Borg/McEnroe

Bezesporu námět jako hrom. Dva tenisoví bohové, povahově totálně odlišní a jejich památné finále z Wimbledonu roku 1980, které překonalo až to další Rafaelova a Rogerovo o notkou řádku let později. Prostě reklama na špičkový tenis té nejvyšší kvality. Na jedné straně pečlivě uhlazený, solidně vystupující Borg, jehož největší devízou byla povětšinou trpělivá hra od základní čáry, na straně druhé, tehdy ještě nastupují princ, vzteklý a výbušný hráč John McEnroe, který si naopak zakládal na útočném stylu servis, síť, volej. Tihle dva, byli tou dobou snad nejlepší reklamou na tenis a plnili stránky, všech novin hodně dlouho před začátkem turnaje. Co se však týká samotného filmu, nemohu se ubránit pocitu mírného zklamání. I když jsem to tak trošku čekal. Výborných, sportovních filmů se moc nerodí a tenhle nebyl bohužel žádnou výjimkou. Vadilo mi tam víc věcí. Nejvíc asi obsazení McEnroea. Sia na to sice herecky má, ale tady nedostal moc prostoru a ať se na mě nikdo nezlobí, mohli mu dát aspoň rezavou paruku. Tahle jsem měl před očima pořád starého Johna a na toho filmového jsem si až do konce nezvykl. Sverrir je naopak naprosto věrnou a dokonalou Borgovou kopií a za jeho výběr zvedám všechny palce nahoru. Celkově je to tak nějak přesně mezi, finále celkem ok a hlavně za pár maličkostí ( třeba střídání jazyků, věrohodně vypadající Borgova tehdy budoucí a pak jen bývalá žena) to nakonec zvedám na čtyři. Pokud chcete vidět, jak vypadalo jejích finále i s kulervoucím tiebreakem, zkuste kanál Yuotube, určitě ho bez problémů najdete. (30.12.2017)

Doposud nejlepší film o tenise. O tenisu moc kvalitních filmů nevzniklo. "Wimbledon" byl filmová tragédie, "Souboj pohlaví" také příliš nezabodoval. Svitlo na lepší tenisové časy? Ano, mírně rozkolísaný dojem vyvolá samotný Borg, má mu být totiž 24 let, píše se rok 1980, vyhlížel ale starší, tak na 35 let. Jeho představitel Sverrir Gudnarson je už totiž čtyřicátník. O moc lépe na tom nebyl ani McEnroe, ten už tak přestárle nevypadal, ale co ty kadeře?! Předpokládám, že Shia LaBeouf si půjčil kulmu od Victorie Silvstedt, když už jsme v tom Švédsku, a naonduloval se do směšných rozměrů. Nešlo se nesmát. Ovšem podobnost se svými slavnými předobrazy se vyskytla a studie pohybů také celkem věrná. Pokud od filmu očekáváte strhující průběh, máte šanci být přítomni proslulé úchvatné rivalitě mezi dvěma tenisovými veličinami minulých let, na projekci se tedy není nutné vybavit kalendářem s tenisovými kráskami Bouchard, Kerberovou a spol., abyste se s ním zabavili, neb film před závěrečným stěžejním duelem na Wimbledonu přichází se zajímavým materiálem a vyprávěcí složkou. Není zahlcen filosoficko/popisnou nudou. Je ale převážně cíleno na stoického, málomluvného Borga, zajímavější, prchlivý a výbušný McEnroe dostal o něco méně prostoru. Nepřipadalo mně, že by film byl až tak brutálně věrohodný. Závěrečný souboj je ovšem bombastický - je nebývale dramatický, dynamický, plný divokých střihů, napínavý, bez ohledu na to, že divák (znalý sportovní historie) ví, jak zápas skončil. Je to rozhodně vrcholná část filmu, v němž ostatní zápasy hrané s jinými soupeři působí až podřadně. Že se film bude spoléhat hlavně na závěrečný super match, to už se dalo čekat předem. Shia LaBeouf hodně příjemně herecky překvapil, pokud si odmyslíme ten účes, ten klidně mohl hrát prim v příběhu. Ale je to hlavně o Borgovi, který v pubertálním věku byl nečekaně vzteklý floutek a nervák, jak ho zobrazuje film, určitě to nebyl budoucí proslulý džentlmen kurtů, Schopná režie Januse Metze, která vtáhne do děje spolu s odpovídající retro výpravou a herecky oslnivé ztvárnění dvou tenisových legend , a v neposlední řadě určitě stojí za zmínku, že na lajnách asistovala i česká výprava, to všechno dělá z filmu příjemný sportovní a životopisný zážitek. A filmů o tenise nevzniká kvantum. 8/10 (30.12.2017)

