Červená želva

"Žhnoucí slunce želvu peče, co se (s)vleče, neuteče." Možná bych dal víc hvězd, ale krátkému filmu. Kraťasu provoněnému čajem, uvařeným dcerou při čekání na návrat otce, která si krátí dlouhou chvíli zametáním pláže a chytáním ryb. Viz můj Wit.  A navíc ani nesouhlasím. Samozřejmě úchvatné, filozofické, magické, očistné, o koloběhu života, o propojenosti člověka s přírodou... Aha. Takže je jedno, jak hnusně se k přírodě budeme chovat, klidně i utýrejme mučivou smrtí bezbrannou želvu? Matka příroda, ve své nekonečné moudrosti, nás za to nepotrestá, ale ODMĚNÍ, založením šťastné rodiny. To jako vážně?! Btw, moje útlocitná žena, velká milovnice želv, u toho nešťastně vzdychala a pak přišla se spásným nápadem: "Třeba ta dívka byla zakletá v želvě a princ ji vysvobodil!" Jasně. Tím, že jí přerazí klacek o kebuli a z bříška si udělá trampolínu. Ale co já vím, třeba to holandští kluci při námluvách tak dělají? (21.06.2022)

Animované filmy nijak zvlášť nemusím, ale Červená želva mě okouzlila i dojala zároveň. Příběh o věčném koloběhu života je velmi působivý, animace se nadmíru povedla a hudba báječně podtrhuje vzniklou atmosféru. Na chvíli jsem se ocitla v jiném světě... A všechno, čeho jsem tam byla svědkem, mým smyslům nesmírně lahodilo. (26.04.2020)

Hodně melancholická záležitost, která se obejde bez jakýchkoliv slov, sem tam nějaký výkřik nebo něco takového, ale to je všechno. Minimalistická animace, minimum vyjadřovacích prostředků a i přes to dokáže být Červená želva dostatečně atraktivní aby udržela divákovo oko. Animovaný film pro dospělé a samozřejmě i pro oko akademiků, pro mě obyčejného filmového strávníka, místy až příliš abstraktní a těžko uchopitelná. Celkově cením umělecký záměr a použité prostředky, ale podobné věci mým šálkem kávy pravděpodobně nebudou. (08.02.2017)

Předně nemám ráda animované filmy. Nemám ráda takové ty animované filozofie či duchovní poučky. Když jsem ale v kině viděla teaser na toto, řekla jsem si, že tohle vidět chci. A jsem přemožena. Přemožena prostotou, minimalismem a dokonalým, strohým, ale uhrančivým vizuálem. Už jenom ty záběry moře, pláže a hvězdného nebe. Prokristapána nevěděla jsem, že kreslené mohou mít větší moc, než skutečnost!! A strašně tam toužím být ! (14.02.2017)

A já nejsem dojat! Když vím, jaká hra se se mnou hraje, nemám chuť ji hrát. Taková symbolika, až je úplně prázdná, podobenství o životě bez života. Je mi jasné, že na to japonci francouzům skočili, ona je evropa se svými zvláštnostmi hodně přeceňovaná a obdivovaná, tím více, čím je prostému člověku (japonci) vzdálená. Zklamalo. P.S. a spoiler: nemůže po mně nikdo chtít shovívavost s filmem, kde se zabíjí želva, pod jakoukoli záminkou. (28.02.2017)