Plakáty
Obsah
-
Benátský gondoliér Giacomo miluje krásnou Angelinu. Jednoho dne mu ji však odvede bohatý cizinec - český hrabě Valdemar Lomecký. Bezohledný muž se dívky brzy nabaží, zapudí ji a Angelina žalem zešílí. Giacomo se na své pouti za ztracenou snoubenkou a za pomstou dostane s tlupou cikánů do Čech, do kraje Lomeckého. Tam nalezne a ujme se opuštěného chlapce, kterého vychová jako vlastního. Po letech Giacomo a chlapec, nyní již dospělý, přicházejí jako potulní cikánští muzikanti znovu na stejná místa. Chlapec se seznámí s krčmářovou dcerou, smutnou, mlčenlivou Leou. Oba se do sebe zamilují. Jejich štěstí trvá krátce. Když se mladý cikán dozví, že Lea byla zneužita hrabětem, zoufale utíká do lesů. Lea opět propadne smutku a melancholii a záhy zemře. Giacomo pozná v hraběti svůdce své Angeliny a zabije ho. Z vraždy je obžalován mladý cikán. U soudu vyjde z Lomeckého závěti najevo, že mladý cikán je synem Angeliny a Lomeckého. Ke zločinu se přizná Giacomo a je popraven. Mladý cikán, nyní hraběcí syn, chce na zámku žít s Leou. Když se dozví, že zemřela, odchází na jih, aby se už nikdy nevrátil.
Restaurovaný film Cikáni je adaptací stejnojmenné novely (1835) nejvýznamnějšího básníka českého romantismu Karla Hynka Máchy. Máchova próza má složitou stavbu. Příběh o benátském gondoliérovi, kterého touha po pomstě za zničenou lásku přivede do Čech, je rozšířen o osudy dalších postav, jejichž životy se nakonec setkají a dramaticky střetnou v jednom místě a v jednom čase. Anton se scenáristicky i režijně vyrovnal s Máchovým dílem velmi dobře. Respektoval předlohu, ale dokázal také zhodnotit spolu s kameramanem Karlem Kopřivou možnosti filmu. Dramatické konflikty rozvinuli na pozadí několika prostředí. Pro Prolog v italských Benátkách využili „fotogeničnosti“ tohoto města - úzké uličky, laguny, gondoly, moře -, v pokračování dramatu lyrickou i tajemnou českou krajinu s hradem Kokořín. Náročné restaurátorské postupy vrátily filmu původní podobu a potvrdily tak jeho postavení v historii českého filmu. (MFF Karlovy Vary)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (13)
-
Bart
Solidní překvápko. Nečekal bych, že se Antonovi takhle povede jeho debut, navíc podle obtížného K. H. Máchy. Vynikající práce s obrazem, herci vesměs hodně dobrý. Speciální poděkování paní Mgr. Blaženě Urgošíkové za skvěle odvedenou restaurátorskou práci. Zatím nejlepší českej němák, jaký jsem viděl.(9.7.2009)
-
NinadeL
Božské Antonovo zpracování Máchovy prózy Cikáni se neminulo účinkem. Obratné řešení libreta dalo vyniknout hře hlavního tria Olgy Augustové, Theodora Pištěka a Hugo Svobody, zejména v benátské kapitole. I Bronislavu Liviu bych snesla ve větší roli, ale těch se dočkala již velice brzy po tomto svém debutu. Rekonstrukce tohoto filmu byla dobrou volbou. A naštěstí už se také naplnila má hlavní tužba, aby film nebyl promítán jen v Ponrepu, nyní je již bohatě známý zejména díky CSF.(19.2.2009)
-
Véča
Cikáni Karla Antona jsou tak nějak trochu nesourodým snímkem. Anton oproti Máchově novele dal část odehrávající se v Benátkách na začátek děje, nejspíš to napomohlo srozumitelnosti, ale příběh se tím stal trochu fádní. Dále pak Anton rozvedl příběhy některých vedlejších postav(Lea, vysloužilec Bárta). Benátky v prologu byly nesmírně půvabné a působivé, jenomže pohled na zalesněnou krajinu se siluetou hradu působí tak nějak romantičtěji než slunná Itálie. Naprosto největší překvapení pro mě byla účast Theodora Pištěka v roli prostopášného svůdníka, hraběte Lomeckého. Někteří z herců byli trochu pro smích, třeba mladý cikán vypadal tak trochu ospale, ubrečeně, jakoby se chtěl schovat mámě za sukni. Třešničkou na dortu jsou některé části děje, ve kterých si hrdina vzpomíná na něco z hodně dávného dětství a podobně. Celkově jsou Cikáni tím lepším z naší němé produkce, což neznamená, že by to byl bezchybný film. Ale musim říct, že sem se nenudil, že sem film hltal po celou dobu, takže trochu slabší 5*.(30.10.2006)
