Paterson

Poezie všedního dne. Kouzlo obyčejného člověka, stabilita jeho světa vyplývající z pravidelného rytmu opakování. Člověk má při sledování něčeho tak běžně neběžného skvělý pocit bezpečí, že ještě existují ostrůvky stálosti a solidnosti. Připomnělo mi to Obyčejného člověka Karla Čapka (což byl sice nádražák, nikoliv řidič autobusu, ale tou jistou mnohovrstevností charakteru jsou oba zdánlivě jenom obyčejní). Paterson byl v armádě (foto na nočním stolku-Jarmus hodne pracuje s realitou-hlavni protagonista Adam Driver-i to jméno!-byl též), proto dokáže spacifikovat člověka s pistolí. (A je vlastně fajn, že ani rádoby pistole, která střílí jen pěnové náboje, ani ten zamilovaný sebedestruktivista nakonec nejsou nebezpeční.) Paterson je taky poeta, který netouží po slávě. Píše své básně ve volných chvílích do tajného zápisníku a nechává do nich nahlédnout jen svou milovanou ženu. (Snad proto mu ten zápisník vlastní pes zuřivě rozškubá, jakmile dostane příležitost.) Myslím, že nám Jarmus připomíná nejen originalitu “obyčejného” člověka, ale vlastně nás všech-všichni umíme být něčím zvláštní. Proč by jinak Paterson potkával tolik dvojčat a dokonce tolik básníků?! Poezie je všude kolem, jen ji chtít spatřit... (02.09.2018)

Nevím. To je nové sexy slovo. Kdyby to nenatočil Jarmusch řekl bych že je to nuda. Óda na nudu. Krásně popsaná monotónnost běžného života. Řidič autobusu, žena z domácnosti, parta z baru, raper z veřejné prádelny všichni mají umělecké vzněty a něco tvoří. Věříte tomu? (23.10.2018)

60% (23.04.2019)

Dostal jsem povolení usnout a neměl jsem problém. Proč se vlastně takový filmy točí? Prachy to nevydělá, umění pro budoucí generace to taky není a že by se tvůrci u výroby nějak extra bavili si nemyslím. Taky chodím denně do práce a cestou přemýšlím. Jen si to nepíšu. (25.10.2022)

Takový opakovaný lehce přidlouhlý jeden obyčejný den, tedy 7 dnů a jedno ráno navíc k tomuto jako bonus, tedy týden. Jim Jarmusch kdyby nepřekvapil, nebude sám sebou, tedy překvapí – tím, že ve filmu nás vlastně nic moc nedostane. Ústřední pár je velmi milý a Paterson má se svou pekařkou a hudebnicí celkem hodně velké porozumění; asi ji má fakt rád. Už jsou spolu jistě nějaký čas, neb žádná divoká postelovina se jim do týdenního snapshotu nevešla. Odrovnání motoru je drama stejně jako pes přežraný básnickou sbírkou a Paterson se nakonec dozví, jak moc zásadní je to naše známé: zálohovat, zálohovat, zálohovat. Dalo se to trošku víc sestříhat, mohl bych si pak dát o pivko po filmu navíc. Na potlesk na otevřené scéně to není, ale celkově to myslím spíš potěší. Poctivých 70%, vejš nejdu. [70%; 2016-07-13 Kino Světozor – Šary Vary] (13.07.2016)

Tak obyčejné a tak neobyčejné. (27.12.2016)

Krásný "malý" film. Viděno na Silvestra - těžko hledat lepší protiklad k všeobecnému novoročnímu šílenství. Skvělý Adam Driver, totálně zenová atmosféra a celkově jeden z nejlepších Jarmuschů. A teď jdu psát básně... (04.01.2017)

Moc nechápu ty dlouhé komentáře vyjadřující nadšení k tomuto filmu. Pro mě to byl neskutečně dlouhej a nudnej film, prakticky bez zápletky a pointy, nic se tam nedělo, žádný spád. Člověk jen čekal na chvíli, kdy něco přijde, ale ta chvíle nepřišla...a't se nad tím zamýšlím, jak chci, film mi nedává žádný smysl. (06.01.2017)

Paní na pokladně tvrdila, že budu mít určitě hodně štěstí, protože mám sedmé sedadlo v sedmé řadě sedmého ledna dva tisíce sedmnáct a měla pravdu. Snažit se popisovat Patersona je jako sprchovat se v pršiplášti. Je to pohádka, krásná, poetická pohádka. Peterson je něco jako Theodore z Ona/Her - citlivý moula bez minulosti a budoucnosti, který žije jen tady a teď. Takový "chlap" by si v reálu neměl šanci najít/udržet "normální" ženu a o to víc překvapuje nádherná, klidná, nápaditá, "černobílá" Laura, která ho miluje a podporuje jeho poezii. Každý záběr mě pohladil po duši a každý dialog těch dvou mě rozehřál. Myslím, že jsem se nepřestal usmívat od začátku do konce. Mám zásadu nedávat pět hvězdiček po prvním shlédnutí, ale k tomuhle se určitě ještě vrátím, tak třeba příště. (07.01.2017)

