I Confess
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (více)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Montgomery Clift byl ve své roli trpícího kněze velmi přesvědčivý. Také Anne Baxter se mi líbila. Nikdo nepřehrával, jak bývalo kdysi ve filmech zvykem. Ve filmu figurují tajný milostný vztah, vražda a zpovědní tajemství. A celou dobu jsem se nenudila. ()
Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. ()
Shlédnuto v rámci Anne Baxter období. Poněkud lehké zklamání. Zbytek komentáře za mne (aniž by to tušil) napsal DaVID´82. ()
Mistr opět nezklamal. Vynikající scénář nabízí mnohem víc, než "jen" velmi zajímavé dilema mladého kněze rozervaného mezi zpovědním tajemstvím, zakázanou láskou a touhou po pravdě a spravedlnosti. Film vypiplaný do posledního detailu, umně vpletené symboly a drobné perličky (padající kolo). Už podruhé mě svým výkonem uchvátil Montgomery Clift (naprosto excelentní v Norimberském procesu). Jednu hvězdičku jsem shodil dolů jen kvůli poněkud uslzené romantické vložce, jinak ale plná spokojenost a hlad po další hitchcockovině. ()
7/10 Skoda toho zpomaleni v polovici filmu, mohlo to byt strhujici jako ostatni Alfredi - takto to dost otravilo me i cely film, ale stejne se jedna o to lepsi, co se da videt diky nesmirne zajimavemu rozdani karet a hloupe shode nahod, co udela ze zivota nekolika lidem. Docela by me zajimalo, jak by mohl film pokaracovat pro pathera a jeho snoubenku po titulcich... ()
S povinností zachovat zpovědní tajemství až k obvinění z vraždy, opovržení farníků a odhalení jiného tajemství... Pro mě velmi dobrý film se skvělým Montgomerym Cliftem a Karlem Maldenem. ()
Tohle je (samozřejmě během mnoha let) můj 25 Hitchcock (a to určitě jsou "tu" lidé, kteří viděli všechny), a cítím, že si od něj musím odpočinout, alespoň nějaký ten rok. Matty *** zde píše: "Typicky hitchcockovské téma..." Samozřejmě, všechno je tu hitchcockovské do té míry, že je třeba opustit loď se všemi jeho vlajkami. Kdyby se člověk nedíval na filmy s očekáváním, že uvidí něco nového, vystačil by s jeho čtyřmi pěti filmy. Ale to bych zase neviděl "Případ Paradineová", který mě jak tématicky, tak zpracováním, zaujal natolik, že v něm bezmála spatřil jádro pudla - Hitchcocka, chcete-li. Navíc H. dobře zná své diváky a taky ví, jak na ně. Dalo by se přímo říct, že s nimi pracuje (manipuluje). Všechny jeho filmy mají skoro stejnou strukturu, v níž jsou obratně rozloženy místa napětí a uvolnění. Pozn: Hitchcockovu manipulaci s diváky uvádí (spíš pod čarou) např. i Martin Scorsese. ()
ocenenia : MFF Cannes 1953 - Nominácia na 1. cenu ()
Hriech, nech vyzerá akokoľvek lákavo, znamená pre človeka vždy skazu... Čnosť je spojená aj s námahou, krížom, no vedie nás k definitívnemu víťazstvu, šťastiu... ()
opat kvalitny film z reziserskej kuchyne Hitchcocka o tom, ako sa vrah vyspoveda fararovi, ale ten nesmie vyzradit spovedne tajomstvo, ho je hlavny podozrivy z vrazdy. Film ponuka velmi slusny pribeh, k tomu aj kvalitne dialogy a miestami dostatocne napatu atmosferu. Za hitchcockovsky zaver musim dat vysokych 87 % ()
Děj tohohle filmu zněl dost zajímavě už jenom z obsahu a já pevně věřil tomu, že z něj Hitchcock udělá maximum. A ono taky že jo - je to napínavé (hlavně u toho soudu), v obrazech je skryto dost symbolů, má to dobrou kameru a herecké výkony, prostě prvotřídní filmařina a skvělý film jednoho skvělého režiséra. I ten děj to má fakt promyšlený, jenom mi zde poněkud vadila ta romantická linka, ale jinak se mi ten film fakt líbil. 4* ()
Námět je určitě zajímavý, v kůži otce Logana bych být určitě nechtěl, herci opět nadprůměrní, ale v tomto případě Hitchcock poněkud nedotáhl scénář, nedokázal udržet tempo, aby film neupadl do nudy, a k tomu navíc navrhl postavu hlavního záporáka jaksi divně - chování Otto Kellera bylo poněkud nelogické. Jeden ze slabších Mistrových kousků. ()
