Láska a smrt

Natočit filosofující parodii na Vojnu a mír, to už chce dost fištrónu. Překvapí, že se toho zdárně ujal Allen? Vlastně ani ne, protože jak jedu jeho filmografii postupně od začátku, perfektně se mi odhaluje jak se svými předchozími filmy vypracoval až na tohle. Vypiloval své umění sociální kritiky trefně, vkusně a včas prošpikované naprostými absurdnostmi na únosnou a zábavnou míru (a že mu to v předchozích filmech tu a tam nevyšlo), zherečtil sám sebe, už to není takový slon v porcelánu a počkal si, až naplno pronikne šarm a herecký um Diane Keaton, která je v tomhle filmu obdivuhodná. A my, milovníci ruské literatury 19. století mu to sežereme i s navijákem, protože se u toho uchechtáme smíchy. (31.10.2015)

Další neodolatelný mix komedie, satiry i romantiky od Woodyho Allena. Tentokrát navíc s Prokofjevovou hudbou. Nadchla mě scéna, v níž velitel poučuje vojáky o tom, že pokud Rusové zabijí více Francouzů, tak vyhrají, a naopak pokud francouzští vojáci zabijí více ruských, vyhrají oni. Když na tento jeho projev Allenova postava zareagovala naprosto přirozenou otázkou "Vyhrají co?", věděl jsem, že tenhle film budu milovat. A to do konce zbývala ještě asi hodina! (05.01.2014)

Russian gentleman: So who is to say what is moral? Sonja: Morality is subjective. Russian gentleman: Subjectivity is objective. Sonja: Moral notions imply attributes to substances which exist only in relational duality. Russian gentleman: Not as an essential extension of ontological existence. Sonja: Can we not talk about sex so much? (01.10.2005)

Mé první setkání s dalo by se říct, "klasickým" Allenem a určitě první setkání s jeho humornou stránkou. Doteď jsem viděl jen jeho tři aktuálnější filmy Vicy Cristina Barcelona, You Will Meet a Tall Dark Stranger a Blue Jasmine. Kadencí vtipů stejně úžasné jako Top Secret!, ale Allenův humor a vůbec jeho postavička šla totálně mimo mě, a tak jsem u sledování spíše trpěl a vyhlížel konec. Když už si film dělá srandu ze všech a všeho, proč herci nemluví nějakým podivným ruským přízvukem? Místo toho půlka osazenstva hovoří s dokonalou absencí přízvuku. (09.10.2014)

Woody Allen v Lásce a smrti opět uplatnil své hlavní zbraně – směšně ošklivou tvář, sarkasmus a dokonalou znalost syžetu klasické literatury, z nějž udělal zcela bez piety kůlničku na dříví. Parodie na širokou ruskou duši, přefilozofizované romány a historické velkofilmy se občas láme do naprosté frašky (opět si nelze nepovšimnout Allenovy záliby v grotesce, ale zároveň je třeba vést paralelu i s paradoxní nadsázkou školy Monty Pythona). Allen na jednu stranu využívá přehnaného "zruštění" prostředí, na druhou stranu zcela kontrastně tu vystupuje coby hlavní postava čistě "allenovská", plná nejistoty, směšnosti, sebeparodie, moderních mindráků. Láska a smrt si ve své nedlouhé pasáži vyšlápne snad na mnohé stereotypy historických a válečných filmů (v témže roce byl mimochodem natočen Kubrickův Barry Lyndon – vizte scénu s pistolovým duelem :o)))), přesto nemůžu říci, že bych se celou dobu jen bavil. Hluchých míst bylo povíce, nicméně v konečném důsledku nelze než ocenit trefnost, s jakou dělová koule Allenova humoru dopadá na žánrové prachárny a způsobuje jejich exploze. (28.09.2005)