v tom, že mají silnější vypovídací hodnotu o hrůzách války a protiválečný apel naléhavější než velkolepý spektákly se stamiliónovými rozpočty. Film má výbornou kameru, krásnou přírodu, slušnou akci a nakonec i solidní emocionální náboj. V Rusku tyhle věci vždycky uměli. (21.03.2019)

Režijně spíše průměrný, ale jinak námětem zajímavý válečný film o rotě ženských bojovnic. Zpracování je spíše televizního rázu, dějově jde o jednoduchou pobíhačku a vyvražďovačku v hustém lese, ale na rusáky to je překvapivě velmi reálně působící (pokud pominu občas stupidní chování postav a neexistující taktiku) a co víc, k mému překvapení i bez výraznějšího patosu. (22.08.2017)

Film mě velice mile překvapil. Rozjezd sice byl trochu rozvláčnější se svými flashbacky a vedlejšími rovinami, ale v akci rozhodně nezklamal. Rusové mi ukázali nový rozměr války, kdy byla verbována i mladá děvčata, která všechna nebyla neohroženými hrdinkami. Bohužel z akce vyšel vítězně opět muž. Válka byla vedena i přes drobné šarvátky, jejich hrdinům ale nešlo stejně o nic méně, než o život. Velice oceňuji krásu ruské tajgy a ruských žen, neboť mladé vojačky byly opravdu přitažlivé - a to i bez šatů. Zajímavý počin bez velkolepého vlastenectví v monstrózních bitvách. (06.11.2018)

Na tenhle film jsem se těšil. Věděl jsem, že je to remake a nepolíben původním filmem z roku 1972 jsem očekával moderní ruský válečný film tak jak to mám rád, v kvalitě na kterou jsem už u Rusů zvyklý... Navíc nejeden můj válečný druh zde na csfd mi psal jestli jsem to už viděl a film doporučoval jako pěkný... Nu tak, tak tedy jsem jej konečně viděl. Je to už pár let co v TV běžela reklama na Tatranky Opavia - z darů naší země. Celá ta věc byla taková barevná, točená v krásných lokacích s krásnými lidmi... A jitra jsou zde tichá (2) jsou také takovou reklamou na Tatranky Opavia. Já na to bohužel koukal jako na válečný film a tak i když i mně (nepopírám) se líbily fešné vojandy se všemi svými zbraněmi (teď myslím ty ženské) , které tam navíc hojně ukazovaly, nenechal jsem se jen tím ošálit. Tenhle film mnohem více než jiné ruské nové válečné filmy těžce tlačí na patriotickou gerojovskou strunu, na což nejsem zvyklý. Celé je to točeno pravda v krásných lokacích s hudbou, která mi v jednom motivu (flétny) připomínala vykradenou ústřední melodii z Pána prstenů... Samotné boje s tupými německými paragány, kteří se nechají na úkor obrovského přečíslení i mohutné zbraňové výstroji pobíjet jak zajíci byly málo uvěřitelné. Staršina na hlídce kecá s každou, hulí u toho atd.. zkrátka porušuje všechny zásady držení pozice při očekávání nepřítele...Dochází k brodění bažiny, která jde přeplavat atd.. Vrcholem všeho byl ,,bitevník'' Ju 52, který se kulometným útokem vrhl na 2 stanoviště rychlopalných ruských flaků! Ovšem pozor nestřílely kulomety ze střeliště na hřbetě, tedy obranné, které JU 52 na východě skutečně měly (včetně někdy bočních v trupu) jako obranu proti stíhačům, ale kulomety podél každé strany kabiny synchronizované s otáčením vrtule !!! Zžejmě Hitlerova další tajná zbraň! Takže, ač měly holky krásný oči, vlasy, prsa i prdelky, nemohu jinak a dávám jen hodně podprůměrný průměr. Jsem zvědav na ten původní kousek z roku 1972... Tři rudé hvězdy. * * * (28.10.2015)

Díky minimalističnosti, neepičnosti a v celku stále detailní kameře velice osobní válečné drama, z něhož jde cítit krutost i hrdinství, které tu a tam má sklony sklouzávat k žánrovým klišé, ale nikdy ne natolik extrémně, aby to působilo rušivě. Repliky postav jsou zde skutečně kvalitní, scenérie Ruských bažin vytěženy na maximu. Toto se povedlo a rozhodně i v paměti zapsalo jako žánrová jednohubka s vlastní tváří. 75% (16.09.2017)