-
Aky
Na raná 20. léta nádhera. Už ta hudba! Díky za rekonstrukci filmu, který by bez ní už asi definitvně zanikl.(22.10.2008)
-
Ilicka
(AFO 45) Nečekala jsem, že film kompletně bez hudebního doprovodu může mít takový drajv, avšak dnešního diváka (myslím tím sebe) teatrálnost herců a vypjatost Máchovy předlohy může leda tak rozesmát. Zajímavá kamera a obrazové kompozice pak překvapit.(15.4.2010)
-
YURAyura
10/10 Nedostava se mi slov - opravdu mi cely dvouhodinovy epos vyrazil dech. Na zaklade Machovych Cikanu se podarilo udelat opravdovy klenot - dnes uz bohuzel zapomenuty. Prisel jsem k tomu jako slepy k houslim a byl jsem maximalne nadseny - Anton ve 20.letech dokazal, ze ceskoslovenska kinematografie patri na spicku. Podekovani Ugrosikove a spol ze revitalizaci filmu v roce 2000 a Loudovi ze skvely hudebni doprovod.(26.9.2008)
-
kusper
44. MFFKV. Jeden z největších zážitků 44. MFFKV. Kdo z vás viděl němý film ke kterému hraje na živo klavír? Každý o tom ví, ale nikdo to nezažil. Mrzí mě, že jsem nežil ve 20. letech a nemohl něco podobného zažívat každý den. Jinak film byl také dobrý. =)(12.7.2009)
-
Akumulátor
Zajímavá propletenost postav, která se postupně odkrývá na konci filmu. Tragický závěr, při kterém jsem (i přes značnou nevěrohodnost způsobenou datem vzniku filmu a tedy ne zcela věrohodné herecké výkony) musel zamáčknout slzu. Jistě se jedná o klenot československé kinematografie. Jediné co bych filmu vytknul je jeho délka - obsahuje pár scén, které jsou zcela zbytečné a zdlouhavé.(14.11.2008)
-
johnn333
MFF KV 60%(13.7.2009)
-
fuckme
Film, který dokazuje, že filmová kvalita se u nás nepočítá až s příchodem Machatého a Batalionu. Již na samém počátku dvacátých let vzniklo toto ambiciózní dílo, které si dodnes zachovalo svoji působivost. Anton se ihned ukázal jako kvalitní režisér, který dokáže podat tento zamotaný a těžko uvěřitelný a až přehnaný příběh takovým způsobem, že mě od prosluněného počátku pohltil a ve vypjatém a temném závěru až dojal (krásný je hlavně poslední záběr filmu odchodu poutníka za sluncem). Napomohlo tomu určitě, že byla spletitá zápletka umně roztříděna do mnoha retrospektiv a také procítěné (někdy ovšem až příliš) výkony herců, kteří jsou zabíráni v dlouhých detailech tváří, tak jak později využíval tohoto prvku Machatý.Tajže jediné co se dá vytknout je trochu přehnaná délka, často zbytečné, i když někdy až básnivé mezititulky a samotná zápletka, v níž vše musí souviset se vším a závěrečná odhalení působí až cimrmanovsky. Navíc dle druhé poloviny snímku usuzuji, že jsem snad neviděl nihilističtější film.(23.12.2009)
-
web-dat
Nechci být rasista :-)D(2.12.2010)
-
Blecha3
Můj první viděný československý němý film. Byl jsem docela překvapen z toho, že už tehdy u nás vznikl film takový, ve kterém 1. děj je zčásti retrospektivní, 2. jednotlivé postavy jsou poměrně dobře vypracovány. délka filmu: necelých 120 minut - což je pro mně taky trochu zápor, protože sledování se vleče a zkrátit by to určitě šlo(23.10.2008)
-
-henry-
Z dnešního pohledu brakově natočená selanka. Ale dobrá, žádnej F. A. Blbec ;)(19.7.2009)
73%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| V kinech ČR od: | 07.04.1922 |
|---|---|
| Na DVD od: | 18.11.2010 Filmexport |
| Na levném DVD od: | 11.02.2011 Filmexport |