Gandahar

Poslední režisérský animovaný počin Reného Lalouxe je v porovnání se starší Divokou planetou o několik tříd výše a to v mnoha rovinách. Jasně, že svoji roli hraje věkový odstup 15-ti let a na Divoké planetě se podepsal zub času, ale Gandahar je zkrátka o dost ucelenější a zábavnější vůbec. Pokud vás Divoká planeta fascinovala svoji bizarností, fantaskním světem a surreálnou atmosfou, tak nebudete vůbec litovat i zde! Prostý příběh zato opět s alegorickým podtextem a kosmickým až duchovním nádechem. Při prvním zjevení armády černých kovových robotů šel vyloženě mráz po zádech, čemuž výtečně pomáhala hudba a zvuková stránka. Po celou dobu výborně příběhu sekundovala. Stejně jako v případě Divoké planety jsem mohl spatřit pozoruhodné nápady v univerzu Gandaharu. Radost se kochat omračujícím vizuálem. Animák Gandahar bych také nedoporučoval pro nejmladší diváky, protože by mohl působit příliš pochmurně a možná strašidelně. (09.11.2015)

Pokud vezmu v potaz, do jakých výšin je vynášena Divoká planeta, nevím, kam by měl být vynášen Gandahar. Myšlenkově možná prázdnější a méně univerzální téma, ale přesto promyšlené do detailu. Souboj civilizace, která považuje technologii za velké zlo, proti neznámému technologicky vyspělému nepříteli, který pravidelnými útoky snižuje řady "domorodců". Během jednoduchého příběhu, který je založen na cestě za pravdou o nepříteli a jeho porážce se divákovi podsouvají otázky ohledně technologie, smyslu výzkumu vedoucího za morální hranice a také ochotě obětovat životy pro vlastní přežití. Vždyť jaká je odpovědnost tvůrce k jeho vynálezu? Zajímavé otázky v trochu starším podání, což by vás nemělo odradit. Odměna stojí za to. (11.07.2010)

Kdyby měl tenhle film odlišný začátek, jednalo by se o naprosto pecku, takhle ale Gandahar na to nejlepší ze sci-fi ztrácí pár délek, ne koňských, nýbrž spíš délek psychopatického pásovce krvesavéhosavého Gandaharského (mimochodem, v tomhle filmu se žádný takový tvor nevyskytuje. Škoda). Jestli se někdy budu nudit, vystříhám z tohohle filmu celou pitomou dějovou romantickou linku, pak mi zůstane velmi slušné scifi klasického střihu plné divných robotů, divných tvorů, odhalených poprsí a odvážných hrdinů bez bázně a hany, kterému nechybí ani docela zajímavá pointa, navíc francouština se fajn poslouchá. Ale ne tolik jako čeština v přeci jen lepší Divoké planetě, která zůstává Lalouxovým vrcholným dílem. (07.01.2014)

4* s Divokou Planetou se svezlo, že jsem zkouknul i tenhle kousek od stejného režiséra, který je o 15let novější, ale stylově hodně podobný svým fantastickým světem. Tady se objevují ještě divnější bytosti a zrůdy a zároveň má v sobě i velký kus erotična, takže má podle mě hodně blízko k japonskému žánru anime a manga komiksům. Propracovaným sci-fi příběhem mi byl bližší a působil na mě zajímavěji než starší bratříček. Oba byly v průběhu dalších let určitě hodně inspirativní pro další filmy, a proto si zaslouží vysokou známku za originalitu. Zub času však i tu působí čím dál víc, ale tady své 4 hvězdy určitě dám. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (12.02.2017)

Lepší než The Fantastic Planet. Na takto rozmanitý svět člověk potřebuje hodně fantaskní představivost a Laloux jí má. Škoda, že jí nevyužil víckrát. Velmi mi připomíná různé světy vytvořené scifi spisovateli staré školy s takovou tou promyšleností do detailu (předlohu jsem na druhou stranu nečetl, takže netuším kolik si toho Laloux dotvořil sám). (05.07.2010)