Oči mé matky

Nicolas Pesce snad stylověji svoji kariéru odpálit nemohl. Nebál bych si říct, že vytáhl hned ze začátku eso z rukávu a spolu se Zachem Kupersteinem za kamerou berou útokem cenu za nejstylovější horor posledních let. Film má sice pouhých 76 minut, přesto si se vším dává na čas a rozhodně nepůsobí uspěchaně, možná až na finále, ale vzhledem k té krátké stopáži se do dá i vcelku pochopit. Dlouhé záběry, poklidná práce s kamerou a přesto, že toho nejhoršího nás Nicolas Pesce ušetří a z přímého vraždění nám ukáže jen jediný záblesk, dokáže diváka znepokojit mnohem více právě tím, že nám ukáže až následky těchto činů a jejich dopad na hlavní hrdinku. Velké plus filmu taky za to, že věří divákovi a jeho představivosti a pokud se naladíte s filmem na stejnou notu dostane se vám velmi lehko pod kůži. Černobílá tomu sluší a některé části filmu jsou jako vystřižené z učebnice o práci se světlem. Film z černobílého formátu ždíme maximum a volba točit právě tímto způsobem jen dokazuje režijní cit Nicolase Pesceho. Kika Magalhaes v hlavní roli naprosto skvělá a ten její mrtvý pohled mě bude ještě dlouho strašit, crazy eyes indeed. Ještě jednu věc musím vyzdvihnout a to práci se zvukem, protože to drnčení řetězů, zvuk bodání nože a celkový soundmixing podtrhuje atmosféru filmu naprosto dokonale. Velmi působivá premiéra pana Pesceho a nemůžu se dočkat jeho dalšího projektu. 82% (11.04.2017)

|45%| Tento netradiční černobílý horor jsem si náhodně vybral. Netušil jsem, do čeho jdu. Ve výsledku mě to až tak moc nebavilo či mi to spíše nesedlo. Přesto tu určité věci rozhodně ocením. Tu zvláštní tichou drsnou atmosféru, možné určité umělecké prvky – to vše se tu cítit dá. Ale takhle moc hlubokomyslně do tohoto žánru nepronikám, nerozumím tomu moc, nevyhledávám to, tak to nemůžu proto patřičně ocenit. Docela tíživý a chladný dojem to na člověka působí. Chvílemi mi z toho bylo všelijak. Zvláštní dílko, které bych nezahazoval, ale příště bych se do podobné záležitosti nepouštěl. (10.01.2017)

Francisca je ve srovnání s Normanem Batesem o level výše. Tísnivé drama o dívce, která v životě mnoho štěstí neměla není hororem! Ač příběh sám o sobě je otřesný, neděsí ani nestraší. Pokud někoho naporcujete, ještě to neznamená, že se přilepí žánr horor k danému snímku. Mnohý žánrový fanoušek tak bude možná zklamán. Naprosto vynechávám obsah, jelikož tady je dobré nevědět o filmu vůbec nic. Místy syrová, místy poetická kamera čaruje se světly a stíny. Mnohé obrazy by se daly rámovat - Francisca spící pod černým stromem v lese, lampa osvětlující chodbu před pokojem, kde se tančí, nebo záběry na noční stodolu. Jiné byste si ovšem za rámeček nedali. V několika scénách snímá kamera vše zpovzdálí. Někdy až mučivě dlouho trvá, než umožní divákovi vidět detail nebo souvislost. Kromě písní z gramofonové desky a úryvku linoucího se z budovy, kde probíhá zábava, hudba chybí. O to je dusno tíživější. A protože tohle není horor, pak je absence tvrdého gore vpořádku. Vnímavému divákovi stačí jen naznačit... (15.01.2017)

Tzv. "normalita", tedy všednost a obyčejnost, se mi většinou protiví. Naopak vše bizarní, pitvorné, šílené, mě odmala zvědavě fascinuje. A není tedy divu, že The Eyes of My Mother jsem si vychutnal od prvního do posledního záběru. Tenhle prapodivný film totiž nechal hranice normality světelné roky za sebou a vtáhl mě do klaustrofobické a nezdravé mysli, sídlící v jedné roztomilé portugalské dívčí hlavince. (V téhle souvislosti mi nelze nezmínit například blízce příbuzný Polańskiho Repulsion, nebo nedávný Keatingův Darling.) Kromě bolestně krátké stopáže má snímek už jen samá pozitiva, třeba černobílý širokoúhlý obraz, slastně klidnou a pomalou kameru, minimum dialogů, jako hudební doprovod moje milované teskné fado, a já jsem tudíž dokonale divácky uspokojený a v doznívající euforii píšu tenhle komentář k jednomu z nejzajímavějších a nejsilnějších filmových zážitků letošního roku. (04.12.2016)

Kdo má rád filmy jako Lidská stonožka 2, bude nadšenej, Tentokrát tu místo psychopata máme psychopatku bydlící na samotě u lesa. Pro mě je tohle přesně ten druh filmu, kde chápu veškerá hodnocení, já bohužel pro mě, patřím do té skupiny, co se drtivou většinu času nudila. Hlavní herečka předvedla dobrej výkon, pár znepokojujících momentů tam bylo, ale nevtáhlo mě to a jen jsem čekal, až to skončí. (14.02.2017)