Velmi precizní zpracování stereotypu se správným temporytmem i rozložením situací... Jelikož je stereotyp velmi nudný, je i velmi nudný tento film... Člověk by se měl zamyslet.... Co mu to dalo?... A co mu to vzalo.... (29.01.2017)

První setkání s Jimem Jarmuschem nebylo zlé. Jen bych býval raději, kdyby bylo doma v pohodlí gauče, protože u tak pomalého filmu působí křeslo kina jako kostilam. Po skončení jsem odcházel stále s očekáváním, chybělo mi nějaké hlubší poselství nebo alespoň nitka k jeho rozlousknutí. Přijde mi to víceméně jako Grindhouse: Deathproof, kde je soubor zajímavých, nijak zvlášť rozvinutých myšlenek, takže za skouknutí filmu ten lístek stál. Dokázal bych si tam představit i sympatičtějšího herce, ale možná právě o to šlo. O tu průměrnost. (29.01.2017)

Zaujímavý film. Má svoju atmosféru, inú než všetky ostatné filmy. A pomalý rytmus. No v iných filmoch sa napriek ich pomalosti napokon niečo udeje. Tu nič. Teda nič, čo by stálo za reč v iných filmoch. Keby sa teraz niekto v práci alebo na pive opýtal, o čom to bolo, akosi by som nevedel odpovedať. Napriek tomu som rád, že som to videl. Svet s Patersonom, Laurou, čiernym barmanom, pesimistickým indom a poéziu milujúcim japonským turistom je rozhodne krajší ako svet bez nich. (30.01.2017)

Další (ne)příjemný Jim J....některé vtipné scény, dobří herci, ale básničky jako nosné téma nejsou nic moc a nemá to "šťávu". (24.02.2017)

Váhal jsem, jestli mám nahlédnout do Patersonova života a nakonec jsem si řekl, že pátek večer by mohl být ideálním časem, kdy se k tomu odhodlat. Přece jenom, "feel good" filmů není nikdy dost, obzvláště těch povedených. Paterson je vyprávěním životního příběhu jednoho amerického páru, který nijak nevybočuje a ve své podstatě není ničím zajímavý, alespoň z počátku. A přesně na to snímek sází, na obyčejnost a všednost, při které se dají bez problémů strávit příjemné chvíle, aniž by vám zároveň chybělo nějaké "vznešenější" téma, jako je třeba záchrana světa nebo podobně. Až potud je všechno v pořádku a snahy tvůrčího týmu jsou v tomto ohledu velmi sympatické. Stinnou stránkou Jarmushova díla je ovšem až příliš velká artovost a místy tlačení na pilu v momentech, kdy to divák nepotřebuje k tomu, aby si sám uvědomil to, o co šlo tvůrcům. (25.02.2017)

Tempo města Paterson vám připomene váš život, nenásilně vám nabídne oživit ho, aby vás zase opustil nezměněného, protože jeho výpověď bude tak silná, jak silné bude vaše vnímání.. Spatřování poetismu v obyčejném v životě, to ve vás prostě jen tak nezakoření během 118 minut. Krása běžností prostě není Jihlavanka. (22.03.2017)

Jedna z těch Jamuscovin, která je už fakt moc art. Ubránit se spánku dalo hodně přemáhání (30.04.2017)

Další sympatický film, kde hlavní hrdina nepoužívá mobil. Narozdíl od filmu Nejvyšší nabídka tomu pod tíhou okolností nepodlehne, takže to s ním nakonec neskončí špatně. (17.06.2017)

40 minut. (01.07.2017)

Mám chuť Jarmusche pověsit za koule do průvanu za protrpěnou nudu. Stále jsem čekal na pointu, na náznak, básnickou toulku... a nic o ničeho pošlo. (21.11.2017)

Pre mňa asi najslabší film od Jarmuscha. Kvitujem, že dej zasadil znovu do iného mesta, takého amerického ničím nezaujímavého. Ale nemá to príbeh. Aj oproti relatívne slabším kúskom Broken Flowers (mali aspoň dobrú hudbu) a Limits of Control (vizuálny orchester), to hodnotím ako šialenú nudu. (26.07.2018)