Paterson

Na této kapitole z dějin volného verše mě zasáhl jen způsob, jakým Jarmusch vykreslil titulní město. Snad totiž právě ono je hlavním hrdinou, tím, o co ve filmu jde, a básnící řidič autobusu je jen takovým integrujícím prvkem, osou, či spíše: osičkou. Ten svět je totiž znázorněn očima jinak pohlížejícíma a vyhlížejícíma, než jak hledí a vypadají ty jeho. Takový zrak září z tváře jasné, zato autobusákova téměř neměnná maska vše zahlíží, což se zdají vyjadřovat i ony sekvence, v nichž se tzv. „básní“, tj. po snímaném světě plyne to nešťastně univerzální americké písmo. Místo řidiče ale skutečně básní kameraman. Právě nádherně snímané město mi báseň připomnělo nejvíce. Elmes osvědčil své malířské nadání již ve Zlomených květinách. Zde se jeho malba opět maximálně přizpůsobila Jarmuschovu vyprávění. Zvláště artificiálně působí všechny ty záběry, kde ulice a zákoutí města prostiňují nějaké nápisy. Typografie lidských cest a životů. (25.08.2019)

Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese). (04.07.2017)

"Would you rather be a fish?" "Někdy prázdný list skýtá nejlepší možnosti." Konečně po dlouhém čase a v dnešní době skoro až "ojedinělý" film, kde je vidět opravdová láska. Vnímala jsem, že je tam spousta hlubších poselství, ale abych je pobrala, potřebovala bych ho vidět ještě jednou. Film, který plyne velmi pomalu a jaksi stereotypně, na což již dnešní divák není zvyklý. Akci zde moc nehledejte..... (19.08.2017)

Je fascinující, jak poutavě a zároveň minimalisticky je možné vyprávět tak prostý, i když ne zcela obyčejný, příběh. Loudavý rytmus vytváří, za výrazného přispění hudebního podkresu, takřka dokonale meditativní atmosféru, "narušovanou" jen svěžími závany humoru doplňujícího děj, v němž je především spousta vnitřních rýmů. Mělo by vznikat mnohem více takových uklidňujících a citlivých filmů o zdánlivě malých věcech. A ještě něco. Áha! 95 % (17.01.2017)

Dráma bez drámy. Snímok, ktorý si len tak plynie, prezentujúci vzájomnú toleranciu či podporu vo vzťahu, dvoch absolútne odlišných osobností. Kým jeden žije mimo reality vo svojom vlastnom svete, druhý sa stretáva s každodennými starosťami či problémami ostatných. Je to pekný film, nedá sa povedať, že by som sa mimoriadne nudil, pričom mi je úplne jasné, že svoje vysoké hodnotenie dosiahol práve pre svoju neskutočne obyčajnú obyčajnosť, no ja radšej drámy, ktoré dokážu s mojim vnútrom trošku "zamávať". No a presne "takýto" Paterson skrátka nie je ... (09.02.2017)