Mlčící hvězda

Kupodivu stále dobře vypadající sci-fi, když si uvědomíme rok vzniku, technické a trikové možnosti a skutečnost, kde byl natočen (Češi by byli jistě lepší, což dokazuje Ikárie XB). Nejlepší je část na Venuši, jejíž prostředí pojali tvůrci jako fantastická plátna surrealistických malířů. Nechybí samozřejmě morální poselství (které ovšem obsahovaly filmy i tehdejších jiných kinematografií včetně americké), jelikož snímek vzniká v době berlínské krize a karibská je nadosah. Svět byl v té době nebezpečně blízko vypuknutí atomové války. Viděna americká zkrácená verze. (29.03.2015)

Tento film má řadu problémů... nebo já s ním. Jednak, vychází z docela slabého románu začínajícího S. Lema z roku 1951 (vím, o čem mluvím, mám první vydání). Zaměřoval se na tehdy hrozící akutní jadernou konfrontaci a Venuše byla jen taková symbolická paralela. Řeč románu, dialogy, formální stavba je tak špatná a amatérská, že se nedivím, že se takový mistr jako Lem za román později styděl a nehlásil se k němu. Byl vzat v době vrcholícího nadšení ze socialistického dobývání vesmíru r. 1960, kdy už byl poněkud zastaralý, a použit jako látka pro vysoce agitační reklamu na komunismus a zejména internacionalismus. To bych u filmu z východního bloku z roku 1960 pochopitelně čekal, ale po 40 minutách téhož se mi už otevírala v kapse kudla. Např. výzkum je pojat tak, že za stolem sedí indický komunistický vědec a kolem něj jsou rozestoupeni "v rojnici" směrem ke kameře bádající, vhodně vybraní zástupci jednotlivých ras a národností. Problémy se řeší formou plenární schůze, funkce jsou rozdávány na základě původu podle stranických rozmístěnek. Pochopitelně je shovívavě přizván i prokomunistický američan (hraje ho Lukeš). Hlavní inženýr je Polák, furt dokola se to zdůrazňuje. Japonka melodramaticky používá slovo Hirošima v každém souvětí (jako jediná žena je tam pochopitelně za účelem servírování potravin, jak jinak). Tak trochu rozvláčně jsem popsal, proč je film extra schematický, povrchní, alibistický. Dějem se sotva vyrovná americkým brakům z téže doby. Bohužel jen tak. Hezká je výtvarná stránka. Nerad to píšu, ale asi si budu muset sehnat americkou přestříhanou verzi, zdá se podle zdejších komentářů, že je lepší než originál. (19.02.2012)

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)

Plakátové info: JSTE TAM S NIMI….NA NEJVÍC VZRUŠUJÍCÍ, NEZAPOMENUTELNÉ CESTĚ V HISTORII LIDSTVA!!! ___ Viděl jsem zkrácenou americkou verzi, takže se mohu vyjádřit jenom k ní a nemám s ní sebemenší problém. Předně je na ní vidět štědrý rozpočet, větší, než u celé řady hollywoodských bratříčků té doby, přeci jenom pro východní blok to byla otázka prestiže, natočit výživný, výpravný sci-fi film, který by se vyrovnal těm „ošklivým imperialistům“. V americké verzi nejsou žádné plenární schůze, žádné známky internacionalizace, žádné držení se za ruce v samém závěru. Kosmická loď v kontextu doby vypadá věrohodně (je vidět, že si tvůrci hodně vzali ze základního sci-fi kamene ´Destination Moon´), dočkáme se dokonce i stavu beztíže a dialogů, které natahají za uši. Samotná Venuše je docela působivá, tady si tvůrci vyhráli s kulisami – prostředím planety je pokryto mlhou, nebe je osvětlené polární září a architektura Venušanů je krásně bizarní, všechny ty špičaté věže s desítkami oken, které se vinou jako obří vývrtky, obklíčené plazícím se živým rosolem. No, kouká se na to hezky. Strašná škoda, že se dochovala jenom opravdu ošklivá kopie, jako byste VHS kazetu hodili do pračky na půlhodiny při 60 stupních Celsia :o) Nechybí i ekologický apel v podobě závěrečná pointy, která je jako vystřižená z Rocketship X-M (1950), kde je taky zřejmé, že si Venušané zničili planetu svým špatným přístupem. (05.10.2020)

Ideologický sci-fi paskvil s naprosto nezajímavými postavami a katastrofálním režijním i technickým zpracováním. Vlastně zde nejde o nic jiného, než poskytnout vizi toho, co by zůstalo ze Země, kdyby tehdy někdo zmáčkl obávaný knoflík a připomenul nejen šikmooké japonské lékařce, že Hirošima byla teprve mírné předznamenání. Jenže aby z výsledného obrazu totální zkázy mrazilo, jeho přemístění na jinou planetu s řadou opravdu podivných jevů působí jako hodně ujetý trip. Teprve po zhlédnutí tohoto filmu je vidět, jak vkusným až vytříbeným dílem Ikarie xb-1 ve své době byla - její tísnivá a sugestivní atmosféra i zdravá uměřenost ve ztvárnění budoucí vesmírné cesty a jí doprovázejících konfliktů a nebezpečí je skutečným balzámem na újmy, které může způsobit tato narychlo zpíchnutá společenská zakázka. (02.09.2013)