Film neskutečně zabil neskutečně mizerný novácká dabing. Pokud budu mít možnost vidět ho v originále, třeba hvězdu přidám ()
Přepsáno v červenci 2018. Zpovídám se je hitchcockovské filmové melodrama. Cynicky rezonuje, moralisticky provokuje, staví mohutné dubové pylony z klišé a zohledňuje potřeby spořádané společnosti. Uhlazenost a běloskvoucí čistota hrdiny, zmítaného zlomyslným osudem soukromým očistcem, je dodržením prvního zákona. Dozvuky národního nepřítele chytře znetvořují obraz k potřebě napětí a forma všehoschopného strachu v ústraní nahání děs. Formálně kruté, prakticky zjednodušující, morálně znepokojující, přesto všeobecně uspokojující. Větší psychologické hlubině brání potřeba komerčního úspěchu. Hlavní postavou melodramatického cynismu je Michael William Logan (sympatický Montgomery Clift), mladý katolický kněz kanadského Québecu, válečný hrdina a vzor veškeré lidské poctivosti a mravnosti. Zkázonosná síla společenských pomluv je výstražným mementem. Morální provokace si vychutnává podstatu svaté zpovědi a hrdinu nevybíravě předhazuje morálnímu hněvu spořádané masy. Střet má své podmanivé chvíle, ale je zkrocen potřebou uhlazenosti. Hlavní ženskou postavou je Ruth Grandfort (zajímavá Anne Baxter), manželka prominenta se soukromým srdečním tajemstvím. Intimita je projednávána veřejně ve frontálním útoku prudérní ochrany mravní počestnosti, pocit je zveličen do monumentálních rozměrů základního prvku zla. Cynismus nikdy nedopustí naplnění. Výraznou postavou je Larrue (zajímavý Karl Malden), schopný policejní inspektor. Skrývané tajemství je lákavou stopou k pronásledování podezřelé kořisti. Oltář k usmíření morálního skandálu se slavnostně připravuje na svou oběť. Důležitou postavou je Otto Keller (pozoruhodný O. E. Hasse), správce farnosti s pocitem ublíženosti. Je zdrojem efektně působivého psychického nátlaku. V silovém postoji se nachází zalíbení. K výraznějším postavám patří také Willy Robertson (příjemný Brian Aherne), hlavní prokurátor, který si užívá každou převahu při soudním přelíčení. Profese je rolí, se kterou se slaví velkolepé společenské úspěchy. Nasvícená efektivita. Z dalších rolí: Ottova manželka a farní hospodyně s morální rozpolceností Alma Keller (Dolly Haas), politicky významný Ruthin manžel Pierre Grandfort (Roger Dann), Loganovi kněžští kolegové ze stejné farnosti otec Millars (Charles Andre) a otec Benoît (Gilles Pelletier), či nenáviděná oběť vraždy právník Vilette (Ovila Légaré). Zpovídám se je filmové melodrama s dávkou napětí, cynismu a morality. Možnosti jsou spoutány uhlazeností k uspokojení řádu společenské spořádanosti. ()
Slabší kousek od Mistra ()
1917. hodnocený film: ()
Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) ()
Dobrí herci, dobrí scenáristi a dobrý režisér vytvorili dobrý film. A ten Keller bol fakt hajzel! ()
Jeden z nejpropracovanějších Hitchcockových filmů (byť je v podstatě takovým Shadow of a Doubt naruby), a také na své poměry celkem kritický (vůči strážcům zákona), byť taková rovina u něj nebývá vůbec zvykem. Dialogová stránka je sice až moc přebujelá a sráží výsledný dojem, naproti tomu mě mile překvapila romantická část, kterou ani nelze vnímat jako soběstačný celek, jelikož výborně zapadá do oné kriminální skládačky. V poměru dobového úspěchu a mého osobního zážitku je zpovídání se dle mého mínění zatím nejpodceňovanějším kouskem z Hitchovy tvorby. ()
Na Hitchcocka spise slabsi drama o farari, ktery je hlavnim podezrelym ve vrazde pravnika. Namet dobry, ale pribeh mohl byt precizneji napsany. Montgomery Clift nemel v tomto snimku konkurenci. ()