I Confess
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (více)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Hitch rozhodne natocil aj lepsie diela, ale tento film ma osobne zaujal. Spravne davkovanie napatie, vhodne zvoleny herci a ich presvedcive vykony a najma knazova dilema sposobili, ze tomuto filmu davam najvyssiu znamku. 9/10 ()
Má jízda po Hitchově filmografii narazila na výmol: I když zní premisa o knězi, povinném zachovávat v prekérní situaci zpovědní tajemství slibně a ani scénář není zlý, cosi zde nefunguje. Rozhodl jsem se po zralé úvaze hodit vinu na představitele hlavní role. Montgomery Clift je sice hezoun i na současné poměry, ale jeho herecká zcepenělost nachází obdobu snad jen v Danielu Radcliffovi. S vděčností jsem vzpomněl na Gregoryho Pecka, jehož výkon ve Spellbound jsem tady nedávno pomlouval. Hitch sice některými trumfy hraje, ale celkově to na obvyklý úhrn jeho filmařské kreativity nedává. Po povinné pamětihodné scéně ani stopa. ()
Syžet snad netřeba komentovat, nečeká nás totiž nic převratného, těšit se však můžeme na dalšího podivuhodného padoucha a charismatického kněze v podání Montgomery Clifta, který podle mne působí velmi uvědoměle a standart filmu zvedá ještě o několik příček výš. Jeho role je ostatně celkově netypická, neboť se jako kněz musí chovat mnohem jinak než běžný člověk a tak ve většině situací jedna jinak než bychom očekávali. Nicméně, začínám být dost háklivý na některé Hitchovy konce a finále I Confess mě také zrovna neodvařilo. ()
"I confess" je určite najneobyčajnejším filmom A. Hitchcocka, ktorý svojho času vyvolal v puritánskych a konzervatívnych Spojených Štátoch vlnu protestov a nevôle. Hoci dnes už môže pobúriť len málokoho, zaujať môže podobne ako pred pol storočím. Scenár filmu (resp. zápletka), založený na spovednom tajomstve, ktoré na jednej strane chráni vraha pred odhalením, no na strane druhej robí kňaza bezbranného pri vlastnej obhajobe, plynie plynule od začiatku až po nie príliš prekvapivý koniec. Spomedzi hercov zaujme hlavne Montgomery Clift, ktorý podáva skvelý herecký výkon. Akčnosť hlavnej postavy (ako je to u iných filmoch A. H.), ktorá zvyčajne upúta diváka a "ťahá" celý film, zastupuje, v tomto prípade možno s ešte väčším úspechom, jej neuveriteľná apatickosť, takmer až odovzdanosť.. ()
Výborné drama, skvěle vystupňovaný děj, kde jsou karty jasně rozdány, nesympatický Malden, Němec jako vrah a Clift jako ctnostný kněz. Hitch prostě nikdy nezklame. ()
Vzhledem k roku vzniku a cenzuře té doby bylo naprosto jasné, jak film dopadne. Rozhodně ne, jako v původní hře. Nicméně radost mi to ze snímku nepokazilo. Naopak film sází na Montgomeryho Cilfta a jeho svědomí. Pravý vrah je mírně upozaděn, což je maličko škoda, beztak se ale jedná o skvělé drama a jeden z nejlepších Hitchocockových filmů. ()
Hneď prvý dramatický záber je geniálny. Problém je, že tie tie školáčky, ktoré do toho záberu vstúpia, sú jediné postavy, ktorým verím. Všetky hlavné postavy príbehu sú pre mňa umelé a neuveriteľné. Preto aj celý príbeh pre mňa vyznieva vykalkulovane. Tu nejde o konkrétny dejový zvrat, ako keď v Severpzápdnej linke Cary Grant utekal pred práškovacím lietadlom. To bolo síce neuveriteľné až naivné, do celkového príbehu to elegantne zapadlo a chutilo to. Tu v tomto filme je to naopak, Každá udalosť je celkom reálna, aj námet je veľmi originálny a realistický, herci perfektní, ale celkový príbeh je napokon umelý, asi ako spartakiáda, či také niečo. ()