Chybí více sportovních filmů. V podstatě nejchudší žánr dostává poslední dobou méně a méně příležitosti. Je tedy příjemné, že se na plátna film dostává tenisový film a navíc tenisový film o skutečné události. A i když ten film není dokonalý dá se označit za dobrý. Příběh sleduje dva tenisové opaky:chladného profesionála Björna Borga a nezkrotného bouřliváka John McEnroa kteří se kdysi jednoho léta roku 1980 utkali o ten slavný titul nejlepšího tenisty. Naštěstí se k těmto dvou tenistům dokázali sehnat herci kteří jsou skutečným postavám nejen podobní ale navíc i dokážou hrát. Borga hraje také švéd Sverrir Gudnason kterého jsem ve filmu viděl poprvé a musím říct, že má talent. Dokáže správně chvilky kdy je Borg na dně. McEnroa hraje Shia LaBeouf který pořád vypadá, že s těmi drogami nepřestal ale také se do role dokáže ponořit. Dokonce mi přijde, že herecky vyspěl a časy kdy vesele skotačil s roboty v Transformerech nebo s opicemi v Indianu Jonesovi jsou definitivně pryč. A nemůžu skončit hereckou stránku bez Stellana Skarsgårda který hraje Borgova mentora. Skarsgård roli hraje perfektně, dokáže zahrát skvěle scény kdy má být ten rozumný i když se rozzuří a jediná vada na kráse je tedy maska kdy se ho filmaři snaží udělat staršího (A moc jim to nejde). Hlavní problém toho filmu ale podle mně je ten, že trvá 107 minut a v podstatě by se nedalo říct, že se vleče ale, že se trvá než se rozproudí akce. Tenisové zápasy jsou během půl minuty odbyty a místo toho se řeší vzpomínky minulosti, láska a spousta dalších věcí těchto dvou které většinou prostě nezaujmou tolik. Jakmile ale začne ta závěrečná osudová hra jakoby někdo zapnul páku na plnou rychlost. Jede to svižně, je tam spousta úžasných vizuálních nápadů (zpomalovačky s míčem jsou nádherné) a nenudí to ani chvilku. Závěrečná hra je prostě nejlepší část filmu která několikrát překvapí a způsobí napětí až do konce. A pak je tu ještě jeden takový problém: Ten film skončí aby následně následovaly vysvětlovací titulky.... které by ve filmové podobě vystačily na další hodinu materiálu. Ta osudová hra totiž nakonec nebyla jenom jedna ale dokonce dvě. A té druhé se vůbec nedočkáme. Což je škoda jelikož by mohla fungovat ještě lépe a ten film by nebyl jenom nadprůměrná tenisová pocta ale skutečně svižný sportovní film. (14.02.2018)

Strhující životopisný snímek, který svým originálním pojetím a atraktivním vyobrazením tenisových zápasů uchvátil i mne, člověka, jenž si celý život myslí, že tenis je absolutní nuda. Snímek Borg/McEnroe primárně těží z faktu, z něhož čerpal i Ron Howard ve filmu "Rush". Totiž z onoho divokého rivalství, které oba oponenty přivede až na pokraj vlastních sil, aby si později uvědomili své chyby a stali se nejlepšími přáteli. Rovněž musím ocenit i "severský" styl, do něhož je celý film zahalen, což ve výsledku působí mnohem uvěřitelnějším dojmem. Samozřejmě tento úspěch by nebyl takový bez skvělých hereckých výkonů Sverrira Gudnasona a Shiai LaBeoufa, jejichž výkon je v rámci mantinelů kurtu výborný a příjemně civilní zároveň. Borg/McEnroe je tedy výborným sportovním filmem, který se bez ostudy může zařadit k dalším filmům stejného či podobného žánru. Skvělá práce! (28.01.2018)

I když jsem věděl jak turnaj dopadne, tak i přesto jsem byl napjatý jak letos u žádného jiného thrilleru. Mistrovsky zrežírovaný film s bezchybným střihem a hereckým obsazením. Shia LaBeouf se do téhle role hodil, protože vlastně hrál chováním téměř sám sebe. Sverrir Gudnason si svým výkonem, taky už pomalu otvírá dveře do Holywoodu. Možná je trošku škoda, že film spíše rozebíral dětství a mládí Borga a na McEnroa se trošku kašlalo, ale i tak bylo aspoň naznačeno proč v dospělosti byl bouřlivák, rebel a výbušné ho*ado. Vlastně žil jako rocková hvězda a zaslouží si respekt, že to i přesto dotáhl na světovou jedničku. Zpracování finalového zápasu silně připomínalo mistrovské dílo od Howarda Rivalové. Střihem, napětím a kvalitou režie. Klobouk dolů za zpracování vnitřním démonů a neuvěřitelného stresu u obou protagonistů. Hlavně stres před finalovým zápasem musel být pro normálního smrtelníka něco nepředstavitelného. (04.01.2018)