Obrazy starého světa

Je mi z toho smutno, až do plaču, ide mi z toho beznádej, akoby nič nemalo zmysel. Starých ľudí sa tu pýtali, čo má v živote cenu a oni odpovedali len to, čo ich napadlo, s čím sa títo jednoduchí ľudia stretávali, ako práca, deti, viera, láska, človek sám. Je to kruté, no takéto to je a bolo. Toto sú naši predkovia, ktorí žili v súlade s prírodou, čo to zažili, nejakú tú kultúru mali a väčšinu života prerobili a občas sa niečím zabavili. Nechápem umiestnenie medzi trezorové filmy, či kvôli tým Američanom na Mesiaci alebo kvôli tej depresii a umeleckému obrazu ľudí mimo bežnú civilizáciu. Každopáde silné dielo, ktoré mi príde ako keby všetko bola len ilúzia. V tomto prípade je toto všetko môj subjektívny pohľad na toto dielo a možno hodnotím z časti aj život, ktorému neviem dať dokonalé perfektné hodnotenie, lebo veci nechápem. (23.03.2014)

Přemýšlím, o čem tento film vlastně vypráví. O starých lidech na vesnici, kteří bez flašky v ruce by zřejmě už neexistovali? Také mi nepřijde správné, dívat se na člověka, který se po úraze plazí celý život po kolenou a přesto musí zvládat vše, co ostatní v jeho okolí. Má můj obdiv ten pán, ale připadal jsem si jako v zologické zahradě. Na druhou stranu Obrazy mají pěknou kameru a vůbec jsou po formální stránce pěkně natočené. (05.03.2008)

Úžasný dokument z 1972 D. Hanáka (zakázaný), natočili vtedy mladí filmári, čo bolo vidno aj v spôsobe filmovania, ktorý rozpráva všedné i nevšedné príbehy tých časoch starých ľudí, ktorí si ešte pamätali rakúsku monarchiu. Celý film mi pripadal veľmi pravdivý, miestami smutný, jednoducho dokument , ktorý je ako život, nedá sa opísať par slovami. Odporúčam vidieť. (16.06.2007)

Výborně zvolená forma - černobílá kamera, hudba a občas "jen" sledy fotografií - je pro dokument Obrazy starého světa sama o sobě výhrou. Vše tvoří nádherný a chvílemi až mystický obraz. K tomu se navíc přidává i výtečný obsah v podobě výpovědí starých lidí. Bez nějakých kudrlinek říkají, co si myslí a někdy jednoduše neví, co říct. Není to hraní si na nějaké životní moudra a pravdy. I když u některých mě jejich životní osudy odzbrojily a já jen tiše seděl a poslouchal... zkuste to taky. (30.10.2018)

Do tváří vryté strasti života... Zní to jako kýč? Jistě, ale je to tak. Tohle je pravda, žadné masky, přetvářka, hra na city, vyumělkovaný stroj na soucit. Naopak, na mě sledování působilo velmi pozitivně. Navíc zpracování je úžasné, kamera geniální (některé záběry, např. na pluh, jsou opravdu učebnicové) a dokreslení fotkami velmi povedené. Dokonce ještě o stupínek lepší, bereme-li v potaz, že nejde o práci s herci, ale s obyčejnými lidmi, z nichž někteří ani netuší, co je mikrofon. Když už jsem u toho, tak jedna z nejlepších pasáží jsou odpovědi na otázku: "Co má v životě největší cenu?" (06.08.2008)