Mrtvá a živá

Tuhle jsme jeli se synem tuším z Budapešti a on se díval na tento film, a já zjistil s velkým překvapením, že jej zde nemám ohodnocený. Nu, asi už nedám dohromady tak sofistikovaný text jako kdysi na FAMU, ale mně se ten film líbí. Jak jednotlivými záběry, se kterými si Hitchcock společně s kameramanem důsledně vyhráli, tak vedením příběhu s několika zvraty, tak herectvím Laurence Oliviera, který zde hraje tak dokonale, že by mohl být padouch i hrdina, takže jeho úloha v příběhu je celou dobu krásně nejasná. Vadilo mi jen přehnané, někdy až afektované herectví Joan Fontaine, a ten přerod od naivky v protřelou ženu jsem jí moc nevěřil, a pak ty spousty náhod, jenže ty jsou už takový Hitchcockův trade mark. Stejně jako happy endy, protože jak sám řekl, chce lidi bavit, ne jim přidávat na životních depresích. (19.08.2023)

Další báječné drama génia Alfréda Hitchcocka. Další neopakovatelný zážitek, který ze mne hned tak nevyprchá a který mě na celé dvě hodiny doslova přikoval k obrazovce a nedovolil mi ani na minutku vydechnout. Atmosféra, složka, která na žádném Hichcockově díle nezklame ba dokonce ohromý. Přelévání z romantiky do dramatu, místy bych řekl až do thriller, je ukázkové. O hereckých kvalitách Laurence Oliviera a Joan Fontaine se nemá cenu rozepisovat, zkrátka další jejich herecký koncert........ (23.09.2008)

Výtečná věc, která mě hodně bavila - od Hitchcocka jsem ani nic jiného beztak nečekal. Kupodivu ani ten dabing, v kterém to ČT2 odvysílala, mi nijak zvlášť nevadil, byť ho jinak nesnáším a s nostalgickou slzou v oku chovám v paměti časy, kdy většinu filmů pouštěli v původním znění s titulky. Laurence Olivier mě zde příliš neoslovil (a především jeho postava mi byla krajně nesympatická), ovšem bohatě mi to vynahradila Joan Fontaine, byť na pozdější Hitchcockovy blondýny nemá. Btw. docela hodně mi to připomínalo filmy Plynové lampy a Vertigo, které podle mě není vůbec od věci s Rebeccou porovnat. Celkově na mě ten film udělal velmi dobrý dojem - děj by jistě šel trochu zkrátit, ale ta délka mi v podstatě nevadila - a obsahuje to řadu filmařských nápadů, které mě dost ohromily - s ohledem na rok vzniku filmu - takže můj - už tak bezmezný - obdiv k Hitchcockovi opět o něco povyrostl. (15.07.2020)

-REBECCA bez Rebeccy, a pritom je to celé o Rebecce- Dve osoby sa stretnú úplnou náhodou na útese v Monte Carlo. Jeden z dvojice rozmýšľa, že by skočil, jeho meno je Maxim de Winter, ktorý je aktuálne vdovec (šľachtic), a stále smúti nad smrťou svojej ženy Rebeccy, nad ktorou visí kopec otáznikov, čo sa týka jej smrti... Druhá osoba je bezmenná žena, ktorá robí „garde” istej dáme Van Hopper, pri ktorej je ako pes na vodítku. Medzi týmito dvomi ľuďmi vzplanie láska, Maxim si ju vezme za ženu, z čoho vyplýva, že sa poberú na panstvo Manderley, kde de Winter kedysi žil so svojou prvou ženou, Rebbecou de Winter. Služobníctvo žije stále v predstavách, že Rebecca je tam s nimi, akoby duchom prítomná, čo si najmä tak vysvetľuje nepríjemná gazdiná p. Danvers, ktorá to novej manželke Maxima de Wintera nijako neuľahčí, ba naopak, bude ju huckať, aby spáchala samovraždu, pričom samotná Joan Fontaine ( budem ju volať tak, ako sa volá v skutočnosti, keďže nemá krstné meno svojej postavy), je strašne nesvoja, nervózna, nie je vo svojej koži, až bude chcieť byť ako Rebecca, tak chce vyzerať ako Ona, bude sa snažiť dosiahnuť čo najväčšiu fyzickú podobu - (myslené - vystrojí sa podľa Rebeccynho obrazu, t.j. vhupne do takých šiat, ktoré ju budú extrémne pripomínať, že raz na jednej akcii sa osobne Maxim zdesí a zhrozí... ), a aby toho nebolo málo, veci naberú vývoj smerom k postave Jack Favell, ktorý zamieša kartami, lebo bude vydierať zúčastnených ! Pozoruhodný režisér Alfred Hitchcock, ktorý si týmto skvelým melodramatickým thrillerom vyslúžil obdiv, lebo malo by sa jednať o americký debut s vynikajúcimi britskými hercami v úlohách, najmä Laurence Olivier je výnimočný, George Sanders, keď príde po prvýkrát na scénu, tak sa snaží byť inkognito, ale stretne sa s hlavnou postavou, brutálne nádhernou, krásnou ženou Joan Fontaine, ktorú som zbožňoval vždy, keď bola na plátne, obdivujem, že Hitchcock býval obklopený toľkými krásnymi ženami počas svoje vychýrenej kariéry, že to až nie je možné, ale keď si myslíš, že to nie je možné, tak to možné je ! No a spestrenie spočíva v Judith Anderson, ktorá pomaličky a systematicky buzeruje hlavnú postavu, lebo chce, aby sa zbláznila. Ako skončí ? Tak to musíte vidieť sami... Škoda, že HITCH nedostal oscara za réžiu, lebo práve teraz mal na to najlepšie (nakročené) predpoklady, tie ďalšie nominácie, tie sú bohužiaľ, len do počtu, tak aspoň populárny producent si odniesol sošku za najlepší film + patrí sa spomenúť excelentnú prácu kamery Georga Barnesa, ktorá napomáha čoraz viac zlepšovať tiesnivú atmosféru. - R - (13.10.2015)

Osudové setkání, osudová láska, osudová změna v životě. Láska ruku v ruce se zklamáním, které logicky musí nastat. když mladá chudá dívka nahradí v honosném sídle zesnulou manželku místního bohatého majitele. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý příběh, který je vyprávěn místy rozvlekle a spíše jako červená knihovna. Jenže Alfred Hitchcock by asi obyčejnou červenou knihovnu netočil, takže tady máme velmi rozlehlé temným chladem dýchající sídlo v lesích u moře, a cosi tajemného, co nutí hlavního hrdinu k náladovosti. A právě vizuální stránka je zde bohužel tím, co výrazně přebíjí děj. A to asi není úplně ideální. Ale rozhodně stálo za to se s filmem potkat. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)