Bitva o Moskvu

Povedený válečný snímek, na čemž nic nemění ani fakt, že je nejspíše založený na vymyšlené legendě o jednom veliteli a několika hrdinských vojácích, kteří ubránili pozice před Moskvou proti německému tankovému praporu, jelikož lehce přehnaný je každý druhý válečný film a nevidím důvod, proč bych to měl zrovna Rusům vyčítat. Nejedná se o dokumentární film, propagandu bych v něm také nehledal, je to jednoduše klasický válečný blockbuster plný bojových scén, hrdinských činů a hloupých dialogů, po kterém ani nebudete vědět, jestli se tamten jmenoval Ivan nebo Sergej. Na druhou stranu to má skvělé tempo, slušnou atmosféru, prvotřídní efekty a pokud k tomu nebudete přistupovat jako k lekci z dějepisu, tak si ten film nejspíše velmi užijete. Moje hodnocení 65%. (31.01.2017)

Scénář, kterej se z počátku jeví, že by mohl bejt netradičním způsobem fajn, protože ukazuje obyčejný rozhovory mezi vojákama, nic hlubokomyslnýho, se nakonec stává největší slabinou, protože ty dialogy pak vzhledem k situaci začnou bejt blbější a blbější a každej geroj tam má komentář snad ke každý svojí vystřelený kulce, což už tak po hodině pořád toho samýho začne lízt dost na nervy, takže ve výsledku vlastně potěší jen bojový scény, který, co se týče techniky, jdou mnohdy do oku potěšujícímu detailu (ustřelování pásů, průstřel okýnkem řidiče atd.) (20.02.2018)

Chvíľu som sa obával, že zostane len pri tom drevenom tanku, na ktorom nacvičovali hod granátom. Príde aj skutočná akcia, no pre mňa na tom film nestojí. Skôr ma zaujali rôzne historky vyslovené iba tak pri inej činnosti, napríklad o Siedmich samurajoch, ako dokázali stručne a jasne do dvoch minút zhrnúť štvorhodinový japonský film. Tento film je zase zhrnutím mýtu o 28 statočných, nezáleží na tom, kde je pravda, veď tu má film aj pridelený tag propadanda. (18.09.2017)

Z kategorie "ruský vlastenecký válečný film" je to jeden z těch lepších, co jsem viděla. Velmi tomu pomáhá to, že má celý film velmi skromný ochotnický vzhled party nadšenců ručně vyrábějících svůj vysněný projekt oproti takovým těm velkorozpočtovým na státní/politickou objednávku, které ze srdce nenávidím. Je to naivní, ale naivní ve smyslu lidová legenda, nikoliv nasírajícně naivní ve smyslu sovětská propaganda. (Nicméně bych měla uvést, že vycházím pouze a pouze z toho, jak na mě působil film samotný. Neznám dopodrobna ani podhoubí, ze kterého vznikl, ani detaily dějin, o kterých pojednává.) A ještě jedna poznámka: rozhodně se mi hodně líbila hudba. (03.11.2020)

Součastná Ruská federace se veze na vlně sovětské propagandy, příběh 28 Panfilovců je fikcí, kterou tehdejší Stalinův režim zneužil ve svůj prospěch. 28 Panfilovců je propagandistické dílo, protože s posvěcením ministerstva kultury, prezidenta Vladimira Putina i finančního přispění ze strany státu, vyšel film, který je v Rusku vydáván za pravdu, kritika zločinné Rudé armády není přípustná. Osobně to považuji za nechutné přiživování se na sovětské propagandě, která značně podkopovává důvěru Rusů v historické události. P. S. pro uživatele Stoupa07 : Film Zachraňte vojína Ryana byl natočen na objednávku USA a zaplacen vládou USA ? Byl snad film Zachraňte vojína Ryana oficiálně vydáván za pravdu ? Ne, prezentuje se jako fikce. To 28 Panfilovců je v Rusku oficiálně za skutečnou událost, tím se z toho stává propagandistické dílo. Jakákoliv kritika ruského režimu končí pro občany Ruské federace v nejlepším případě několikaletým vězením, v horším zmizením z povrchu zemského, jak informuje Amnesty International. Ruská agrese nezná hranic a slovo ruského prezidenta nemá žádnou váhu, stačí se podívat na další porušení příměří na Ukrajině. Konflikt na Ukrajině vyvolaný Ruskou federací, která si zločinně přivlastnila anexí Krym a nyní chce zabrat Ukrajinu, by měl být ukončen jednou provždy a to nasazením sil NATO na Ukrajinu. Dodnes nepochopím, jak se západní civilizace před 6 lety mohla zachovat tak zbaběle a dovolila, aby Ruská federace zabrala území jiného suverenního a legitimního státu a rozpoutala na Ukrajině peklo. A to není první stát, který Rusko napadlo, jen Ukrajina je v Evropě a hraničí s našimi sousedy a spojenci. O to je to děsivější, neboť Ruská federace používá v propagandě stejných metod jako nacisté u Židů, tedy nepřítele je potřeba odlidštit. A já si nyní kladu otázku : Proč jsme to dopustili ? Proč jsme nechali trpět Ukrajince ? Abychom si v poklidu užívali konzumnímu způsobu života, zatímco jen tisíc kilometrů od našich hranic umírají lidé, kteří jen brání své domovy a svobodu ? Vidím tu paralelu s Mnichovem, neodsoudit ruskou agresi a nechat Ukrajinu trpět pro hřejivé teplo v našich domovech, považuji za amorální a naprosto pokrytecké. Ano, nyní se můžeme rozhodnout nezasahovat a obětovat Ukrajinu, ale v budoucnosti nebudeme mít na vybranou, tento luxus volby máme jen v demokracii. P. S. 2 : JIŽ NIKDY NEVSTOUPÍ NOHA RUSKÉHO OKUPANTA DO NAŠÍ VLASTI, POKUD ANO, TAK CESTA Z OSTRAVY DO PRAHY BUDE LEMOVÁNA PRORUSKÝMI KOLABORANTY PŘIBITÝMI NA KŘÍŽI A KAŽDÉHO RUSKÉHO OKUPANTA ČEKÁ OLOVO. (31.01.2017)