Potopa

Už jsem se o polácích a jejich umění ztvárnit historická díla zmiňoval pochvalně v Křižácích, kteří byli ponurejší a syrovější než Potopa. Potopa ztvárňuje ale už novější dobu - 30.letou válku a vše co k ní patří... Nezapomenutelná byla scéna, když hlavnímu představiteli (D.Olbrychski) pálili bok (chuťovka) a na jeho krmení švédského děla :-) (08.03.2005)

Ačkoliv nemám rád válečné filmy, posuzuji tento jako film historický, natočený víceméně dle pravdivých událostí a dle románu Henryka Sienkiewicze. V tomto směru jde skutečně o velkolepé filmové dílo (není bez zajímavosti, že Jerzy Hoffmann je v Polsku veden v seznamech Židů a komunistů). Co se ale týče vlastního filmu: ó, kdyby tak Češi dokázali natočit alespoň něco podobného např. na téma Bílé hory (ale podle pravdy, ne ideologicky v duchu masarykovském, nebo komunistickém či současném liberálně - relativistickém)! (30.05.2009)

Polský velkofilm z dob války se Švédskem (1655), kdy důstojník Kmicic z Litvy splňoval svým nevázaným chováním přesně představu polské šlechty (hodování, pití, a to další...), bohužel také násilí vůči civilnímu obyvatelstvu. Andrzej se uchází o krásnou Olenu, která se jej pokouší přivést k rozumu, stejně jako nejlepší šavle Polska pan Wolodyjowski. Klasický historický román v epickém zpracování, dva filmy s masivní výpravou, ale pozor. Souboje a vojenská složka, kostýmy, ježdění koní to je vše na nejlepší úrovni i dnes, stejně jako kamera. souboj Kmicic Wolodyjowski v prvním dílů je mezi mnoha šermíři a učiteli šermu viděn jako nejrealističtější souboj v všech dob! Skvěle vybraní herci, perfektní režie a historický nádech s velkou porcí romantismu předlohy. Podle mě by film klidně mohl znovu do kin, viděna remasterovaná verze, rozdělená na dva díly. (22.12.2022)

Polská kinematografie se koncem 60. a počátkem 70. let vyznačovala především výpravnými historickými eposy. Potopa mezi nimi zaujala jedno z nejpřednějších míst, a zcela po právu. Výborné herecké výkony, skvělá práce s kamerou, realisticky zobrazované bitvy, hold, tehdy to ještě polským filmařům šlo. (03.04.2003)

Další z monumentálních filmů o historii Polska. Stopáž je monstrózní. Výprava, kostýmy, hromadné scény i koně jsou opět ve vynikající a vysoké kvalitě. I ta romantická linie zdá si mi lépe propracovanější. Je to snad až arogantní odvaha, když se někdo pokouší stvořit něco tak mohutného. Ale povedlo se. Sice je pravda, že Švédové jsou hybnou silou, ale především se zde řeší vnitrostátní potyčky, intriky, občanské bojůvky a osobní potřeby, které jsou nadřazené nad státní. Hrdina příběhu, vojenský velitel Andrzej Kmicic (skvělý Daniel Olbrychski), prodělává ukázkovou proměnu. Mění jeho lidské vlastnosti, utlumuje jeho krvavou nespoutanost a divokost, dává mu šanci na napravení všech svých zločinů a chyb a dělá z něj ideál muže i hrdinu národa. Osudová femme fatale je zde urozená a ctnostná Olenka Billewiczówna (Malgorzata Braunek), vzbuzující žádostivost u nejednoho urozeného muže. Stranu Zla, zrádců a intrikánských prospěchářů zastupuje litevský kníže Janusz Radziwill (Wladyslaw Hancza), toužící po královské koruně, neméně ambiciózní a navíc prostopášný Boguslaw Radziwill (dobrý Leszek Teleszynski), Radziwillův vojevůdce Kuklinowski (Arkadiusz Bazak), a švédský král Karol X Gustaw (Leon Niemczyk). Stranu Dobra a Pravých Poláků zastupuje starý známý a věrný vojevůdce Michal Wolodyjowski (Tadeusz Lomnicki), důvtipný vojevůdce Jan Onufry Zagloba (Kazimierz Wichniarz), věrný Kmicicův pomocník Soroka (Ryszard Filipski), svérázný Kiemlicz (Franciszek Pieczka), jeho synové Damian (Leslaw Janicki) a Kosma (Waclaw Janicki), královský vojevůdce Stefan Czarniecki (Wieslaw Golas), a samozřejmě polský král Jan II Kazimierz (Piotr Pawlowski). Je to monumentální až monstrózní dílo, které si ale překvapivě dokázalo udržet slušnou kvalitu. (01.02.2015)