Cesta do fantazie

Ano, rozumím že výtvarná stránka filmu je skvělá, ale absolutně mě míjí obsah. Miyazaki asi musel mít v dětství hrozné sny, protože takový šílený mišmaš se jen tak nevidí. Další mínus - hlavní hrdinka. Už dlouho mi nebyla hlavní postava tak lhostejná, neřku li nepříjemná. Nebýt podmanivého vizuálu, celé tři bych nedal. (23.06.2010)

Naprosto úžasný animák. Jediné, co mi trochu kazilo dojem, byl celkem příšerný český dabing. Snad se mi podaří někdy shlédnout i originální znění. (07.05.2011)

Neskutečně originální a nápadité, moc se mi to líbilo. Akorát ta animace mi nepřišla nijak úchvatná, prostě jak Pokémoni. Hlavně kvůli příběhu hodnotím za 80%. (09.02.2016)

Na Cestu do fantazie jsem poprvé narazil tak okolo roku 2008 na ČT2, a i když jsem viděl pouze část filmu, tak mě zaujal natolik, že jsem ho posléze zhlédl celý a byl jsem opravdu rád. Tento snímek byl pro mě první velké setkání s Miyazakim, který se postupem času stal jedním z mých nejoblíbenějších režisérů. Film zaujme na první pohled dechberoucí animací, silným příběhem a nádhernou hudební stránkou. Divák se díky Miyazakiho imaginaci vydává na nezapomenutelnou cestu do světa čarodějnic, bohů, přízraků a jiných rozličných charakterů, které pobaví, vyděsí, ale i poučí. Pro mě osobně jde o jednoznačný vrchol na poli animovaného filmu, ke kterému se vždy rád vracím, jelikož jde o bohatou podívanou, která si rozhodně zaslouží oba palce nahoru. (19.07.2009)

Animace je nádherná, celý ten svět je opravdu kouzelný a vtipný (obvzlášť sazičky dožadující se nošení uhlíků:-), ale co se týče příběhu, kde nic tu nic - na začátku hodně rozvleklé, na konci zase uspěchané. Postava Bezpáteřníka (nebo jak se ten černý duch jmenoval) mohla být úplně vyškrtnutá a filmu by to jen prospělo. Proto nejsem ochotná jednu hvězdičku přidat, maximální hodnocení prostě nemůžu dát jen za estetické zpracování a za blažený úsměv, co mi Cesta do fantazie vyloudila na obličeji... Po druhém shlédnutí měním názor- i ta estetika a úsměv si další hvězdičku zaslouží:-) (04.09.2006)

Ještě dnes mě mrazí z dějové závažnosti příběhu a schopnosti rozvinout fantazii do takového absolutna. Špička v tehdejší animatografii. (13.09.2010)

Velké vystřízlivění po několika letech. Kdysi jsem Cestu do fantazie viděl na školní projekci a líbila se mi. Jak moc a proč, to už si příliš nepamatuji. Současný zážitek je však docela jiný. Připadal jsem si, jako bych byl na nějakém dvouhodinovém (naprosto přepálená stopáž) drogovém tripu, při kterém je má fantazie zcela bezbřehá a zbavena jakýchkoliv zábran. To zní možná na první pohled zajímavě, ale v praxi jsem si uvědomil, že Cesta do fantazie je film s absencí jakéhokoliv smysluplného příběhu, který by měl nějaké zákonitosti, pravidla, či limity. Neměl jsem se čeho chytnout, co pochopit, nebo v co doufat. Musel jsem jen s utrpením sledovat hromadu podivných postav procházející strašně dlouhým a nic neříkajícím dějem. 4/10 (22.12.2016)

Skvele, skvele a jeste jednou skvele! Vysledny dojem kazily jen naprosto nezvladnute ceske titulky (odkdy "Heeej" prekladame jako "Mami, nechod tam"?), za film vsak cistych 100% (28.11.2005)

Uzasne animovany, zabavny a pritom strhujici animak. Druhy nejlepsi po Princezne Mononoke. (24.12.2007)

Dlouho jsem odkládal podívat se na to. Teď nevím jestli toho litovat, že jsem se s tím nesetkal dříve, nebo být rád, že jsem si to odsunul až na zřejmě příhodný okamžik. Ve filmu je pár nudných okamžiků, ale ty nenudné, společně s promyšleným dějem a hlavně naprosto úžasným animovaným ztvárněním, to převažují. (02.12.2008)

80% (21.11.2010)

