Poklad na Sierra Madre

Scénky některých potyček působily poněkud komicky, přestřelky také neohromily, ale tohle není klasický western. Tady nehrály prim rychlé kolty, pěsti, nebo drsní hrdinové, nýbrž parádně napsané postavy vcelku obyčejných chlapíků, kteří v důsledku rychlého zbohatnutí prošli tvrdou zkouškou vlastního charakteru i vzájemných vztahů. Působivá ukázka, jak člověka změní zlato (resp. jakýkoliv majetek) a strach o něj. Za ocenění stojí bezchybné herecké výkony ústřední trojice a díky kvalitnímu scénáři až na pár drobností jen těžko předvídatelné rozuzlení zlatokopecké výpravy. (20.02.2013)

Vynikající výkon Humphreyho Bogarta dělá z tohoto film nezapomenutelný zážitek. Klobouk a baloňák? Kdeže Pot, strniště a nebezpečně vychytralý výraz jsou tu Humphreyho hlavními zbraněmi. Přiznám se, že mě „poklad“ přišel trochu moc dlouhý, a o něco méně zábavný než spolupráce Hustona s Bogartem na Key largu a Maltézském sokolu. Přesto krásný film. (13.07.2006)

Jako parchant mi Humphrey Bogart sedí o poznání méně než jako něžná romantická duše, ovšem jeho herectví jako vždy nelze nic vytknout. Nabízím několik osvědčených rad pro všechny potencionální zlatokopy: 1) vždy jednejte na vlastní pěst, 2) nikdy nikomu nevěřte, 3) nebuďte hamižní a spokojte se i s málem. Nakonec i to je lepší než nemít nic. 85% (05.08.2010)

Absolútne dokonalý western. Povedal by som, že na jeho základe neskôr vznikol žáner spagetti western. Záverečná polhodina je možno aj vrchol žánru. Takže zaradenie do top 100 amíkmi je na mieste. Postavte do podobnej situácie troch slovákov a čechov. Podľa toho, komu z toho hrabne ako Bogartovi zistíte, ktorý z nich je politik. Viac po ďalšom oprášení v dvd prehrávači. (18.05.2012)

Poklad na Sierra Madre je vskutku mistrovské dílo. U jiných filmů z 50. let a staršího data bijí některé naivity občas do očí, ale Poklad.. jsem si vychutnal beze zbytku ( jediná malinká výtka by možná směřovala k samomluvě Humphreyho Bogarta ) bez jakéhokoli přimhuřování očí. Tempo nikde nedrhne a i když hlavní téma je evidentní, nepůsobí vůbec didakticky a osvěžují ho i vedlejší zápletky. Potěší a překvapí i drobnosti jako cynický přístup k mexickým bandidos ( Peckinpah by měl radost ) a na 40. léta špičková ( ne přehnaně dramatická ) hudba Maxe Steinera. Walter Huston je snad ještě lepší než Bogey.....žádná patetická gesta......tanec nad zlatem, pohodička u Indiánů.....paráda. Konec mě mile překvapil, ale nebudu prozrazovat...podívejte se sami.. (14.02.2006)