tommei

strhující, zdrcující..

Mořská panna vás ukolébá, aby vás pak v postupném vyvrcholení vyplyvla zpět na písčitou pláž vaší postele. Skromné Bé je příjemný oddech.

Ten film by stál za pozornost už jen z faktu, jaký udělal v tehdejší době za humbuk. / Kino Metropol, 2017, Olomouc /

Nahlédnout do uzavřeného světa a strávit čas s někým, kdo vidí svět úplně jinak - to mělo vždycky sílu. A takový je Normální autistický film.

Ochrana před zlem která se stává sama zlem největším. Člověk bez společnosti, freudovské profily rodiny, kde se rozhodli rodiče jít vlastní cestou - mají zdánlivě pevně vše ve svých rukou. Ve svých špinavých, zapáchajících a omezujících rukou. Zhoubná izolace nad kterou vítězí animální energie člověka.

Trochu jsem postrádal větší emoční přepětí scén. Když si Masaryk dává lajnu koksu, vypadá to spíš jako konzumování základní suroviny k jeho přežití než nějaký stimul.

Tempo města Paterson vám připomene váš život, nenásilně vám nabídne oživit ho, aby vás zase opustil nezměněného, protože jeho výpověď bude tak silná, jak silné bude vaše vnímání.. Spatřování poetismu v obyčejném v životě, to ve vás prostě jen tak nezakoření během 118 minut. Krása běžností prostě není Jihlavanka.

Silné pasáže postrádají sílu. Zato dlouhé jsou ještě delšími. *** za kameru a výpravu. Věděl jsem přesně na co jdu do kina, o žánrové frustraci zde nemůže být řeč.. Plytkost, s jakou bylo přistupováno k tak potentních témat jaké tu byly, mě ale velmi zklamala. Hluboké pasáže byly vyplněny frázovitým obsahem a náboženský rozměr zde vyzněl bohužel velmi prázdně.

Tarantinova hra na "městečko Palermo" u mě v kině brala všechny body..

Po 20 minutách víte vše. "Velká šokující odhalení" budete předpovídat s jistotou. Pak vám zbývá jen užívat si potterovský svět a kreativitu tvůrců. Taková příjemná kino-jednorázovka.