Freud

Vynikající pojednání o otci moderní psychoanalýzy. Nejenom Freuda mám trošku načteného, takže mi snímek neservíroval v zásadě nic nového. Každopádně, snímek je na svoji dobu zpracován velmi chytlavě a v podstatě se v něm nenacházejí momenty, kdy bych měl nutkání si kousat nehty, nebo si hrát s různými částmi svého těla. Montgomery Clift je zde dokonalý. Luxusní podívaná, která, věřím, zaujme každého, komu je zpracovávané téma alespoň trošku blízké. [82 %] (09.04.2022)

Freudovy Vybrané spisy (ve třech svazcích, vydaných v letech 1969-1971) jsem si půjčil v Budějovicích u vojenského lékaře plk. Hrocha v roce 1977, když jsem u něj byl na vyšetření pro podezření z psychického vyšinutí, kterého jsem se obával, protože každému se na vojně líbilo a všichni chtěli bránit naši socialistickou vlast, jenom já ne. Knihy jsem přečetl v následujícím roce, když už se mi začínali rodit děti, a já s nadšením sledoval, jak se Freudovy obecné nálezy shodují právě s jejich projevy.... Psychoanalýza je bezpochyby vzrušující nauka, ale udělat z ní drama umí asi jen John Huston, který umí udělat drama ze všeho; dokonce i z vedlejších rolí, např. vídeňského univerzitního profesora Theodora Meynerta. Přestože "psychoanalytický světový názor" se už příliš nenosí, o infantilní sexualitě se asi již nepochybuje. (25.09.2015)

Som rád, že životopisný snímok tohoto psychovelikána začína až od toho podstatného. Vynecháva sa tým kopa nepodstatných vecí. Vidíme mílniky v myslení a psychoanalýze Freuda a jeho priam detektívne zmýšlanie, ktoré absolutne nenudí. Práve naopak, strháva. Veľký podiel má na tom skvelá réžia Hustona, rovnako aj skvelí herci. Sny Freuda sú silno uveritelné, obsahujúce prvky hororu a drámy. Takisto je film odvážný, rovnako ako Freudove myšlienky o infantilnej sexualite, hoci čiernobiele spracovanie vyznieva ako film zo 40. rokov, nie o 20 rokov neskôr. Nevravím, že na škodu. Hodnotenie: 90% (16.08.2013)

Na rozdíl od spousty hollywoodských životopisů, které vás spolehlivě uspí svým lpěním na chronologicky odvyprávěných faktech a zjednodušené emocionalitě, šli tvůrci na Freuda od lesa. „Příběhem“ je cesta Freudova poznání lidského podvědomí ilustrovaná na odhalování otcovských neuróz jeho komplikované pacientky a překvapivě i jeho vlastní (ano, i Freud byl jako dítě fixován na svou matku). Čili ve výsledku pozoruhodné a expresivní (ČB obraz a noční můry), ale také poměrně odtažité a didaktické. (25.06.2005)

Takmer detektívne pátranie dr. Freuda po príčinach ochorení pacientov, vykazujúcich príznaky bez zjavnej súvislosti s telesnom, je podporené dramatickou hudbou, čiernobielo expresívnou linkou a tajomnými, postupne odkrývanými snovými sekvenciami. Odmietanie kolegov, neochota lekárskej obce pripustiť nové teórie a metódy liečby za pomoci hypnózy, analýzy sna a detstva môžu dať divákovi, okrem spomenutej dramatickosti aj zaujímavé poznatky o ranom období psychoanalýzy. Všeobecnejšie je trpké uvedomenie si neochoty meniť zabehané liečebné postupy psychických ochorení metódami, ktoré prinášajú parciálne výsledky, no nie sú exaktne overiteľné. (06.01.2006)