Prokletá Argentina

Chrisi, mít takové herce a takhle to podpálit, považuji za obrovsky promarněnou šanci. Já se vážně snažila, ale taky jsem se vážně nudila. Tohle téma se přitom dalo zpracovat určitě tak, aby to diváka strhlo jak emotivně, tak atmosférou. Po dlouhé době mě to mrzí, ale i přes Antonia a Emmu, kteří by si to jinak nezasloužili, jdu na dvojzubec. (23.07.2015)

No tak tenhle film si podle mě zaslouží eště o půl hvězdičky víc a hlavně by si zasloužil lepší scénář a i lepší režii...Antonio Banderas drží příběh muže hledajícího svou ženu,kterou unesla skupina diktátorů v Argentině vcelku dobře,ale celkový dojem z filmu je takový menší zmatek...Ale jelikož jde o pravdivou událost,která se v Argentině stala v letech 1976-1983,tak mě to zase nenudilo,ale spíš dojalo... (29.09.2005)

Možno herecké výkony v tomto diele nie sú na Oscara. Ale na druhej strane, v ktorom inom filme bol Banderas lepší, či presvedčivejší, ako tu, alebo v čom bol herecký výkon Thompson slabší ako pri iných filmoch? Ale mňa skôr totálne dostal ten samotný príbeh (neviem či je to len fikcia autora, alebo čerpal z nejakého skutočného príbehu, ale na tom vlastne nezáleží). Pre mňa to bola neskutočná sila - mix mystiky (Banderasove schopnosti) a brutálnej reality (scény z väzenia). A na mňa to neskutočne zapôsobilo. (01.08.2011)

Příběh nás zavádí do argentinského Buenos Aires v roce 1976 ve kterém přibývají únosy osob, které se postavily proti diktatuře vlády. To je případ i Cecilie, která jednoho dne byla unesena za psaní svých kontroverzních článků v místních novinách. Poté co to zjistí její manžel Carlos začne se stýkat s lidmi kterým zmizel někdo blízký a začne zoufale pátrat po své ženě, ale ta už plánuje útěk z vězení. Výsledkem je ovšem velmi nevýrazný a dá se říct až nudný film ve kterém vlivem nevýrazné režie zanikají herecké výkony všech zůčastněných (02.03.2009)

Leckterý tvůrce ze "svobodného světa" má nutkání upozorňovat na (minulá) bezpráví, k nimž dochází (docházelo) aniž by si toho kdokoliv, kdo by mohl pomoci, pořádně všiml. Třeba Ken Loach tak učinil ve své povídce v 11'09''01, měli jsme možnost zhlédnout Georgův film Hotel Rwanda. C. Hampton se v Prokleté Argentině (i když originální název zní "Imagining Argentina" - tedy "Vysněná Argentina" či "Argentina v představách") snaží upozornit na palčivý problém tzv. "zmizelých", jež je spojen s vládou vojenské junty v Agentině v letech 1976 - 1983, a jež souvisí s "Operací Kondor", v níž bylo zainteresováno osm latinskoamerických zemí. Mnoho recenzentů i diváků odmítlo východisko filmu spočívající v nadpřirozeném motivu vskutku konkrétních vidin hlavního hrdiny - proč by ale do kontrastu nemohly být stavěny hrůzy vězení a hejno volných plameňáků? Symbolika je, pravda, poněkud začátečnická, přenést myšlenku k divákovi se nicméně daří. Vždyť čeho jiného je v tak nejisté době potřeba více než snů a zázraků! Kdyby nic jiného, Hamptonův film jednoznačně poukazuje na nutnost uvědomění si vlastní minulosti a nikoliv útěku k ignoraci, k němuž nabádali noví vládcové Argentiny. Téma "zmizelých" se promítlo i do oscarového filmu Oficiální verze, snímku Nezvěstný Costy-Gavrase či Polanského komorního dramatu Smrt a dívka. (26.06.2005)