Velké trápení
Drama / Rodinný / Psychologický
Československo, 1974, 87 min
Režie:
Jiří HanibalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Renata Mašková, Eduard Cupák, Marcela Martínková, Kateřina Žalská, Jana Štěpánková, Božena Böhmová, Marie Motlová, Hana Packertová, Vanda Švarcová, Bohumil Šmída, Jitka Zelenohorská, Marie Vrábelová, Zuzana Fišerová-Svátková, Zuzana Zeithamlová, Kateřina Šimůnková, Táňa Václavová, Renata Bauerová, Marek Vašut, Martin Slabý, Stanislav Winter, Marek Hlavica, Josef Vytasil, Robert Krásný, Jan Hrušínský, Vladimír Štros, Věra Budilová, Marcel Bogosta, Slávka Hamouzová, Karel Hovorka st., Bohuslav Kupšovský, Zdeněk Skalický, Jindřich Faktor, Bohumil Koška, Věra Petáková, Viktor Riebauer, Jiřina Bílá, Marie Popelková, Petr Skarke, Gustav VondráčekObsah
-
V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku. (oficiální text distributora)
V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
triatlet
Na 70. léta netradičně zpracovaný (střih, způsob vzpomínání) příběh. Citlivě zahrané. Ve srovnání s rolí Markéty ve filmu Přijela k nám pouť zvládla Renata Mašková v roli Jany úplně jinou podobu uzavřenosti. Námět: Helena Šmahelová.(14.12.2011)
-
Mariin
Není to tak špatné, zvláště pro děti tak ve věku 10 - 14 let. Přesněji 3,5 hvězdičky.(27.2.2008)
-
veronikav
Smutné :-( Jen se utěšuji , že snad dnes by nedali dítě do péče někomu -kdo ho odloží do děcáku ...(7.2.2010)
-
Orlau32
Je to velmi smutný film a přiznám se, že jsem tehdy i brečela. Nešlo mi do hlavy, jak někdo může dělat dětem takové příkoří !(17.11.2008)
-
Vědma
Chladné jako leklá ryba. Jak se takhle můžou dospělí chovat k dětem? Nadchlo mě jedině, když jsem poznala Marka Vašuta. Jo, ten byl sexy už zamlada.(15.12.2011)
-
fantoci
Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou. Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal.(6.3.2008)
-
Danula13
Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem.(23.12.2009)
-
GIK
Další perefektní film od Hanibala. Překrásné předěly mezi jednotlivými epizodkami. Herci v téhle době prostě uměli hrát. Né jako ty dnešní "celebrity".(14.12.2011)
-
DoneyGal
Mezi režiséry, kteří se v Československu programově věnovali filmové tvorbě, určené dětskému divákovi, patřili k nejvýraznějším osobnostem Věra Plívová-Šimková a Jiří Hanibal. Třebaže Hanibal nikdy u svých filmů nedosáhl kvalit a popularity snímků Šimkové, přesto v 70. a 80. letech našla jeho dílka své diváky a to především díky aktuálním tématům dětské osamělosti, křivd dětského světa a dětských lásek. K nejznámějším jeho filmům patří Červená kůlna, Údolí krásných žab a také Velké trápení. Film vznikl na motivy knížky Heleny Šmahelové, spisovatelky, která se také programově věnovala dětským hrdinům. Mezi zajímavé stránky snímku patří retrospektivní prostřihy do minulosti hlavní hrdinky Jany, která se proti své vůli po rozvodu rodičů ocitá v dětském domově (právě díky retrospektivě se skutečný důvod umístění Jany do domova divák dozvídá až ve druhé polovině filmu). Hanibal se film snažil ozvláštnit dalšími vizuálními nápady, kdy každá tématická část začíná a končí stopefektem – jakousi fotografií dané scény. Bohužel z mého pohledu nebyl šťastně proveden výběr hlavní hrdinky Jany. Renata Mašková byla sice v 70. a 80. letech poměrně hojně obsazovaná, avšak její teprve druhý film Velké trápení byl evidentně nad její síly. Hlavní postava prožívala velké emotivní zvraty od chvíle štěstí po depresi, smutek a zoufalství; výrazový rejstřík Maškové toto naprosto nedokázal zachytit – její hrdinka celý film vypadala příliš spokojeně. Občas zakolísal i scénář; zejména Cupákovi, otci Jany, zvyklému na velké textové plochy, krátké repliky neseděly. Mezi herci jednoznačně zaujala Jana Štěpánková v roli vyrovnané autoritativní vychovatelky s pozitivním přístupem k řešení dětských problémů. Na závěr si neodpustím svou obvyklou poznámku: v době vzniku (tj. před 37 lety) se, bez ohledu na kvalitu, programově točila řada filmů pro děti, což nepochybně obohacovalo nejen českou, ale i světovou kinematografii. Dnes by se takovými hloupostmi už nikdo nezabýval.(15.12.2011)
-
dogma97
Souhlasím s první větou oficiálního obsahu - jak ale musel tedy vypadat zbytek tehdejší produkce... . Film stojí na roztomilé Maškové, která na svých třináct let hraje slušně. Po režijní stránce je to ale takové nějaké upocené - dlouhé jízdy běžících punčocháčů, každý druhý záběr začíná mrtvolkou, no a ten otevřeně otevřený konec s otazníkem přes celé plátno - to už je vyložená úchylárna.(23.12.2009)
