When a Stranger Calls

Škoda, přeškoda, že autoři nedokázali udržet atmosféru a napětí úvodní třetiny. Aspirovali by tak na zařazení mezi nejlepší horrory. Bohužel, vytažení šílence a především jeho představovaní a seznamování s okolím se neuvěřitelně vleče, aniž by bylo ozvláštněno jedinou opravdu zajímavou scénou. Závěr už zase šlape jak má, ale pachuť promarněné šance už nesmyje. (27.09.2008)

No páni. I když asi ne jeden z těch úplně nejlepších, tak určitě jeden z nejpozoruhodnějších krimithrillerů, který jsem kdy viděl. Originální a osobitá režie, pomalé tempo, alternativní stavba příběhu, psychologicky zajímavý pohled na pachatele, nadprůměrná porce napětí, tedy z mého pohledu samá pozitiva. Nečekaně příjemné překvapení a důkaz toho, že v sedmdesátkách se netočily dobré a hodnotné filmy jen v matičce Evropě. A mimochodem - nejděsivější ve filmu nebyl vrah, ale ta postarší barová bludička, krásná i hrůzná zároveň. Dlouho jsem si u ní nebyl jistý, nejedná-li se o chlapa. Když při křečovitém a nevěrohodném smíchu otevřela svou velkou pusu s obrovskými čelistmi a vycenila svoje dlouhé zuby, běhal mi slastně mráz po zádech, neboť jak známo "krása a hrůza jsou sestry..." (Ladislav Klíma). (11.06.2016)

Remake se nepovedl (a to i přesto, že se to nejlepší na originálu v něm přetáhlo na celou stopáž), ale tohle je vážně pecka. I když se budete bránit, to dusné intro vás prostě sežere a vyplivne po nějakých pětadvaceti minutách. Atmosférický mrak se poté na chvíli rozpustí, ale díky hlavnímu záporákovi je to pořád mrazivý thriller. Závěr ale opět šlape a vám bude strašně líto, že netrvá déle. Zkrátka fajn kousek a úspěch (při rozpočtu 800 tisíc vydělal 21 milionů) mu nejde nepřát. Zajímavostí ještě budiž, že Walton natočil v devadesátých letech pokračování se stejnými tvářemi. (22.08.2013)

Parádna klasika, v ktorej prvých 20 minút sa stalo legendárnych v rámci psycho hororu, potom je to thriller a vyústenie má tiež vynikajúce. Výborná atmosféra, perfektné zosúladenie hudby a tajomna, ktoré niekde číha, a neviete, či niečo príde, alebo nie. Niekedy jedna veta stačí na zapamätanie si filmu doživotne a to "Have you checked the children" mi bude po rozume behať stále. (06.07.2023)

Hrozně přeceňovaný film založený na populární americké městské legendě o hlídačce dětí a vrahovi v domě. Čekal jsem něco na způsob ČEKEJ DO TMY, tj. napínavou minimalistickou hru kočky s myší na jednom místě jen pro dva herce, respektive jednoho herce a jeden hlas (jako v remaku), ale to jsem si naběhl. V tomto duchu se odehrává pouze příjemně atmosférická úvodní dvacetiminutovka s hlídáním dětí a sípáním do telefonu, jenže po ní přichází skok o několik let dopředu, kdy chycený vrah z úvodní scény vezme dráhu z blázince, zdlouhavě obtěžuje jakousi starou rašpli (nikoli po telefonu) a v patách má bývalého poldu, co ho tenkrát zavřel a který si ho nechává opakovaně proklouznout mezi prsty. Tahle debilní část, v níž se vrahova neodbytnost brzy stává nechtěně komickou, bohužel zabírá víc než půlku filmu a dobrá tečka na závěr (telefonát do restaurace), kdy se film zase vrátí do módu úvodní scény, to už nevytrhne. Ve srovnání se starším BLACK CHRISTMAS to nemá šanci. Televizní sequel z roku 1993 jede podle stejné šablony a je drobet lepší, i když vrah v něm paradoxně vůbec netelefonuje a remake z roku 2006 konečně natahuje hlídání na celou stopáž, ale bohužel ji naplňuje nudou. (30.11.2009)