Trpká úroda

Házet film do odpadu jenom proto, že je značně naivní, považuji za nešťastné. Potom by v odpadu musela skončit velká část filmů věnovaných různým událostem druhé světové války. Na pozadí romantické lásky dvou mladých Ukrajinců ukazuje film, jak hroznou událostí byl hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933. Zobrazený odboj Ukrajinců proti sovětskému stalinismu navíc vůbec neodkazuje na Stěpana Banderu či jiné ukrajinské nacionalisty, což nemusí být v rozporu se skutečnými historickými událostmi. Proti stalinismu mohl povstat i někdo jiný než extrémní nacionalisté. Závěr filmu je naivní, ale zároveň se v titulcích uvádí, že ve skutečnosti z Ukrajiny utekl do Polska jen málokdo. Objektivně spíše tři a půl hvězdičky, ale pro alespoň částečné vyvážení velmi kritických hodnocení jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky, nikoliv pro tři. (03.07.2023)

Američani natočili film o Ukrajině – to by asi tak jako recenze stačilo. Ani se nesnažili třeba jen náznakem, z povzdálí postihnout odlišnou mentalitu, svébytnou kulturu a radikálně jiné myšlení, střihli si Ukrajinu jen jako jméno země, kde na historickém pozadí ryze americké charaktery rozehrávají ryze americké příběhy. Pro dobré herce jeden z mnoha kšeftů, v nichž není proč se příliš snažit. Moc se mi ale líbil – SPOILER – nápad se zhoubováním bolševického komisaře. Celkově ucházející podívaná. (22.04.2017)

Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. (30.10.2017)

Americký příběh v americkém podání ukrajinského hladomoru. Snad by se to dalo i skousnout, pokud by se podařilo vytvořit odpovídající dobovou atmosféru, ale to tady nevyšlo ani náhodou, takže těch pár scén, které snad mohly mít kýžený efekt, přišlo nazmar. Jinak je sice hezké, že se filmařům podařilo sehnat slušnou řádku relativně známých jmen, ale příště by možná stálo za to jedno dvě obětovat a pořídit si pořádný výbuch s opravdickým ohněm a ne takovouhle digitální legraci. 20% (20.08.2017)

Opäť sme v Sovietskom zväze a tento krát je to cestou anglicky hovoriaceho filmu o ukrajinskom hladomore. Samozrejme, že je to film v štýle západných filmov a obyčajní ľudia v anglicky hovoriacom svete nevedia o tragédii ukrajinského ľudu takmer nič. Páči sa mi ale silný ukrajinský duch vo filme, ich sila a odvaha. Aj keď film je spracovaný podľa historických udalosti, je tu množstvo nepresnosti. Hladomor na Ukrajine bol v rokoch 1931 až 1933, ako súčasť väčšieho sovietskeho hladomoru, ktorý zasiahol aj oblasti na juhu pri ktorom zahynulo až 6 miliónov ľudí a až od roku 1933 začala kolektivizácia na Ukrajine. Hladomor ako tragédia zanechal na obyvateľstve Ukrajiny hlboké sociálne, psychologické a demografické stopy. A aj preto po vypuknutí 2. svetovej vojny obavy zo stalinizmu boli silnejšie, ako vlastenecké cítenie (od roku 1922 bola Ukrajina súčasťou Sovietskeho zväzu). Stalin Ukrajinu zase obetoval a takmer 2 roky bola okupovaná nacistickým Nemeckom, ktoré tu zriadilo Ríšsky komisariát Ukrajina. Ukrajinci sa mu revanšovali, že bojovali v radoch nemeckej armády, v organizáciách SA, v divíziách Waffen-SS ale aj v ďalších jednotkách bojujúcich proti Sovietskemu zväzu ROA, KONR kde ich bolo zapojených vysoko cez 1 milión dobrovoľníkov. Takže môj záver, nechajme si robiť historické filmy, respektíve dokumenty tomu komu to náleží. (07.07.2018)