ABBAmánie

Jsem ortodoxní rocker a jako takový se stydím za své hodnocení. Nicméně nemohu jinak. Písničky od Abby mne totiž dostihly dříve než rocková rebélie a já pro ně pořád mám určitou slabost. Přitom k tomuto snímku mám v podstatě jen samé připomínky - dlouhé tiskovky, pitomý reportér, nulový děj, ale koncerty všechna zmíněná negativa posílají k šípku. Chemie mezi kapelou a diváky funguje dokonale, zvuk je vynikající a divoká móda sedmdesátek má taky něco do sebe. Až v podniku Katoda Olomóc seženu vadnó elektronku E13, tak si opravím stroj času a vydám se s Abbou na nějaké koncertní turné. To australské by určitě stálo za to. (29.09.2013)

Na Abbě tehdy mé nejlepší skupině jsem vyrůstal, ale postupem času jsem se propracoval k rockové hudbě a metalu. Film jsem viděl v kině nesčetněkrát,ono se tenkrát ani na nic pořádného chodit nedalo. Pak jsem na ni nějak zanevřel, písničky jednoduché a ohrané, dnes poslouchám Metalliku, Judas Priest a Iron Maiden, to je jiná kvalita, propracovaná hudba. Po dlouhé době jsem slyšel zase ABBU a začínám se opět vracet do mladých let. Nestárnoucí hudba, nádherné hlasy. Když jsem si ji osolil doma přes bedny tak jsem vychutnával nádherně křištálově čistý zvuk. (02.11.2013)

WE WANT ABBA!!! WE WANT ABBA!!! Režisér nechtěl nasnímat jen koncertní šňůru, tak si vymyslel "děj". Ta story samozřejmě není nic moc, ale funguje výborně. Stejně tu jde hlavně o Abbu a té si ve filmu užijeme do sytosti. V žádném jiném filmu, ani v klipech nemá tolik energie a ajfru. "Abbamánie" po australsku byl vážně fenomén a filmu se to podařilo zachytit. Pro fanoušky 5 hvězd - bez debat. Ostatní ať si dají třeba Odpad!, nebude to nic platné - ABBA je prostě fenomén, který časem zraje a sílí. THANK YOU FOR THE MUSIC!!! (29.09.2010)

Kdyby tam běžely jen ty písně na pódiu, bylo by to skvělé a dokonalé, ale ten nesmyslný pokus o rádoby "story" s neúspěšným reportérem atd. je docela přihlouplý opruz. Písně Abby jsou ale ve většině případů naprosto geniální, úžasné, originální a nádherně propracované a Bjorn a Benny byli prostě takoví popoví Mozarti... Škoda že nedávno souhlasili s tak trapnými hrůzami jako třeba film Mamma Mia (brrr)... zlaťáků mají jistě nad hlavu i tak. Tady se aspoň člověk potěší neopakovatelnou atmosférou tehdejších živých koncertů a taky si opět uvědomí jak všechno jen rychle pomíjí... teď je jim už skoro 80 (a ani nechceme vědět jak aktuálně vypadají ony zde nadšeně zmiňované "zadečky" :) a za chvíli z nich bude jen tradiční hromádka prachu (a z nás také;) Mohli třeba na závěr udělat poučnou píseň na probouzející texty z delfské věštírny: Memento Mori - Gnothi Seauton... :) Je ale bohužel pravda, že i když si odmyslíme jejich nedávné (ehm) "live" digitální koncerty, samotný čerstvý pokus o nové písně už byl trošku nic moc. A člověk by čekal že ještě dále dozráli... Některé konstelace jsou prostě neopakovatelné a tak aspoň díky dnešní záznamové technice se na jejich nejlepší časy můžeme odrazem minulosti aspoň občas virtuálně podívat. Třeba živý australský "Tiger" je naprosto úchvatný (včetně náběhu na pódium a omdlévajícího publika v dešti... :) (20.09.2023)

Ačkoliv Abba není zrovna moje krevní skupina, rád bych nějaký koncert v dobách největší slávy a celosvětové mánie zažil, protože při roztříštěnosti hudební scény a množství stylů je jasné, že už se něco takového nebude nikdy opakovat. Tenhle polodokument mi aspoň vytvořil vzdálenou představu, proč na tom rodiče tak ujížděli:) Mimochodem ABBáci jsou sympaťáci a Agnethin gluteus maximus rozzáří každé vystoupení, umí s ním totiž pracovat stejně dobře jako s hlasivkama. (23.10.2012)