Vyborny namet i Montgomery Clift. ()
Silné drama, kterému se dostalo cti být zrežírováno Hitchcockem. Nepatří mezi klasické mistrovy filmy, nicméně prvky jeho rukopisu jsou zde jasně patrné - neprávem obžalovaný muž. Jenže v tomto případě je to ještě vylepšeno tím, že nemůže o sobě vypovídat. Napětí zde bylo, sice ne tolik, jako např. u Rozdvojené osobnosti, nicméně svoje kouzlo si film uchovává už přes 50 let. 95% ()
Až překvapivě dobrý snímek z dílny mistra Alfreda Hitchcocka. Tentokrát se Hitchcock pouští do průzkumu morálních hodnot člověka. Rozehrává nervydrásající hru o pravdu a lež. Aniž by využil nějaké berličky nebo nečekaného zvratu dokáže film udržet velmi napínavé tempo a člověk se až diví, kolik morálních zásad se v někom může najít i v té nejvypjatější situaci, přesto že by to znamenalo vlastní záchranu. I zde Hitchcock příběh postavil na motivu nespravedlivě obviněného muže, jehož si tentokrát zahrál výtečný Montgomery Clift. Partnerkou mu byla rovněž skvělá Anne Baxter a za zmínku stojí role O.E.Hasse, jenž tvoří přirozený morální protipól ke Cliftovi, osobu nesoucí neklamné známky blahosklonné sebestřednosti a zbabělosti. Pro mne byl tento film opravdu překvapením, protože dle námětu jsem neočekával nic takhle dobrého. Montgomery zahrál na výbornou, ostatně jako v každém filmu, co jsem s ním viděl. Musím si tak postesknout, protože s ohledem na jeho talent a sympatické vystupování je škoda, že se mu později vymstila jeho koketérie s alkoholem a drogami… ()
Na filme je najzaujímavejší námet kde hlavný hrdina kňaz si nemôže pomôcť kvôli tomu, že ctí spovedné tajomstvo. Musí žiť s tajomstvom čo sú muky. Clift minimalistickým herectvom splnil to čo sa od neho žiadalo. Krásna Anne Baxter sa roly osudovej ženy zhostila výborne. Hitchcockova réžia ma tentoraz potešila v brilantnej narácii príbehu. A v priam až božských záberoch po vynesení rozsudku keď Logan kráča v ústrety davu. To je normálne paralela začiatku krížovej cesty Krista. Žiaľ, samotné vyústenie príbehu skrz skratové správanie Kellara a jeho ženy ma rozladilo. Čo sa týka hercov, pri detektívovi by som stavil na iného týpka ako na Karla Maldena, herca kabareťáka. ()
,,It’s easy for you to be good.“ Nemoci usvědčit vraha kvůli zpovědnímu tajemství, to je pořádná nevýhoda kněžského povolání. V tomto filmu buduje Hitchcock napětí jen kolem tohoto dilematu. Knězovo počínání mi ale přišlo dost hloupé, navíc, když byl pro policii hlavním podezřelým. Kdyby řekl, že ví kdo je vrah, ale že jim to nemůže říct kvůli zpovědnímu tajemství, byl by film o hodinku kratší, protože pak by policie dopadla vraha okamžitě. Takhle se celý děj přešlapuje na místě a scény u soudu a z minulosti se táhnou. Herecké výkony jsou však podmanivé a napětí vládne až do konce. Velmi příjemné je starosvětsky zdvořilé chování a vystupování všech zúčastněných, včetně policistů. ()
I Confess mi ze začátku vůbec nepřišlo jako to, v co se nakonec vyvinulo. Zapadlá Hitchcockovina těsně před obdobím spolupráce Alfreda s Grace Kelly se nakonec z malého a relativně fádně vypadajícího příběhu vyvinula do moc dobrého thrilleru, který by si možná zasloužil 15 minut navíc kvůli prokreslení závěrečných událostí, ale i tak jde o velmi nadprůměrný kousek. Má to vše co by měl správný film o knězi mít. Problémy se zpovědním tajemstvím, zastřelené lidi, vztah kněze Montgomeryho Clifta s aristokratkou Anne Baxter a v neposlední řadě i Quebec. ()
