Midnattssol
Jour polaire
Midnight Sun
Polnočné slnko
Epizody(8)
Obsahy(2)
Série bizarních vražd za polárním kruhem odkrývá křivdy minulosti v komunitě švédského důlního města. Francouzská vyšetřovatelka Kahina Zadi přijíždí do malého švédského městečka Kiruna, aby vyšetřila vraždu svého krajana. Zde se pak seznamuje s Andersem Harneskem, s nímž na případu začne pracovat. Jenže vražd pomalu přibývá a vypadá to, že úvodní výjimečně brutální mord byl jen začátkem děsivé série… Za švédským seriálem z roku 2016 stojí autorská dvojice Björn Stein a Mans Marlind, kteří se proslavili především prací na televizním hitu Most. Půlnoční slunce pak podobně jako jejich předešlý úspěšný počin pracuje především s napětím mezi charakterově odlišnými vyšetřovateli, vizuálně nápaditými scenériemi či překvapivými motivacemi postav. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (111)
Udělat z toho zhruba pět dílů, byla by to pětka jak vyšitá. Takhle mi zbyla na jazyku lehce nahořklá pachuť. Především z dost zpackaného konce, který byl jednak přehnaný a hlavně dost nevěrohodný (teď mám na mysli pachatele, co všechno zvládl). Jinak tenhle seriál funguje skoro na výbornou. Včetně výborné ústřední dvojice, starého pardála Petera Strormera, mluvícího švédsky a hlavně z počátečního tahu na branku, který jsem snad naposledy zažil u třetí série dánského Zločinu. Ale i Švédové dokázali, že umí, čehož je táhle série důkazem. Dal bych si někdy klidně do budoucna repete, jen se obávám toho, co by se muselo stát, aby se francouzská policistka a švédsko-laponský prokurátor zase dali dohromady. ()
Asi bych se už opakovala po zdejších komentářích, že jsem dlouho neviděla tak originální vraždy a celkově se mně líbilo, že jsem téměř nikoho z herců neznala. Seriál, který si jede po své lajně s prvky mírného mysteriózna. S životem a některými tradicemi Laponců, zkrátka trochu jiná kriminálka, to je osvěžením mezi ostatními seriály, kterých se nyní rojí mraky. ()
Dycky Kiruna! Město Kiruna se podobá městu Most!. Místo hnědého uhlí je tu železná ruda, jsou tam Laponci a ne Romové (etnika se špatně porovnavají, a vždy se najdou dobří i špatní lidé). Seriál Půlnoční slunce je podobný seriálu Most, ale švédsko-dánskému. Taky má část tvůrců shodných. I když je Kiruna a Laponsko (čti Sámpi) s nekončicím dnem aktraktivním prostředí, tak na Most to o něco nemá a Most! je jiná kategorie. ()
Dávám 4 hvězdy, ale vlastně nerada. Lapidárně řečeno, čekala jsem víc. Od začátku měli nakročeno a rozmáchnuto, ale nakonec se z toho vlastně konalo jen velmi málo. A dosti podivně - vrah (a hlavně jeho schopnosti) nebyl ani trochu věrohodný a jeho halucinace byla pro nás realita, takže vlastně podvod na divácích. A i ta vyšetřovatelka Kahina s tím svým řezáním mě vlastně štvala, žádný dobrý vztah jsem si k ni za celou dobu nedokázala vytvořit. Ale lokace byla zajímavá - Kirunu jsem znala jen z knih a nové info o Laponích a jejich šamanismu obohacující bylo, to zas ano. ()
Zajímavé čtení ty komentáře tady na ČSFD. Konečně jsem díky nim pochopil, co diváci detektivek považují za kvalitu: vycizelovaný vizuál a "originální vraždy". Diváci klasických epizodních detektivek typu "Colomba" byli amatérští kriminalisté, které bavilo pokoušet se rozplétat zločin spolu s vyšetřovatelem, či dokonce být o krok napřed. Jenže pak přišly dramatické detektivní seriály, kde vražda nebyla středobodem, ale McGuffinem, jenž rozplétá vztahy postav a jejich osobní dramata. Co do opravdových scenáristických kvalit dodnes v této kategorii vysoce ční dánský "Zločin" a z novějších ho dohání např. isladský "Trapped". Tvůrčí duo Mårlind a Stein si získalo mezinárodní renomé "Mostem", kde onen mnohokráte vytěžovaný, ale kvůli náročnosti málokdy vyloženě dobře dotažený koncept nikoli obohatili, ale maximálně vyhrotili. Namísto realistických figur přišli s extrémními protipóly, které vsadili do přemrštěného případu s až bondovsky dokonalým vrahem, kterému každý detail jeho přemrštěně překombinovaného plánu vychází. Ale díky výtečně nastavené interakci ústředních figur a jejich představitelů tato veskrze braková premisa zafungovala a stala se celosvětovým hitem. Jestliže "Most" tak říkajíc smrděl papírem na sto honů, ale pořád výtečně poutal pozornost, pak "Půlnoční slunce" je vyloženě jen kudrlinkami ověšený odškrtávací seznam odhalující pravou povahu quantity TV. Ta v honbě za diváky, přesněji řečeno v zoufalé potřebě diváky udržet před obrazovkou blafuje originalitu co možná nejexotičtějšími variacemi úspěšných konceptů. Takže v "Půlnočním slunci" máme dvojici až überschematicky různorodých detektivů z různých zemí, kteří řeší sérii co možná nejbizarnějších mordů v uhrančivé exotické lokalitě. K tomu přihodíme ozvláštnění v podobě střetu kultur a etnik, který navodí pocit unikátnosti a především i rovinu poznávání a la "Cestománie". To vše pak obalíme doslova všemi scenáristickými triky, jaké se nabízejí, ba dokonce i falešnými indiciemi a halucinacemi, které by dříve v detektivkách byly považované za hrubý prohřešek žánru (páter Knox by se nestačil divit). Diváci už neřeší, jak se něco stalo, ani neprožívají utrpení s postavami, ale jen čekají, jak a jestli vůbec do sebe zapadnou všemožné absurdní stopy a falešné indicie, potažmo morbidně čekají na to, jakou další ujetě drastickou vraždu si scenáristé vymysleli a přemrštěně onanistickou formou ji ztvárnili. ()
Reklama