Paterson

Nemam slov. Naozaj. Ten film zomna vysal doslova vsetko. Chut zit, premyslat, existovat, este aj snahu napisat tieto riadky. Film bol dokonalym stvarnenim nudy, nicoty, absolutneho nihilizmu. Zapletka neexistovala, hlavna postava bol nesympaticky, nudny flegmatik s este nudnejsim zivotom. Jeho priatelka - nestabilna, emocionalna, naivna a mierne manipulativna latina s obsesiou s "istymi" farbami. Stereotypny stary cierny barman, vedlajsie postavy a ich dialogy boli horsie jak NPC z GTA. Este aj ten chrciaci maly sprosty pes ma natom celom iritoval - aspon nakonci tu totalnu prazdnotu mierne naplnil. Naozaj som dufal, ze na konci filmu vsetci zahadne zomru a dom bude zvonka natrety na ciernobielo. Nadhernym paradoxom na tom vsetkom je, ze tento film som si pozrel na zaklade nepriameho odporucenia od spoluziaka zo strednej, ktory ho oznacil za svoj oblubeny. Uz mi je jasne, preco som si s nim nikdy nerozumel... (05.09.2022)

"Paterson" je pre mňa veľkým a príjemným filmovým zážitkom a prekvapením tohto roku. Nemusí sa vo filme toho nutne diať príliš veľa na to, aby sme mohli odchádzať z kina s dobrými zážitkami. Pretože toto je film, ktorý sa skutočne sústredí len na život jedného človeka počas jedného týždňa. Šoféra autobusu, ktorý rád píše básničky, a jeho žena zase miluje kombináciu čiernej a bielej a sníva o tom, že bude robiť úžasné muffiny a hrať country skladby na svojej čierno-bielej gitare. A všetko, čo je čierne a biele je pre ňu úžasné. Pre mňa je toto film, kde sa toho skutočne veľa neudeje v rámci celku, no v skutočnosti sa toho stane veľmi veľa. A je to film vyslovene o malých momentoch, ktoré z neho robia skutočný zážitok. Plus náš hlavný hrdina je veľmi sympatický a vždy sa snaží byť ku každému milý a pozitívne naladený a priniesť dobré pocity. A to je pre mňa ohromné. Vynikajúci film, ktorý môžem odporúčiť každému, kto má rád trošku iné filmy. Hodnotenie: A (01.02.2017)

Jarmusch necítí ke každodenní rutině to, co bratří Coenové pesimisticky ukázali V kůži Llewyna Davise. Každý den je pro něj nová radost. Zcela se vyhýbá sociální kritice a ani šablonovitě nevypráví o útrapách talentovaného, ale (dobrovolně) neobjeveného umělce. Naopak, snaze probudit v sobě umělce za každou cenu se skrze figuru manželky trefně vysmívá. Režisér ale nikdy není v tónu zlomyslný. Každá lidská bytost má v Patersonovi své důvody k občasným hloupostem, které dělá a může při tom vyhlížet ohromně trapně. Jarmusch se ukazuje jako citlivý humanista a v neposlední řadě brilantní režisér, který trpělivě stupňuje vyprávění přes týden až k očekávanému víkendu. Paterson má na to stát se klasikou americké nezávislé kinematografie, což se již několikrát podařilo filmařovým předchozím snímkům. (09.07.2016)

In my opinion, najlepší film tohtoročného, už jedenásteho MFF Cinematik Piešťany a zároveň najlepší Jarmuschov snímok, prístupný rozumovo a citovo aj bežnému publiku, ktoré by asi zrovna nepobralo jeho tvorbu typu Hranice ovládaní kladne a s veľkým pochopením. 113 minút ubehlo naozaj nečakanou rýchlosťou a aj keď sa počas nich prakticky nič podstatného nestane, Paterson sa vám zaryje do kože a len tak nepustí. Je vtipný, jemne dramatický, ale predovšetkým veľmi pozitívne nabitý, čo som v danej chvíli, po predošlých nie zrovna úsmevne naladených festivaloých snímkoch potreboval. P.S. Driver s jeho ženou sú úplne podarení. P.S.S. AHA! :) (20.09.2016)

Ačkoliv se nám každý den zdá stejný, protože vykonáváme tu samou činnost, je přitom zcela jiný. A není v každém z nich nouze o krásu, napětí, zklamání, prohry, ale i výhry a radosti. O sny. Pokud má život rád, netouží být někým jiným někde jinde, ale je rád tím, kým je a kde je. Tenhle film zobrazuje až neuvěřitelně dokonale poetiku všedního dne - scenérie, kolem kterých chodíme, lidi, které potkáváme, a pokaždé nám to něco dá. Jeden řidič autobusu je sice navenek málomluvný, ale uvnitř to v něm překypuje krásou a poetikou a láskou a musí to ze sebe dostat ven. Dokáže se radovat i z obyčejných zápalek a najít na nich něco poetického a kouzelného. Jeho žena také není žádný velký myslitel, dokonce bych řekl, že je naivní a občas sebestředná, ale je mu věrná a v těžké chvíli ho dokáže pochopit. Jsem moc rád, že se tento film vyvaroval sexu a smrti kohokoliv - ne že by tu náznaky nebyly, ale pak by ten film byl realistické drama, na poetika a kouzlo všedního dne. Ačkoliv se zdá, že si někdy postavy povídají triviálně o naivitách, jde o hluboká moudra (třeba: "Co je svět bez lásky?". to zažívám dnes a denně, když přijde manželka z práce a mluví jen o sobě, ani mne nepphladí nebo sama od sebe neobejme, ani se nezeptá, jak bylo.) Trochu mne mátla ta dvojčata, ale myslím, že jde o narážku na to, že by člověk často chtěl žít jiný život, a přitom si neuvědomuje, jak skvělý má ten, který žije, a že si jej málo váží. Ostatně - hezky a trefně je to řečeno v té básni o dimenzích. Vlastně by se dalo říct, že ten film je čistě náboženský, a kdo ví, proč to říkám, tak mne chápe, a ostatním to nemíním obhajovat. Dalo by se k filmu napsat daleko víc, ale to už by nebyl komentář, ale akademické pojednání. (Jo, ještě poznámka - máme v rodině básníka. Až na pár mu jeho dokonale stylizované a rytmické básně přesně podle vysokoškolských literárních pouček nevěřím. Básně ve filmu nejsou stylizované, nejsou přesné a akademici by je rozcupovali. Jsou však lidské a přímo od duše.) (21.04.2021)