Horace and Pete

Konečně zase něco, co mi svou podstatou dokonale sedlo. Spíše drama než cokoliv jiného. A někdy jde téměř až za hranici únosnosti. K zamyšlení je vlastně téměř každý rozhovor a situace, i když se tváří zprvu všelijak. Pojaté je to celé dost zvláštně, až extrémně nekomerčně. Nepodbízivě. Nevim vlastně, jak to přesně popsat a pojmenovat. Ta chtěná trapnost všedních i nevšedních situací je vyloženě ukázková. Ale sem tam se vyskytnou i perfektní vtipy. Poslední díl je nepopsatelný a vybočuje nad rámec všeho... Zkrátka Louis C.K., kterého mám čím dál raději, a jeho originální, osobitý a civilně přirozený přístup. Někdy i nepřirozený.. Trefný a dokonale výstižný komentář: Matty (21.08.2016)

Celkové hodnocení po 1. díle: Společnost mrtvých stínů v depresivním světě Louise C.K. V tomhle výtvoru zcela zvítězila negace. Od srandy, přes pololegraci se autor propracoval k infekčnímu neléčitelnému smutku. Tahle divadelní situační depka není ani zajímavá v té své krutosti. Únavné dialogy recitované protivnými protivy v nejprotivnějším pajzlu...uf, to se hodně nepovedlo. 5%. (21.03.2016)

Ak by sa v poslednej epizóde otvorila zemská kôra, vyliezol by Cthulhu a celé osadenstvo krčmy aj s budovou napchal priamo do šialenstvom vyplnenej, interdimenzionálnej riti samotného Azathotha, išlo by o radostnejšie finále. Pravdepodobne najcynickejšia a najdepresívnejšia vec, akú som kedy videl. Miloval som z toho každú sekundu, ale neviem, či si to chcem ešte niekedy pozrieť znova. Louie je démon. (21.07.2020)

65%. Nebylo to špatné, některé díly super, některé byl slabší. Konverzačka to někdy neutáhla. Každopádně sledujeme sondu do jedné rodiny, kde se málokdo chová normálně a někteří na to brali i léky. Někdy jsem si říkal, že chovat se tak jak nějaké postavy není ani možné, maximálně tak nějaký ultra pičus. Nicméně pomalé tempo sedí a charaktery postav jsou slušně vykreslené, včetně alkoholiků. (13.02.2017)

Asi by se dala napsat celá knížka o tom, proč je to naprosto originální, neúprosný, odvážný, promyšlený, rafinovaný formát. Jo, když si v hlavě komentuju, na co se to právě dívám, tak je to taková pecka, že bych to vážně chtěla vidět. Jednotlivá defilující témata, bravurní herecké etudy, předvádí se tam nenápadně všechno to zlé, co vám můžou říct nebo provést druzí, ať už cizí, známí nebo příbuzní, je to rozkuchané jako na řeznickém prkně, všechno odvážně dokrvava a na šlachy obnažené, v jednoduchých kulisách, aby nic neodvádělo pozornost. **** Nejhorší na tom je, jak se tu předvádí zoufalá neatraktivita lidského života, v němž na rozdíl od sit-comů či stand-upů o životě pointy čpí, situace nikam nevedou, nic nemá řešení, všechno trvá a kurví se, lidi se neposlouchají a nedoceňují, ubližují si v jednom kuse s každým nádechem a mrknutím -- a stejná měkkost, slabota, nedotaženost, trapnost a vybledlá polohumornost a zavadlost v krutém záměru důsledně koluje v žilách celému seriálu. **** Místo jako bouřlivě pulzující a sardonicky žíravá krev tu humor protéká zaneseným a zkornatělým chorobným řečištěm jako otravné lepkavé želé. **** Je to bravurní nápad, doslova smrtící, a bohužel funguje. Takže u sledování osudů Horace a Petea a lidí kolem nich se člověk ošívá stejně jako v běžném životě, tisíckrát marně doufá a pokaždé si znovu bolestně natluče při dalším zjištění, že všechny ty postavy, které si chce oblíbit, jsou neoblíbitelné, že ho nepobaví k hlasitému úlevnému spikleneckému smíchu, že ho pokaždé podvedou, zklamou, ošklivě překvapí, zraní ho, vykašlou se na něj a nikdy nikomu nic nevynahradí... **** Je to skvělý záměr, ale je fakt těžké se na to dívat, a ani teď, když už to skončilo, v sobě nemám nic než umocněné rozpaky a bezradný pocit, že když se všichni lidi navzájem takhle ošklivě podvádějí na životě, tak si mezi nimi, ani nikdo jiný nemůže života užít do sytosti (nejsme ostrovy, naše možnosti jsou dány limitami druhých, Sartre to svým lapidárním "Peklo jsou ti druzí" vyjádřil jen o fous skeptičtěji). **** Když se lidi neobdarují sami ze sebe navzájem, tak žádná plnost nastat nemůže, a nepozná ji nikdo, byť by byl sebevíc "open&free". Tohle je seriál o tom, jak se v životě nedochází naplnění a jak na tom všichni kolem vás dennodenně pracují, ať už v tom jedete s nimi (jakože určitě), anebo ne (vás chci poznat, urgentně). Je to seriál o tom, jak strašně rozpačitě a nenávratně zle vám bude, až budete odněkud tuhle šanci na život zpětně přehlížet z pekla pozdní lítosti, které už s námi bude napořád. *** Nene, tohle nejsou žádné moje metafyzické morality, bez ohledu na to, co si myslím o životě já, o tomhle je ten seriál. Jen si ho troufněte dokoukat! *~ (20.07.2016)