Hon na pačlověky

Bušní road trip obtloustlého protivného sirotka a protivného chlapíka, který už se blíží k dědkovskému věku (no jo, Same Neille – ale třeba si to jen dobře hrál), je místy vtipná, místy záměrně parodická a jen lehounce dojemná. Film předkládá originální charaktery v neotřelých situacích a dobře volených dialozích. Bavila jsem se. SHRNUTÍ: Jak projít novozélandskou buší po boku zálesáka a v patách s novozélandským OSPODem. (19.10.2022)

Po fenomenálním Co děláme v temnotách nám Oscarka Navaltiti evidentně řádně zpychnul a přihakoval si to tentokráte s povrchní, tupou, trapnou a nudnou bushoidní koljovinou, kterou tu může přebushit jen těch pár obvyklých, tolik citlivých karlovarských homoklád nebo obstarožní otylá maorská chovatelka wombatů, a za níž by zasloužil akorát tak hlavu do Svěráku. Když už, kurva, nemám na originální poetiku, humor ani solidní historku a vypomáhám si otravným vykalkulovaným mletím kýčovitých hoven, měl by být aspoň ten „ubohý“ odvrhnutý chlapeček buď rektorvoucně lostomiloušký nebo sympatický, a ne odporný neherecký domorodý prasnic, odkojený Tupákem, jehož máte od první minuty neodolatelnou chuť lhostejně zaříznout a předhodit vakovlkům. Příjemně nevrlý Zdeněk to sice kapku vytrhnul, ale kde nic není, ani zmrd nebere, a já se jen tak tak udržel, abych to neposlal rovnou do Te Whanganui-a-Tara-le. (09.10.2016)

O hloupých pro hloupé. Už jsme zase u toho, když se smějeme, že někdo upadl. Dokud se Waititi cachtal v indie vodách (Eagle vs Shark) dala se občasná superprimitivnost schovat pod romantickou podivnost nebo pocity melancholie a bizarnosti, jenže tady už je to jen a pouze na první signální. Chápu, že tady nemůžu hledat ani hloubku ani originální přístup k filmařině, ale asi by mi stačilo, kdyby Waititi nepsal postavy a jejich dialogy tak, že doslovné znění vtipu vytušíte 15 vteřin před jeho vyřknutím. Tak tudy ne, jdu si pustit Swiss Army Mana po sedmé #kviff2016. (04.07.2016)

Vzhľadom na tie nadpriemerné hodnotenia som očakával niečo extra výnimočné. Svojim spôsobom to bolo "také iné", ale akosi nezdieľam to všeobecné nadšenie. Rozhodne však tomu originalita nechýbala a k malému Rickymu si snáď každý postupne vytvoril vzťah balansujúci na hrane sympatie a nepochopenia. Malo to v sebe dôvtip, občas dokonca aj silnú iróniu, ktorá pekne kontrastovala s dramatizáciou celého príbehu, čo bolo samozrejme veľké plus. No nemôžem si pomôcť, ale celé to prenasledovanie a nasadenie všemožnej policajnej techniky mi prišlo prinajmenšom prehnané... (29.10.2016)

....to bola konejšivá pesnička a konejšivá klobáska....TO BOLO TEDA NIEČO....naivné, kvázi prvoplánové umenie, ktoré buď dáte absolútne alebo ani trocha....ja som sa zabával....paradoxne, akonáhle začal "hon", trošku sa stratilo tempo...každopádne, neodolateľné obsadenie, Ricky a Rima Te Wiata čoby Bella !! A geniálny koment JFL !! (12.07.2016)