Krásná animace, krásná hudba a... to je asi tak všechno. Anime není úplně můj šálek kávy a tak jsem pro jistotu sáhl po jednom z jeho nej, ovšem ani to na mě nijak nezapůsobilo. Netřeba plýtvat slovy, zbytek "za mě" trefně napsala uživatelka Krissty, přečtěte si to :-) (29.09.2014)

(Lumiere - 7.1.2017) (07.01.2017)

Západní, nekriticky adorační vztah vůči Cestě do fantazie jsem vnímal zpočátku jako trochu přezíravost. Kolik si toho může nejaponský divák vzít ze zápletky, odehrávající se v lázních, kde se setkávají všemožní japonští kami bůžci, o kterých nic neví? Proto jsem si říkal, že to nadšení vychází primárně z toho, že je ten film zkrátka cool weird & fluffy. Samozřejmě přezíravý jsem se ukázal nakonec já, protože Cesta do fantazie je jednoduše další Mijazakiho politickou alegorií. V tomto případě jde o film antikapitalistický (ačkoli samotné zosobnění kapitalismu je zde nakonec s typicky Mijazakiovskou smířlivostí zkroceno a naznačeno, že tento systém je sice zlý pán, ale může být dobrým a pokorným služebníkem). Malá Chihiro je ponechána v nepochopitelném světě, kde jí nezbývá než se zařadit do otrockého pracovního procesu, který vám navíc iniciačně uzme vaši identitu. Zatímco anonymní božská stvoření se chodí rekreovat do lázní skrze okrasné průčelí se slavnostní branou, na druhé, temnější straně budovy jsou k její stěně přichyceny chatrná obydlí tvořící slum jejích pracovníků. Systém poháněný neustálým ziskem nakonec rozbije samotný mamon, kdy s vidinou rychlého bohatství se mohou všichni v lázních v satisfakci benefaktora přetrhnout natolik, až se jím nechají doslova pozřít. A v tomto celém příběhu pobíhá Chihiro ve snaze najít v tomto podivném chaotickém světě způsob jakým zachránit své rodiče, kteří se hned z kraje příběhu prožrali v nelidská prasata. Mijazaki vědomě přiznává v rozhovorech, že scénář se mu tak nějak dotváří sám až během natáčení a on předem jenom ví, kam ho chce dovést. Na Cestě do fantazie je to vidět hodně, protože se příběhově opírá o neustálé berličky typu náhodná věc dělá něco náhodně magickýho, co je potřeba aby se stalo aby se děj dostal nějak do týhle fáze. Záleží na vaší vůli k podvolení se takovému způsobu vyprávění. Byla někdy napsaná třeba na papíře scéna, ve které se hrdinka snaží zabránit tomu, aby tři poskakující mužské hlavy dostrkaly polomrtvého draka, který je vlastně chlapec, který je vlastně řekou, do jámy, zatímco jí klove do obličeje babo-vrána a za ní právě vyráží dveře přerostlé nemluvně, které je ale rázem proměněno v křečka, kterého po světě nosí bzučící pidi-ptáček, v což ho právě proměnila náhle se zjevivší poloprůhledná stařena? (11.04.2024)

Mijazaki je bůh. Nevídané. Podmanivé, plné všeho. Propadám se do propasti jeho imaginace. 91% (13.03.2018)

Krásný animák... Teprve teď jsem zjistila, proč se říká, že japonci mají krásné anime... Jenom jestli to není čestná výjimka... (04.09.2006)

Úžasný Miyazakiho film...krásně přehledný, vtipný, napínavý s perfektní atmosférou a parádní animací...Podle mě nejlepší mistrův film.No a samozřejmě jeden z nejlepších animovaných počinů, který hravě konkuruje Pixaru a v mnohém jeho animáky překonává. (30.12.2010)

Nečekaně povedená věc. (08.12.2018)

Mé první setkání s opěvovaným Mijazakim a v zásadě velmi dobrý dojem. Váhám, zda je to určeno spíše pro dospělé nebo pro všechny věkové kategorie. Jsem zvědavý na další, naštěstí Netflix disponuje několika Mijazakiho počiny. (17.04.2024)

Už dlouho jsem takhle krásný film neviděl!!! Snímek mě uchvátel nejen svojí animací a poutavým příběhem plným prapodivných postaviček, ale hlavně svojí hudbou, která vytvářela nádhernou atmosféru. Dál už snad není co psát. Kdo neviděl, honem napravit !!! (16.04.2006)