Je to velice dojemný film o hrdinovi víry. Hrdinství víry člověka - katolického kněze, který věděl, že pokud by si pomohl na této zemi, tak by se zatratil nejen sám před sebou, ale i na věčnosti. To dnes málo kdo pochopí, nejen ateisté. Jsem rád, že mám lidštější nahlížení na pana Hitchcocka, který by tento film nenatočil jen tak..... ()
Vrah sa tesne po vrazde vyspoveda knazovi. Ten je povinny udrzat tajomstvo. Napriek tomu je podozrivy a sudeny dany knaz kvoli vztahu s obetou. Vysetrovanie ma pomalsie tempo, ku koncu to zakcnie. Montgomery tu vyzera ako model, nehodi sa moc na knaza. Pacila sa mi scena ked ich zaskocila burka. ()
Když Alfred Hitchcock dostane do rukou ambiciózní námět, vyšperkovaný scénář a kvalitní herce, zaručeně vše přetaví v napínavou a strhující klasiku. A jak se to nejlépe pozná? No přece tak, že jeho filmy na diváka i po 70 letech působí jako nové. 80% ()
Povedené a kvalitně atraktivní téma, které má bezpochyby vysoké ambice, ale svým zpracováním není hodno zdatného mistra filmových thrillerů. Psychologické melodrama vyprávějící o udržení tajemství zpovědí kněze týkající se vraždy nenabízí žádný pořádný náznak napětí, či technické filmové zábavy a pocit nadčasovosti. Navíc svojí tématikou není natolik věrohodné, aby ji dokázal divák bez problémů akceptovat a na jejímž základě dál budovat filmový prožitek. Na druhou stranu Hitchcock zachází mnohem hlouběji do rozboru lidských vztahů než bývá u něj obvyklé. Nespoléhá se na fyzické pronásledování a atraktivní prostředí. Místo toho sází na souhru víry, náboženství a detailního pohledu do lidské duše. V rámci Hitchcockovy tvorby nevýrazný zástupcem, ve kterém jednoduše neexistuje žádný pamětihodný moment. ()
Výborné drama z neobvyklého prostředí, alespoň pro nás Čechy. Klasická otázka kdo je tvrah se tu neřeší, neboť to víte od prvních minut, ale o to více jste v napětí když sledujete slepé uličky vyšetřovatelů a marnou snahu těch, co vědí. ()
Není to špatné, není to dobré. Myslím, že téma je dnes již poněkud neaktuální, ale ve své době muselo bezpochyby vzbudit mnoho pozornosti. Film by také mohl být kratší - klidně jen hodina. Líbí se mi ale námět. A taky oceňuji odvahu natočit v poválečných letech drama, kde vrahem je Němec. Montgomery Clift je úžasný a skvěle se hodí do své role, Anne Baxter si s tou svou také poradila. Karl Malden pouští hrůzu až to Vašich obýváků. Kamera bezva. Jen jedno mi uteklo - kde se mihl sám Mistr? :) Doporučuji film vidět v originále, dabing je hrozný. ()
Hlavně mi neříkejte, že podobné filmy udělaly z Alfreda Hitchcocka onoho obdivovaného fantóma kinematografie. Jen tak na okraj podotýkám, že mi do oka jaksi nepadla představitelka hlavní ženské role Anne Baxter. To nad čím jsem však se zoufalou bezmocí trnul, byla blbost onoho faráře, který namísto porušení zpovědního tajemství sebou nechá vláčet intrikánským nevděčným vrahem, který mu hází zkrvavené sutany do kufru, dále zpacká roli gentlemana, když se provalí jeho vyvanutý milostný románek a v neposlední řadě zemře shodou okolností rukou skutečného vraha několik dalších lidí. ()