Tři kroky od těla

Vynikající situační veselohra, kde nechybí řada originálních převleků a záměn. Děj filmu se odehrává na francouzské Riviéře, která byla tehdy náležitě oblíbena a také využívána. Karel Lamač s Trudou Grosslichtovou vytvořili velice sympatickou dvojici, která je zajímavá třeba už jen tím, že se odehrává vlastně mimo skutečné identity jejich postav. Svěží konverzační tempo udržuje krok s dějovými zvraty, originální je ve svém provedení i taneční a pěvecká etuda Járy Kohouta. Filmaři tehdy spojili příjemné s užitečným a výsledkem je jedna z nejzábavnějších veseloher. (04.10.2008)

V téhle roztomilé komedii o milionovém dědictví, které je podmíněno sňatkem, se mi líbili všichni, ta herecká sestava byla úžasná a skvěle jim to spolu ladilo, charismatický Karel Lamač a půvabná Truda Grosslichtová pochopitelně vévodí, ale každá postava tu má své místo a prostor, nezaostává nikdo z nich..  U mě spokojenost, nasmála jsem se dosyta a závěr s obrazem nebožtíka parádní.. (14.08.2021)

"Jó, Marietto, tos mi dělat neměla, měl jsem si tě držet tři kroky od těla." aneb výborně vtipná záležitost podle Skružného, v hlavní roli s Karlem Lamačem (který i v době krize spokojeně přibíral kilo za kilem) a Trudou Grosslichtovou, jenž sice nepatřila mezi nejlepší komičky své doby, ale příjemnou na pohled a lahodnou pro poslech byla určitě. Kadence dialogů téměř smrtící, exteriéry nádherné, celkově jde o komedii z rodiny těch svěžích, které baví pravidelně. (15.02.2009)

Tak tuhle komedii jem vůbec neznal a opravdu královsky jsem se u ní pobavil. Dnešní komedie tomuto nesahají ani po kotníky. Zaujalo mně to ústřední duo, které chvilkami jakoby vypadlo z oka pánům V + W. Další věc co mne zaujala, že se to točilo opravdu v zahraničí, což na tehdejší dobu i filmy té doby nebylo obvyklé. Vtipných momentů i hlášek je tam více než dost, ke konci to už krapet začalo ujíždět díky uprchlému zločinci, ale budiž. I tak jsem film v pohodě dokoukal do konce a na konci zůstala spokojenost z nepromarněných 90 minut před obrazovkou. Dávám tedy za 4 miliony ze strýčkova dědictví ! * * * * (30.03.2018)

Karel Lamač je mágem němého filmu a všechny jeho výrazové prostředky tomu odpovídají. Je mistrem gesta, nikoli slova. (na rozdíl od Wericha- je mu velmi podobný postavou i tváří). Snad proto se ve filmu místy ztrácí, ba topí. To je na škodu, neboť trocha té sebejistoty by filmu prospěla. Grosslichtová je proto daleko výraznější a řekl bych lepší. Scénář je velmi prostoduchý a víceméně není co hrát, herci celých 90 minut nezvládli vyplnit improvizacemi, nuda zavládla zejména na začátku, pak už se to dalo. Na hranici dokoukání, ale podotýkám, že při důkladnější přípravě by se dala vytěžit špičková komedie. Potenciál by tu byl. 60% (21.07.2012)