Reklama

Reklama

Bitva o Moskvu

  • Rusko Dvadcať vosem panfilovcev (více)
Trailer

Děj filmu se odehrává na podzim roku 1941. Německé jednotky dělily od Moskvy už jen necelé dvě hodiny jízdy po hlavné silnici. Blízko ní operuje 316. střelecká divize, které velí generál I.V. Panfilov. Jeho jednotka ho natolik respektuje, že svůj bojový útvar pojmenovali Panfilovská divize a sami vojáci se hrdě nazývali Panfilovci... Ve vojenských novinách Červená hvězda, oficiálním tisku sovětského ministerstva obrany, se objeví zpráva reportéra Vasilije Korotejeva o neuvěřitelném hrdinském působení vojáků Rudé armády. Je to příběh Panifilovovy dvacetosmičky - skupiny dvaceti osmi vojáků 316. střelecké divize pod velením generála Ivana Panfilova, která sama a s nedostatečnou výzbrojí zastavila postup kolony 54 německých tanků těsně před Moskvou a zdržela postup nepřátelské 11. pancéřové divize až na několik dní. I když byly Panfilovci vyzbrojeni jen běžnými puškami Mosin-Nagant a kulomety DP a PM-M1910, které jsou proti tankům neúčinné, nebo měli k dispozici pouze staré protitankové granáty RPG-40 a protitankové pušky PTRD-41 nedostačující síly a průraznosti proti pancéři německých tanků, sovětští vojáci bojovali neúnavně a vzdorně, s neobvyklou statečností a neochvějným odhodláním chránit Moskvu a svou vlast. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (91)

Georgex 

všechny recenze uživatele

Povedený válečný snímek, na čemž nic nemění ani fakt, že je nejspíše založený na vymyšlené legendě o jednom veliteli a několika hrdinských vojácích, kteří ubránili pozice před Moskvou proti německému tankovému praporu, jelikož lehce přehnaný je každý druhý válečný film a nevidím důvod, proč bych to měl zrovna Rusům vyčítat. Nejedná se o dokumentární film, propagandu bych v něm také nehledal, je to jednoduše klasický válečný blockbuster plný bojových scén, hrdinských činů a hloupých dialogů, po kterém ani nebudete vědět, jestli se tamten jmenoval Ivan nebo Sergej. Na druhou stranu to má skvělé tempo, slušnou atmosféru, prvotřídní efekty a pokud k tomu nebudete přistupovat jako k lekci z dějepisu, tak si ten film nejspíše velmi užijete. Moje hodnocení 65%. ()

