foto

Josef Šváb-Malostranský

  • nar. 16.3.1860
    Praha, Rakouské císařství
  • zem. 30.10.1932 (72 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Josef Šváb - Malostranský byl nakladatel, kabaretiér, písničkář, režisér a scenárista, především je však dnes znám jako první český filmový herec. Se svou kulaťoučkou postavou, vykulenýma očkama a bodrým úsměvem vynikl v rolích dobrosrdečných chlapíků, často třeba sluhů nebo farářů.

Narodil se v Praze na Malé Straně. Že se mu v tomto místě asi hodně líbilo, napovídá jeho přídomek. Učil se pekařem, ale později se stal vlastníkem malého knihkupectví s nakladatelstvím lidových písní v Mostecké ulici. Seriózní podnikání ho však zcela neuspokojovalo a tak si zpříjemňoval život vymýšlením nejrůznějších žertíků, ať už to byly nějaké veršíky, kuplety nebo kabaretní scénky. Sám si svou tvorbu vydával, šířil ji i za hranice a také předváděl v pražských hospůdkách. Působil též v proslulé Malostranské besedě, založené roku 1868. V 80. letech 19. století se stal populárním, takřka lidovým komikem. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor a Dobrá kopa. Sám v letech 1911 až 1931 vydával Český kabaret (později Švábův český kabaret), kde vycházely noty k populárním šansonům a kupletům a také zde byla zaznamenána některá čísla Červené sedmy. Přátelil se s řadou významných osobností naší kultury, např. s Ignátem Hermannem. Znal se také s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem. Spolupracoval s kabaretiérem Josefem Zeffi - Heřmanem (ten roku 1922 hrál ve filmu LÁSKA SLEČNY VĚRY).

Josef Šváb - Malostranský byl opravdu muž činu a zřejmě málokdy si nechal ujít nějakou významnou kulturní událost. Chlubil se, že byl prvním Čechem, jehož hlas zaznamenal Edisonův fonograf. Stalo se tak na Jubilejní výstavě v roce 1891. Když se dozvěděl, že se bude v Čechách točit hraný film, samozřejmě chtěl být zase první, jehož umění bude tímto způsobem zvěčněno. A tak začala jeho krátká, nicméně slavná spolupráce s průkopníkem české kinematografie Janem Kříženeckým.

Inženýr Jan Kříženecký, vášnivý fotoamatér, zakoupil přímo od firmy bratří Lumièrů kinematograf, aby mohl při příležitosti pražské Výstavy architektury a inženýrství roku 1898 natočit a také promítat první české filmy. Kromě jakýchsi filmových aktualit (POLEDNÍ VÝSTŘEL NA BAŠTĚ SV. TOMÁŠE apod.) to byly tři, v Národním filmovém archivu dodnes uchované výstupy Josefa Švába - Malostranského DOSTAVENÍČKO VE MLÝNICI (známé též jako Švábovo zmařené dostaveníčko), VÝSTAVNÍ PÁRKAŘ A LEPIČ PLAKÁTŮ (známo též pod názvem Pražský párkař a lepič plakátů) a SMÍCH A PLÁČ (neboli Sólový výstup pana Švába). Josef Šváb - Malostranský byl jejich autorem a hlavním protagonistou. Nejednalo se o snímky nijak originální, vlastně vypadaly podobně jako díla v počátcích většiny národních kinematografií. Prvenství a nadšení, s jakým byly natáčeny, se jim však upřít nedají.

Po prvních Kříženeckého pokusech následovala několikaletá přestávka české kinematografie. Ale kolem roku 1907 se u nás začalo opět točit a brzy se k filmu vrátil i Josef Šváb - Malostranský. Hrál asi v padesáti němých snímcích, především vedlejší komické úlohy. Z nejvýznamnějších, ve kterých se objevil, uveďme alespoň CIKÁNY (1921) a adaptaci Haškova DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA z roku 1926.

Když na přelomu let 1929 a 1930 dorazil do českých zemí zvukový film, stal se Josef Šváb - Malostranský opět jedním z prvních Čechů, kteří si v něm vyzkoušeli hrát, když dostal roli ve snímku KDYŽ STRUNY LKAJÍ. Dlouho si však zvukového filmu neužil, protože záhy po jeho vzniku zemřel. Měl ale spolehlivou pokračovatelku - svoji neteř Zitu Kabátovou. Jeho posledním filmem byla roku 1932 komedie KANTOR IDEÁL s Anny Ondrákovou v hlavní roli.

Santa Lucia (italská lidová, „přeložil“ Josef Šváb - Malostranský):

Zpívám cupletto
dle taliana
je alegretto
z fortepiana
Jen nebrečente
spíš mě plácente
co odměnia
Santa Lucia

Krásná signora
v plné parádě
hledá amanta
na promenádě
Místo amanti
v noci sebranti
ji patrolia
Santa Lucia

Signor Pantoflo
in restauranti
z legrando grando
hodně bumbanti
Ale domento
žena ho tento
mlátí holia
Santa Lucia

Proces vedente
z Lhoty pantáto
prachy nosente
jen advocato
Ale prohranti
a teď žebranti
u silnicia
Santa Lucia

(kolem 1900)

Alena "Ony" Šlingerová

Herecká filmografie

1932 Kantor Ideál
Pepina Rejholcová
1931 Kariéra Pavla Čamrdy
1930 Když struny lkají
Osudy dobrého vojáka Švejka
1929 Boží mlýny
Hříchy lásky
Chudá holka
Tchán Kondelík a zeť Vejvara
Z českých mlýnů
1928 Filosofka Mája
Kainovo znamení
Kedlubnový kavalír
Modrý démant
Pramen lásky
Veterán Votruba
1927 Kašpárek kouzelníkem
Krásná vyzvědačka
Provaz z oběšence
1926 Dobrý voják Švejk
Falešná kočička aneb Když si žena umíní
Irča v hnízdečku
Lásky Kačenky Strnadové
Loupežníci na Chlumu
Pantáta Bezoušek
Příběh jednoho dne
Radioamatéři
Řina
1925 Lucerna
Parnasie
Vdavky Nanynky Kulichovy
Vyznavači slunce
1924 Píseň života
1923 Buď připraven!
Tu ten kámen
Únos bankéře Fuxe
Záhadný případ Galginův
Závěť podivínova
1922 Adam a Eva
Dejte se omladit
Drvoštěp
Jejich svatební noc
Komptoiristka
Láska slečny Věry
Likérová princeznička
Mrtví žijí
Prodaná nevěsta
1921 Cikáni
Irčin románek II.
Kříž u potoka
Manželé paní Mileny
Otrávené světlo
Příchozí z temnot
Roztržené foto
Živé mrtvoly
1920 Nikyho velebné dobrodružství
Setřelé písmo
Zpěv zlata
1919 Byl první máj
Rabbi Löw
1918 Čertisko
Princezna z chalupy
Sen frátera Ondřeje
1917 Polykarp aprovisuje
Švábův Silvestr 1917
1916 Zlaté srdéčko
1913 Pět smyslů člověka
1898 Dostaveníčko ve mlýnici
Smích a pláč
Výstavní párkař a lepič plakátů

Dokumentární

1926 Neděle československých filmových pracovníků

Režijní filmografie

Scenáristická filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace