Můj soused Totoro

Tonari no Totoro je najdetskejším z Myiazakiho filmov. To mu však vôbec nebráni v tom, aby diváka vtiahol do deja a nepustil ho až do záverečných titulkov. Totoro je príbehom dvoch sestier, ktoré v polorozpadnutom dome zažívajú fantastické dobrodružstvá s tvorom menom Totoro. Mimochodom najlepšia scéna je určite tá s rýchlorastúcim stromom a Totoro je proste neuveriteľný pohoďák. Smoazrejme zase sa lieta a je tu veľa zelenej. 10/10 (18.07.2005)

Já chci taky takovýho krásnýho huňatýho lesního démona jako mazla a kámoše a kočičí plyšový autobus, co mu nápis s příští stanicí osvětlují dvě krysy :o) Roztomilost a optimismus srší na všechny strany, ale nesklouzne nikdy ke kýči nebo infantilnosti. Totoro je sympaťák až to bolí, vždycky když se objevil na obrazovce, uvědomila jsem si po chvíli, že se usmívám jako debil a jsem úplně nadšená. Scéna s deštníkem na zastávce tenhle pocit vzbudila asi nejvíc, Totorův obří úsměv a jeho vykulené oči mě naprosto odzbrojili. Přestože jde o pohádku vhodnou i pro hodně malé děti, je to prostě originální, neotřelé a zábavné i pro mě. Opět zjišťuji, že Miyazakiho fantazie nezná hranic a začínám si jeho díla víc než zamilovávat. (18.12.2007)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Můj soused Totoro je japonský animovaný příběh dvou holčiček a jejich tatínka v novém starém domě vedle lesa, obývaného lesním duchem Totorem. Některé animace jsou parádní, např. noční kočkobus. Snímek se stal tak úspěšným zřejmě proto, že přesně reflektuje (a tiší) největší strachy a stresy dětské duše. Trailer:http://www.youtube.com/watch?v=nVRInek075g (20.10.2013)

Rodinná pohádka je možná více než jiné Mijazakiho filmy cílena na dětské publikum, ale rozhodně není horší než jeho dospělejší filmy. Nehledě na spoustu drobných detailů a propracovaný příběh. Sice jsem se Mijazakiho tvorbou propracovával od nejnovějších filmů zpět do historie, ale to mi nebrání smeknout ani před jeho staršími snímky. (19.10.2014)

Nejbáječnější příklad zábavného optimismu! Z Tonari no Totoro prýští všemi směry dětská nevinnost, hra a radost takovou silou, že ve mně pět minut po začátku filmu společně uhasily veškerý pesimismus a mrzutou náladu. Jakmile se dvojice roztomilých dívčích sester poprvé rozesmála a začala skotačit po louce, můj obličej prozářil tak tupý úsměv od ucha k uchu, až mne to zaskočilo. A nebránil jsem se mu! Tento snímek je pravým opakem filmů, jako je např. Requiem za sen nebo 21 gramů - těch nejsyrovějších depresivních příběhů. Všemu také pomáhají hodně veselé barvičky a děj, situovaný do panenské, kouzelné přírody. A když už jsem si myslel, že mne nedokáže nic překvapit, objevil se na scéně rozkošný Totoro se svými vtipnými, imbecilními, infantilními výrazy, začal poskakovat s deštníkem po lese jako bláznivý skřítek v těle sloního monstra anebo se smát jako zhulený teenager, a já věděl, že vtipnější animák jsem doposud neviděl. BOMBA! (Ale táta koupající se se svými dcerami v pidivaně byl trochu mimo mísu. WTF?) (08.09.2009)