Eduardo 

všechny recenze uživatele

Perfektne a prehľadne natočené, bez akýchkoľvek špeciálnych efektov (alebo som si aspoň žiadne nevšimol), a aj výborne zahrané, kde som tým vojakom proste zožral aj s navíjakom to, ako prirodzene a ľudsky sa počas celého filmu chovali. Síce sa to celé v podstate odohráva v jedných zákopoch počas bránenia proti tankovej ofenzíve, ale vytrieskali z toho pomaly viac ako iné vojnové filmy zameriavajúce sa na vojnu vo väčšom merítku. Po nedávno videnom slabom Stalingrade, priemernej Bitke za Sevastopol a o niečo lepších A rána sú tu tiché, ide s prehľadom o najlepší ruský vojnový film za posledné roky. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Dějiny píší vítězové'' a tento citát u ruských válečných filmů platí dvojnásob. Někdy je těžké objetivně hodnotit viděné. Občas jsem na vážkách jak vlastně k filmu přistupovat. Dnes je to zrovna takový případ. Proč? To se musíme vrátit hodně zpět v čase do skutečné, ne filmové historie do listopadu roku 1941 na velitelství 16. armády. Reportér sovětských novin Rudá hvězda se během cesty tam (měl udělat rozhovor s generálem Konstantinem Rokossovským) setkal s politrukem Sergejem Jegorovem. Ten mu vyprávěl zajímavý příběh o obklíčené skupince vojáků Rudé armády padesáti tanky, která se odmítla vzdát a bojovala do posledního muže a náboje. Jegorov více nevěděl, ale doporučil o těchto statečných npsat článek, který by povzbudil morálku a válečné úsilí. Článek skutečně vyšel 27.11.1941 v Krásné zvezdě. V listopadu 1941 se německá armáda valila na Moskvu. Cestou se střetla s 16. armádou Rokossovského a severozápadně od Moskvy s 316. střeleckou divizí generála Ivana Panfilova. U Volokamska velitel divize Panfilov 18.11. padl a ta se přejmenovala na 8. gardovou ,,Panfilovovou''. Němci obránce obklíčili, ale část se probila do vlastních pozic.Dubosenkovo koncem listopadu padlo a právě zde se měl hrdinný příběh odehrát. Když se o statečných vojácích dozvěděl maršál Žukov, chtěl jejich seznam z důvodu na vyznamenání. Tím se novinářský výmysl stal skutečností a začal kolotoč výmyslů.Po dobytí Dubosenkova v roce 1942 vznikl seznam jmen a všech 28 vojáků obdrželo v roce 1942 Hrdina Sovětského svazu. Příběh se dostal do encyklopedií, po vojácích byly pojmenovány ulice a sovětský básník Ivan Tichonov složil báseň Slovo o 28 gardistech. V průběhu války se však zjistilo, že ne všichni mrtví ze seznamu jsou mrtví. NKVD se však nehodilo uvést vše na pravou míru a tak se dál lhalo a fakta zametala. V roce 1947 se v souvislosti se soudem z jednoho údajně mrtvých hrdinů, který čekal na trest za kolaboraci Ivanem Dobrovavinem zjišťovalo jak to vše bylo a při následných výsleších redaktorů Krásné zvezdy se zjistilo, že většina příběhu je smyšlená, což potvrdila zpráva vydaná v roce 1948. ----- Vraťme se tedy nyní zpět v čase do roku 2016, kdy v Rusku vzniká velká sbírka na film o národních hrdinech. Rusové své hrdiny milují a tak se film ,,podle skutečných událostí'' začne skutečně točit. Je čistou propagandou, nehistorickým nesmyslem včetně vět, které udájně tehdá doslovně pronesli oni hrdinové. V tomto hohledu je film brakem. Jenže a jsem zase na začátku jsme u toho co a jak hodnotit. Řemeslně byl totiž film zvládnutý dokonale a byl natočen podle současných ruských standardů, což znamená skvěle. Málokdo dnes točí válečné filmy jako Rusové a já si opravdu pošmákl. Pravda wermacht protřelý boji v Francii se tam nechává dost hloupě kosit, stejně tak tanky... (Já bych určitě s PzIII nenajel na zákop abych se nechal vygranátovat nebo zapálit...). Stejně tak dávají Němci Rusům po dělostřelecké přípravě zatraceně dost času ošetřit raněné a posbírat výstroj, ale budiž... je to pohádka, jakási legenda... Filmový Pearl Harbor taky historicky úplně neodpovídal tomu co se tam ve skutečnosti tehdá po přepadu dělo... proto by měl divák hodnotit spravedlivě. A protože se mi to líbilo, dávám za 4 drátem svázané granáty. Jsem hrdý na to, že i když my, těch hrdinů moc nemáme, nemusíme si například při předem ztraceném boji našich výsadkářů v kryptě kostela po zabití Heydricha nic vymýšlet. Jen mi vadí, že nesmysl historiky potvrzení tímto filmem zřejmě v Rusku začal opět žít svým vlastním životem, což není dobře. Už takto je děsivé, že velké množství Rusů vzpomíná na tatíčka Stalina se slzou v oku. * * * * (Koho k tématu zajímá více, doporučuji skvělý článek J. Sobotky - Vylhaná legenda v časopise Vojska č.25.) () (méně) (více)

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Ozerov sa musí v hrobe obracať. Ako ešte môžu natočiť tak propagandistický film v dnešnej dobe? Jedno sa im uprieť nedá, ten taký feeling z tých zákopov, špina, mentalita. To hej, ale aby prvá línia s pár vojakmi, jedným maximom, dvom protitankovými puškami a dvoma 37 mm delami zastavila tankový útok Pz. III. -jok a pechoty na rovnej pláni, to už bolo na mňa moc. A to ani nehovorím, že prvých 35 minút sa odohráva v tme. Len za zopár pekných záberov tomu dám 1 z 5. ()

Sany33 

všechny recenze uživatele

28 vojakov, ktorý čelili celej nemeckej tankovej divízií pod vedením generála Panfilova. Toto je celá dejová premisa bez hlbšej katarzie postáv ale na druhej strane celkom solídnou akciou. V dobe kedy sa príbeh odohrával celé Rusko poznalo vetu "Rusko je síce veľké ale my nemáme kam ustúpiť, za nami je už len Moskva". Príbeh je podľa viacerých zdrojov vymyslený na druhej stane dodával odvahu nemeckým vojakom počas druhej svetovej vojny. Kde aj malá ale odhodlaná skupina môže zvrátiť priebeh bojov. Čo sa týka filmu je napriek tomu že ho točili nadšenci veľmi slušne natočený. Akcia je svižná, dramatickosť je dramatická a dozvedáme sa aj niečo z histórie. Čo sa týka dialógov a vykresľovania postáv, tam je čo dolaďovať ale aj tak sa jedná o v celku dobrý filmový počin. 76% ()

Galerie (328)

Zajímavosti (11)

  • Celosvětová premiéra proběhla 2. listopadu 2016 v Barceloně ve Španělsku. (BMW12)
  • Zbraně používané Rudou armádou byly: samopaly PPŠ-41 a PPD-40, pušky SVT-41 a Mosin-Nagant, protitanková puška PTRD-41 a pistole TT-33 Tokarev. (K98)
  • V roce 1947 probíhal proces za velezradu s jedním domnělým hrdinou, později byli nalezeni další tři „padlí hrdinové“. 28 panfilovců je mýtus z 2. světové války. (liebgott)

Reklama

Reklama