Wildling

Priamočiary a béčkový námet môže jednoducho zakryť poznanie, že Wildling v sebe ukrýva viacero významov. Môže ísť o metafory strachu z akejkoľvek inakosti, problémov premeny tela dieťaťa na mladú ženu alebo polemiku nad odtrhnutím človeka od prírody. Keď príde k prvému zločinu, nie je dôležité, čo mu predchádzalo, ale že Američania môžu opäť chytiť do rúk zbrane a tým aj vlastnú predstavu spravodlivosti. Ide skôr o psychologickú drámu, než horor či fantasy, čo môže byť pre mnohých ďalším problémom akceptácie prístupu k látke. (10.04.2021)

Gríma a Arwen se znovu setkávají ve filmu o ne až tak obyčejné dívce s nepěkným rodinným dědictvím. Wildling zaujme na první pohled díky nádherným exteriérům a pěkným záběrům kamery, avšak příběhově jde o plochý a místy hodně zmatený žánrový mišmaš, který velkou část stopáže vlastně neví, čím by chtěl být. Annina postupná metamorfóza není až zase tolik špatně provedená, ale například na rozdíl od tematicky podobného filmu jako Moje sestra vlkodlak tomu chybělo napětí či děs. Dramatická linie filmu byla rovněž plytká, takže jak už bylo řečeno - Wildling osloví diváka zejména vizuálem a účastí lotrovských herců, tečka. (25.03.2020)

"Chlupatý, chlupatý, chlupatý, vona má chlupatý záda..." zpívá možná v nějakém paralelním vesmíru tamní Jasná páka. A on se asi vlastně v paralelním vesmíru odehrává celý tenhle příběh. Ve vesmíru, ve kterém chlupy na dívčích zádech povzbuzují u mladých nadrženců libido a ne naopak. Nebo ve kterém si vlkodlak při otevření tlamy roztrhne tuto nelogicky od ucha k uchu. Nebo ve kterém se raněný vlkodlak nechá kuchat bovijákem, ačkoliv má sil na rozdávání, aby pak jen šťouchnul trýznitele pochodní než aby mu ji radši narval do oka, nebo mu ještě líp drápama vytrhnul ohryzek... Co začíná jako mysteriózní temná fantasy, přemění se bohužel postupně v týnejdžerský pseudotemný pseudoromanťák se zápletkou céčkového softhorrorového videofilmu. A navíc se vám možná ještě bude v poslední třetině zdát, že střihač při stříhání některé záběry omylem vyhodil. A hlavně - od mala já instinktivně radši upíry, než nějaká chlupatá smradlavá lykanská zvířata. Ale i tak mě to víc bavilo než nebavilo. A rád jsem viděl nezmalovanou Liv Tyler v policejní uniformě. (19.04.2018)

Tematika biologického vývoje není v královském filmovém žánru až tak rozšířená, a proto poněkud zamrzí, že režisér Friedrich Böhm nekráčí cestou invence a na místo toho ve Wildling jasně zrcadlí odrazy hororů Raw, Ginger Snaps či Låt den rätte komma in. Na snímku mě zaujal znepokojivý prolog s nádechem fantasy, jehož síla spočívá zejména v neznalosti souvislostí. Jakožto zdejší hororový expert jsem naopak zklamán absencí atmosféry. Wildling se pokouší býti temný, ale ve výsledku je především chladný a k horovému divákovi zcela odměřený. Snímku přesto uděluji slabší tři hvězdy. (16.04.2018)

Tínedžerský námet zabíja akúkoľvek snahu filmárov o natočenie čohosi seriózneho. Na Wildling sa nepozeralo zle, ale zápletka Twilightovského typu sa možno ani nedá natočiť nejak schopne. Žánrovo zbytočne prekombinované a vo výslednej hodnote chabé. Najprv dráma, následne fantasy i romantika, a záverom jemný thriller. Nič z toho však nebolo sto percentné. Po pravde ma viac-menej zaujala len úvodná (žánrovo dráma) časť z domu. Zvyšok, no.. na jedenkrát pozerateľný. (01.05.2018)